VA-Osudové setkání

Osudové setkání 34

Dimitri se na ni šokovaně podíval. Ona tomu skutečně věřila? Copak mu vůbec nevěřila, že ji miluje? Vždyť jí muselo být jasné, že Tasha lže jako když tiskne. Sama přece věděla, že se je snaží rozdělit, tak proč tomu věří?"Rozo!""Vážně sis myslela, že to myslí vážně? Mrzí mě, že ti to říkám, ale nebyla to pravda. Musíš se s tím smířit.""Sklapni, Tasho! Rozo, podívej se na mě! Podívej se na mě!"Ve chvíli, kdy na něj upřela svoje uplkané oči, tak cítil bolest na hrudi. Trpěla a kvůli němu."Není to pravda. Copak bych ti někdy lhal?""Lžeš jí právě teď. Nech ji sebrat se a jít dál. Tvoje hry s ní už skončili. Copak jí nemůžeš dát pokoj? Je to ještě dítě, sotva dospělá. Nech ji mít normální život. S tebou by ho neměla.""Nevíš o čem mluvíš!""Jak sis to představoval dál, co? Vím jak to dopadne, znám tě. Nakonec tě to přestane bavit, tak jako vždycky. Nemyslíš to s ní vážně, tak jako s těmi předtím.""Nemyslím vážně? Do háje! Já si ji chci vzít!""Cože?!"Co?!!!! Co to právě řekl?"Myslím to vážně, Rozo. Miluju tě a je mi jedno, co si kdo myslí. Za nic na světě se tě nikdy nevzdám!""Dimitri....to přece...""Jdi nám z očí.""Já jsem to myslela dobře....""Vím moc dobře, jak jsi to myslela! Nemiluju tě, pochop to! Miluju Rose! Vždycky jsem ji miloval! Snažil jsem se držet zpátky, protože byla mladší! Ale nešlo to! Pořád jsem na ni musel myslet! Den co den! Nic jsem neřekl, protože jsem si myslel, že by mě nikdy milovat nemohla! Ivan sice říkal něco jiného, ale nechtěl jsem tomu věřit, protože říkal jen to, co jsem slyšet chtěl!""Dimko..""Neříkej mi tak! Jdi pryč a už se nevracej! To, co jsi udělala je neodpustitelné! Už nejsme přátele a nepřeji si, abys na mě nebo na Rose, kdy mluvila. Teď odejděte, slečno Ozerová. Hezký den.""Dimko...""Řekl jsem: Hezký den."Sledoval, jak odchází a klekl si před Rose na kolena. Chytil jí za třesoucí se ruce a zahříval je svým dechem."Rozo, řekni něco."Hlídal její myšlenky a čekal na jakýkoliv náznak..něco, co by mu dalo naději, že mu věří...že je všechno v pořádku, ale nic se nedělo. Byla dokonale v šoku."Rozo...""Myslel..myslel jsi to vážně?""Samozřejmně! Rozo, miluju tě. Už dlouho a dlouho taky sním o tom, že mi jednoho dne řekneš ano a budeš se pyšnit mým příjmením, že pokaždý, když se představíš, tak každý bude vědět, že jsi moje žena. Že každý mi bude závidět, že tu krásnou a silnou a úžasnou ženu jsem získal já, že někdo jako ty mě miluje...""Dimitri...""Nech mě prosím domluvit. Miluju tě, Rozo. Víc než cokoliv na tomto světě. Miluješ mě stejně?""Ty víš, že ano.""Tak mi to prosím řekni.""Miluju tě, Dimitri. Víc než cokoliv na tomto světě.""Vím, že nemám prsten a že to není kdovíjaká romantika, ale chci se tě zeptat. Vezmeš si mě?"Co? Co se to právě děje? Je to skutečné? Ona snad sní."Nesníš, Rozo, je to skutečné. Co mi odpovíš?"Snažila se vzpamatovat. Nakonec se na něj opatrně usmála. "Na tom prstenu trvám.""Jaký jen budeš chtít. Můžeme pro něj zajet spolu a vybereš si jaký jen budeš chtít.""Přesvědčil jsi mě."Než si stihl uvědomit, co mu to vlastně říká, měl ji kolem krku a její rty na svých. Nechal se od ní líbat a užíval si ten příjemný pocit, který se mu rozléval z hrudi do celého těla."To bylo mimochodem ano, kdybys na to do teď nepřišel."Vklouzl jí prsty do vlasů a zabořil tvář do jejího