Family

Škola

,,Hej... Hawksi....stávej" trochu jsem žďuchl do blonďáka s červenými křídly. Jen zamručel a otočil se ke mě zády. ,,Stávej! Máš na to pět minut poté odcházím!" Zařval jsem, odešel do kuchyně kde už seděl oblečený Haru a vedle něj byla školní taška. ,,Už půjdeme?" Usmál jsem se a podíval se směrem k ložnici. Haru jen chápavě kývl a seskočil ze židle. Vzal si na záda batoh a šel se obout. ,,Půjdeme napřed?" Kývl jsem a jen Hawksovi udělal snídani.

Už jsme se obouvali, když v tom se oběvil. ,,Už letím! Počkejte na mě!" Běžel už oblečený k nám a já ukázal na housku na stole. ,,Ta je pro tebe." On se podíval taky na housku a přiskákal ke stolu. Vzal si housku a přiskákal zase k nám. ,,Už můžeme! Takže nejdříve půjdeme doprovodit tady prcka do školy?" Kývl jsem když jsme vyšli z domu.

Došli jsme k nedaleké škole kde jsem zastavil. ,,Zvládneš to už sám?" Kývl a objal mě, objal jsem ho zpět. ,,Tak si to tam užij.... Kdyby něco tak mi zavoláš ano?" Kývl a rozběhl se do budovy. Povzdychl jsem si a podíval se na Hawkse. ,,Můžeme jít... není to od tud daleko.... Katsuki chtěl vždycky po práci vyzvednout Harua tak se rozhodl aby nemusel chodit přes celé město že půjde tam." Jen chápavě pokýval hlavou a já hledal klíče v kapse.

,,Vidíte to?! Red Riot se rozhoupl! UŽ randí s hrdinou Hawksem a to jeho manžel zemřel jen nedávno!" Zařval jeden chlápek a poté se na nás podívali všichni lidi co kolem nás procházeli. Koukali na mě jako na špínu..... Chtěl jsem na toho chlapa zařvat ale Hawks naznačil ať nemluvím. Poslechl jsem ho a jen se díval na znechucené výrazy a poslouchal nadávky a urážky směřované na mě. ,,Koukejte na tu svini.., Určitě ho zabil on, Nezasloužil si umřít s ním, Prý mají syna, chudák kluk, shoř v pekle!" Začal jsem plakat a dal si na uši ruce abych to nemusel poslouchat.

Pak jsem ale uslyšel věty, které mě i Hawkse donutili zastavit. ,,Pojďme toho kluka zachránit! Ne zabít za to že má za otce jeho!" Lidi se rozběhli ke škole. ,,Zabít? Haru!" Rozběhl jsem se za těmi  lidmi a Hawks hned za mnou. Hawks vzlétl a ze vzduchu se snažil uklidnit ty lidi a říct jim ať to nedělají.

Doběhli jsme až ke škole a ty lidi vběhli do školy. Běžel jsem za nimi jako myš co utíká pro jídlo. Vběhl jsem na chodbu a uslyšel jekot... jekot mého chlapečka... ,,Haru!" Díval jsem se kolem sebe a pak jsem se rozběhl na záchody. Byl tam a drželi ho dva chlapi... z ruky mu šel výbuch a oni mu pálili nohu. ,,Tati!" Plakal.... nechtěl jsem už ať plaká... už nikdy jsem to nechtěl vidět...

Rozběhl jsem se k nim a začal jsem všeljak bránit svého syna. Kopal jsem do nich...dával jim pěsti.... do doby dokud neutekli. ,,Haru...Haru...zlatíčko... všechno už bude v pořádku... slibuji..." sedl jsem si k němu a on mě pevně objal. Plakal a já si ho k sobě přimáčkl ještě více. Hladil jsem ho po hlavičce a po zádíčkách... snažil jsem se ho uklidnit.

