Došel jsem k počítači a sedl si na oranžové křeslo. Hawks si ke mě přisunul židli, kterou nevím kde vzal ale neřešil jsem to. Počítač jsem zapl a vyskočilo tam ať tam zadám heslo. V tu chvíli jsem uslyšel jak Haru zaskučel bolestí. Otočil jsem se na Hawkse a on jen kývl hlavou ať za ním jdu že máme na práci celý den. Usmál jsem se na něj a on mě pohladil s úsměvem po ruce.
Došel jsem za Haruem a on se posadil. ,,Pořád to hodně bolí?" Kývl a já byl v tuhle chvíli rád že měl kraťasy. ,,Nevíš jestli tu nemá tatínek někde lékárničku?" Haru jen ukázal na skříň u stolu. Došel jsem ke skříni a otevřel jí. Opravdu tam byla lékárnička, vytáhl jsem jí a šel s ní opět za Haruem.
Podíval jsem se na tu jeho popálenou nohu. Nebylo to pěkné... teda...vůbec se mi to nelíbilo.... povzdychl jsem si a vytáhl z lékárničky chladivou mastičku. ,,Možná to zabolí tak kdyby to bolelo hodně řekni mi ano?" Kývl a já vymáčkl kousek mastičky na jeho ránu. Jen zasičel bolestí ale pak si úlevně oddechl. Usmál jsem se na něj a mastičku mu začal roztírat po popálenině. Nejdříve se začal klepat poté začal mručet a následně začal mluvit. ,,Tati přestaň prosím." Podal jsem mu ruku a spáleninu mu mazal dále. ,,Tati přestaň to bolí!" Zaječel na mě a já rychle zvedl ruku.
,,Už ti na to šahat nebudu.." kývl a natáhl ke mě ručky. Usmál jsem se a vzal si ho do náruče. Šel jsem s ním ke stolu a sedl jsem si s ním na křeslo. ,,Nevíš jaké má tatínek heslo?" Haru se na mě podíval a poté na počítač. ,,Naše jména.." poté si položil hlavu na mou hruď a zavřel oči. Pohladil jsem ho po tvářičce a napsal naše jména. Vážně se počítač otevřel. ,,Tak jo... pokud vím tak by všechny důležité věci měli být tady." Klikl jsem na složku s názvem důležité a tajné. Nedělá mi dobře tohle dělat... ale jinak se dál neposuneme.
Složka se otevřela a vykoukli na nás všelijaké dokumenty ale jeden mě a Hawkse zaujmul nejvíce. Jmenoval se Liga.... Klikl jsem tedy na to a více se přesunul ke stolu aby mi Haru nespadl z klínu jak jsem se předkláněl. Vykulil jsem oči a Hawks na tom byl dost podobně. Nemohl jsem uvěřit svím očím... ,,Tolik toho věděl..."
Byly tu fotky, různé zprávy, informace... tolik toho bylo. Klikl jsem na složku s fotkami a vyskočili na mě všelijaké fotky záporáků... hlavně lidí z Ligy... když jsem to projížděl tak Hawks ukázal na jednu fotku. Na té fotce byl Shigaraki a Dabi ale ještě někdo tam byl... ano byl tam Aki.... ,,Ta svině.." podíval jsem se na Hawkse co se dívá na Dabiho... ,,Stalo se něco?" Otočil jsem se na křesílku k němu. ,,Já a Dabi se známe od dětství vím o něm snad vše..." v tu chvíli jsem dostal nápad. ,,Co všechno?"
Vzal jsem fixu a šel k bílé tabuli s Haruem v náruči. Hawks přišel za mnou. ,,Jeho pravé jméno je Touya... Todoroki Touya..." napsal jsem na tabuli co řekl. ,,Počkej... myslíš ten Touya? Ten mrtvý bratr Shota?" Kývl a já jen překvapeně koukal. ,,Musíš i psát že jsme spolu byly zasnoubení?" Vykulil jsem oči... ,,Cože jste byly.......zasnoubení?" Kývl a já šel znova k počítači. On šel opět za mnou a já se znova posadil.
Pohladil jsem spícího Harua po ručce a poholdně si ho chytl tak abych ho neprobudil. ,,Dobře tohle teď hoďte za hlavu..." vyjel jsem ze složky s fotkami a najel na informace. ,,Akim Shigaraki... jeho quirk... hm.. dokáže vyslat oheň, který lidi změní na prach jen když se spálí..." postavil jsem se a šel dát Harua na gauč. Položil jsem ho tedy na gauč a přikryl ho dekou co tu byla.
Protáhl jsem se a šel znova k počítači. ,,Není tu nic co by pomohlo Katsukiho najít... třeba už je pozdě Hawksi..." řekl jsem větu, které jsem sám nechtěl věřit. ,,Najdeme ho neboj..." Usmál se na mě a chytl mě za ruku. ,,Ale co když ne?! Co když to všechno děláme zbytečně?! Já a Haru teď prožíváme peklo Hawksi! Kdyby tu Katsuki byl tak se nic z toho nestane! Absolutně nic! Kvůli mě má teď Haru spálenou nohu! Kvůli mě Katsuki umíral! Kvůli mě zmizel!" Začal jsem plakat a chytl se za hlavu.
,,Já... já jen chci klid... klid, který tu byl dokud Katsu nezačal umírat a mi jen odpočítali dny kdy už ho nikdy neuvidíme...." Hawks si mě přisunul blíže a objal mě. Najednou mě ale chytl za tváře a tím jsme se dívali do očí. Položil jsem čelo na to jeho... tohle dělal jen Katsuki... na rtech jsem cítil jeho teplý dech. Zavřel jsem oči a v tu chvíli jsem ho uviděl... místo Hawkse byl Katsu..... začali mi téct slzy a spojil jsem naše rty v domnění že ten předemnou je můj blonďáček s červenýma očkama.
On mi polibek oplatil a já se jen usmál. Otevřel jsem oči a místo Katsukiho tam byl Hawks. Prudce jsem se odtáhl a začal si rukávem u trika utírat rty. ,,To co se stalo... dělejme že se to nestalo..." podíval jsem se na Hawkse který jen kývl. ,,Měli by jsme jít domů." Opět jen kývl a já došel za Haruem. Vzal jsem si ho do náruče a pohladil ho po tvářičce. Vzal jsem klíčky a vyšli jsme z kanceláře. Zamkl jsem a šli jsme k výtahu, který nás poté svezl dolů a my šli před budovu.
,,Zítra v osm tady." Hawks opět jen kývl a odešel. Já jsem se s Haruem v náruči rozešel směr domů.
Cesta netrvala moc dlouho a najednou jsme byly v pokojíčku. Položil jsem stále spícího Harua na postýlku a přikryl ho. Dal jsem mu pusinku na tvářičku a odešel do ložnice kde jsem za sebou opět zamkl. Vytáhl jsem ze skříně Katsukiho hrdinský oblek a jen ho objal. Sedl jsem si na postel a zhluboka dýchal. Opět jsem zavřel oči a on se oběvil přede mnou.
Začal jsem plakat a otevřel oči. Opět tam nebyl. ,,Katsu.... kde jsi...."
Ahojky! Dnes se mi povedlo vydat další kapitolu tak jen doufám že se vám líbila!❤ u další kapitoly zase čauky!❤
ČTEŠ
Family
Diversos,,Tatínka už nikdy neuvidím?" Jedním lusknutím se může život otočit vzůhu nohama. Ze života snů se může stát život nočních můr. Jeden pád domu...několik zachráněných ale také několik mrtvích. Quirky jsou všude kolem superhrdinů a padouchů přibývá...
