Jsme tvý tátové a ty náš Haru

206 14 7
                                    

,,Máš vše co potřebuješ?" Podíval jsem se na Harua s kufry u sebe. Jen kývl a objal mě. ,,Pozdravuj Hawkse." Kývl jsem a on mě pustil. ,,Tak já půjdu... neboj večer ti vždy napíšu." Usmál se na mě a já mu úsměv oplatil. Zamával mi a po chvilce odešel.... rovnou jsem počkal u dveří protože jsem věděl že tu za chvíli bude Hawks.

A nemílil jsem se po chvilce se tu vážně oběvil. ,,Čauky Mňauky Ei" objal mě a vešel dovnitř. Já jsem zavřel dveře a šel za ním. Najednou se mi udělalo špatně. Opatrně jsem si sedl na židli chytl se za břicho. Dal jsem si ruku před ústa a snažil se nezvracet. Hawks se na mě podíval a došel za mnou. ,,Co se děje?" Díval se na mě ale já nedokázal nic říct a musel se postavit.

Rozběhl jsem se k záchodu kam jsem poté vyhodil vše co bylo m vém žaludku. Hawks za mnou došel a já spláchl. Vypláchl jsem si ústa a posadil se na zem. ,,Je mi vážně špatně..." Hawks si mé vzal do náruče a šel mě odnést do ložnice kde mě položil na postel. Nebyl jsem schopný se ani pomalu hnout. Všechna energie jakoby ze mě spadla a svaly mě pokaždé když jsem se chtěl posadit začali bolet.

Taky mi bylo hrozné teplo...cítil jsem se jako bych hořel... ,,Dneska tady s tebou zůstanu... nenechám tě tu v takovém stavu samotného." Chytl mě za boky a přitáhl k sobě tím jsem se posadil. Sundal mi tričko... jen jsem se na něj díval a neřešil že na sobě nemám tričko. Opět mě chytl za boky a já si lehl. On mě pohladil po boku a já se na něj mohl jen dívat... neměl jsem na nic sílu... dokáže se někomu udělat takhle zle jen lusknutím prstů? Myslel jsem že je to do teď nemožné...

Začal mi rozepínat kalhoty. Dostal jsem strach. ,,Neboj vážně ti nechci nic udělat jen nechci aby jsi byl  v oblečení... blbě se v něm spí..."Uchechtl se a sundal mi kalhoty. Usmál jsem se a on mě přikryl. ,,Udělám ti čaj...Teď se ale pokus usnout ano?" Kývl jsem a zavřel oči. Po chvíli jsem propadl do říše snů.

Vzpomínka jako sen

,,Já jsem táta.." Díval se na malého drobečka v mé náruči. Usmíval se a já se rozhodl mu toho drobečka dát ať si ho pochová. Opatrně jsem mu ho dal a on ho držel. V tu chvíli se to malé probudilo.

Haru otevřel ospalá očička... byla červená jako ta Katsukiho. Neměl ani týden a já věděl že bude hodně podobný Katsukimu..... Najednou zakňoural ale ne že by něco chtěl. Spokojeně zakňoural. Katsuki se na něj pořád usmíval.

Najednou ale začal Haru kňourat nespokojeně a já si ho chtěl vzít k sobě ale Katsuki mi naznačil ať chvíli počkám. Počkal jsem tedy a ve chvíli kdy to vypadalo že Haru začne plakat tak se Katsuki začal šklebit. Haru vykulil svá očka a zaujatě ho pozoroval. Po chvíli Katsuki přestal a s úsměvem ho pošimral na nose.

Haru se začal smát a přitom pískat radostí.
Musel jsem se na ně s úsměvem dívat.

Najednou si Haru kýchl a poté vykulil zmateně očička. Měl otevřenou pusinku a pořád se zmateně díval. Katsuki se zasmál a Haru se začal smát opět taky.

Po chvilce se ale stalo něco co jsme ani jeden nečekali...

Haru chytl Katsukiho palec a šťastně na něj mručel.....

Konec vzpomínky ve snu

,,Eijirou..." otevřel jsem unaveně oči a podíval se na osobu před sebou. ,,Usmíváš se... takhle jsem tě ještě nikdy neviděl." Usmál se na mě Hawks a já si vzpomněl na to o čem se mi zdálo.

Steklo mi pár slz ale pořád jsem se usmíval. ,,Zdál se mi moc pěkný sen Hawksi." Usmíval jsem se a on mi položil na čelo mokrý hadr. Příjemně to studilo. On se na mě taky usmál ale poté co jsem se ztěžka nadechl mu úsměv spadl.

,,Vypadá to se mnou špatně?" Pomalu jsem se posadil. Svaly mě už tolik neboleli a cítil jsem se o dost lépe. ,,Nevypadáš nejlépe ale ani nejhůře." Zasmál jsem se a podíval se mu do očí. ,,Kdybych umřel... postarej se o to že najdete Katsukiho..."

,,Co to žvatláš?! Ty neumřeš! Jsi silný muž co dokáže vše nemožné! Ty neumřeš a Bakuga najdeme společně! Jen si myslím že ti tvé tělo naznačuje že by jsi se už neměl tolika stresovat... nedělá ti to dobře." Kývl jsem a opět si lehl. On se postavil ale v tu chvíli jsem se posadil a chytl ho za ruku.

,,Já...já jen..." zklonil jsem hlavu ale pořád ho držel. ,,Vždy když mi bylo zle tak tu se mnou byl Katsuki a... objímal mě... hrozně mě to uklidňovalo a..a..a" on dal ukazováček na mé rty a lehl si vedle mě. ,,Bude ti stačit když tu jen budu?" Kývl jsem a on mě přikryl a já unaveně zavřel oči.

Začal jsem si představovat že místo Hawkse vedle mě leží Katsu. Usmál jsem se a hned na to klidně usnul...

Vzpomínka ve snu

,,T...T..Tá..Táta..?" Haru se podíval na Katsukiho a ten si ho k sobě přitáhl. ,,Slyšel jsi ho?! Řekl Táta!" Šťastně se na mě usmál a rozešel se ke mě. ,,Jo slyšel..." Usmál jsem se a v tu chvíli Haru to slovo řekl znova ale podíval se na mě. ,,T..T..Tá..Táta..?" Chytl jsem se za ústa a začal plakat.

,,Ano jsme tvý tátové a ty náš malý Haru." Políbil jsem Katsukiho a on mi polibek oplatil. ,,N..á..s..?H..a..r..u?"
Museli jsme se s Katsukim zasmát. ,,To š ti dělá nějaký problém prcku...ale ano. Jsi náš Haru."  Haru se usmíval a všichni jsme se společně objali.

Konec vzpomínky ve snu

Opět jsem se probudil s úsměvem. ,,Ten úsměv je na tobě moc pěkný." Podíval jsem se na něj a pořád se usmíval. ,,Jak dlouho mě sleduješ?" On se zamyslel a poté se usmál. ,,Celou dobu..od té doby co jsi usl. Zdá se ti o něm že?"
S úsměvem jsem kývl.

,,Jsme tvý tátové a ty náš malý Haru.." usmál jsem se a opět usnul.

Ahojky!❤ je tu další kapitola❤ doufám že se vám líbila❤tak zatím čauky a užijte si zbytek dne!❤

Family Kde žijí příběhy. Začni objevovat