Najednou se tu ale oběvili všichni ti lidé co běželi do školy. Podívali se na nás a rozešli s proti nám. Haru vykulil oči a já si ho k sobě více přimáčkl. Začal jsem ho chránit svím tělem.. ,,Všechno bude v pořádku... doma si pustíme filmy nebo nějaké pohádky ano?" Rozklepaně zakýval hlavou. Lidé se blížili a blížili a já neměl sílu proti nim bojovat... teď ne...

Najednou byla slyšet rána a já uslyšel jak sem někdo běží. Další lidé? Jen to prosím ne.... najednou jsem uslyšel jak všichni lidi spadli na zem a poté jsem se podíval. Stáli tam hrdinové asi tři a mezi nimi byl i Hawks. Tak moc jsem chtěl teď obejmout Katsukiho.... tak moc...

Hawks k nám došel a pohladil ukazováčkem Harua po tvářičce. ,,Čauky prcku." Haru se na něj podíval a Hawks se usmál. Haru se postavil a kulhavě k němu došel. Obejmul ho a Hawks jen vykulil oči a obejmutí mu začal oplácet. ,,Děkuju..." zašeptal jsem a usmál se na něj. Jen ukázal palec nahoru. Po chvíli se přestali objímat a já si ho vzal do náruče. ,,Chceš jít domů nebo půjdeš se mnou a strejdou Hawksem do tatínkovi kanceláře?" Zašeptal jsem na něj a on se ke mě více přitulil. ,,Chci být s tebou.."

Pousmál jsem se a dal si na záda jeho školní tašku. Naznačil jsem Hawksovi že můžeme jít. Odmítal jsem teď mluvit s policií a hrdiny.... Možná někdy jo... ale teď ne..

Šli jsme tou stejnou cestou jako předtím jen teď na nás nikdo nemluvil. Lidé byly zticha. Došli jsme k velké budově, která má deset pater. Vešli jsme do budovy a šli jsme rovnou k výtahu. Zmáčkl jsem čudlík a více chytl Harua. ,,Hodláš ho zítra dát do školy?" Záporně jsem zakýval hlavou. ,,Do střední školy ho odmítám pouštět do školy." Otevřeli se výtahové  dveře a vešly jsme do výtahu.

Zmáčkl jsem čudlík s číslem pět a výtahové dveře se zavřeli. Jeli jsme nahoru...a nahoru...a nahoru dokud se dveře neotevřeli a my vyšli ven z výtahu. Šli jsme uličkou s červeným kobercem a obrazy kolem nás. Došli jsme na konec chodby a stáli před dveřmi na kterých bylo napsáno Bakugo Katsuki. Vytáhl jsem klíče, strčil je do klíčové dírky a odemkl dveře.

Naznačil jsem Hawksovi ať vejde první. Učinil tak a já vešel hned po něm. Zavřel jsem dveře za sebou a jelikoš zevnitř nešli zamknout tak jsem klíč dal znova do kapsy. ,,Wow vypadá to tu vážně pěkně. Bakugo si potrpěl na oranžovou že?" Kývl jsem a díval se na kancelář.

Čtyři obrovský okna ze, kterých bylo vidět na město. Dřevěný světlý pracovní stůl na, kterém byl počítač. U stolu stálo oranžové křeslo na kolečkách. Několik skříní zbarvených do oranžova. Velký oranžový gauč u kterého byl skleněný stolek. Oranžové lino a bílá tabule na psaní. Na stole byly ještě zvadlé květiny, které Katsuki dostal ode mě k výročí a také naše společná fotka.

Posadil jsem Harua na velký gauč. ,,Můžeme začít?"

Ahojky! Je tu další kapitola u které jsem nevěděla jestli jí vydám dnes ale zvládla jsem to! Stěhuji totiž celý pokoj protože budu mít novou postel a místo pokoje mám teď spíše skládku😂😂 no nic! Doufám že se vám kapitola líbila a zatím čauky!❤❤