krku než se šťastně rozesmál. Jen ona si z něj dokáže utahovat v takovouhle chvíli. Zadíval se na ni a znovu jí políbil. Souhlasila a on se bude sakra snažit, aby toho nelitovala.ooOooByla jako na trní, protože čekala od Tashi nějaký podraz. Jako jejich nahlášení nebo něco podobnýho, ale nic se nedělo. Všichni se chovali jako dřív. Zdálo se, že o ničem fakt nevěděli a to se jí nelíbilo. Tedy ne, že by chtěla, aby to věděli a oni měli průšvih, i když vlastně nedělali nic špatného. On nepracoval pro akademii a nebyl její učitel. To, že vypomáhal z něj nedělalo zaměstnance školy. Byl to strážce Lissy. To, že svůj volný čas obětoval pomoci škole, bylo jeho svobodný rozhodnutí. Takže by se vlastně ve finále nic nedělo, kromě hloupých řečí závistivých pitomců, ale nelíbilo se jí to. Tasha se chovala divně. Nenápadně si hlídala Dimitriho, ale nepokusila se ho vydírat kvůli utajení jejich vztahu ani nic podobného. Vlastně se stáhla a dělala, že se nic nestalo, ale Christian s Lissou si všimli, že se něco stalo, protože Dimitri jí neřekl jinak než slečno Ozerová a vykal jí. Ptali se jí na to a ona jim jen řekla, že se pohádali kvůli jejich rozchodu, že to Tasha nechtěla akceptovat a nadbíhala mu tak otravně až mu ruply nervy a dal jí dost jasně najevo, že s ní už nechce mít nic společného. To akceptovali a už se neptali dál, protože podle Christianových slov byla jeho teta Dimitri posedlá a pořád si malovala jejich budoucnost, i když se jí snažil domluvit, aby si našla někoho jiného, když jí očividně Dimitri nechce, protože je zamilovaný do někoho jiného. Tušila, že ví, že je zamilovaný do ní, ale dokud nic neříkal, tak nic neříkala. Kdyby se zeptal, odpověděla by."Nemysli na to, soustřeď se na svoji zkoušku. Zítra je tvůj velký den a musíš být soustředěná.""Jak se mám asi soustředit, soudruhu? Nelíbí se mi, že je klid.""Mě taky ne, ale doufám, že to nakonec akceptovala a časem se s tím srovná.""Myslíš?""Upřímně? Ne.""To jsem si myslela."Objal jí kolem ramen a usmál se na ni. "Co kdybychom si cestou domů udělali zastávku?"Zahřálo jí u srdce, když řekl domů. Nakonec se všichni schodli, že budou bydlet v jejím domě z čehož měla neuvěřitelnou radost. Ona, Dimitri, Lissa, Christian, Eddie, Mason, Adrian a Mia... všichni její přátelé pod jednou střechou. To bude, tak super!"Zastávku?"Chytil jí za ruku a palcem jí přejížděl po pravém prsteníčku než jí tam políbil. "Slíbil jsem ti přeci prsten a tenhle prst je bez něj, tak smutný."Nemohla uvěřit vlastním uším. On to myslel vážně!"Pokusím se udělat si na tebe chvilku v mém nabytém programu..."Cítila jeho pobavení a než se stihla vzpamatovat, tak jí otočil tak prudce, že se jí vlasy rozletěly kolem hlavy, ale než stihly dopadnout zpátky na její záda a ramena, tak jí prudce políbil. Omámeně na něj koukala. On jí políbil venku, kde je mohl kdykoliv kdokoliv vidět a nevadilo mu to!"Rose!"Zatřásla hlavou, aby se zbavila rušivých myšlenek a usmála se na přibýhající Lissu."No kde jsi?! Máme tak málo času!"Rychle jí táhla pryč a ona mu stihla poslat poslední myšlenku. Opovaž se šmírovat při převlékání a nech se krásně překvapit.To ho pobavilo a cítila jeho radostné pocity ještě dlouho po tom, co byla násilím dovlečena do Lissy pokoje, který se stal provizorním salonem. Jak se ukázalo, tak Mia s Lissou využily její trénink a začaly se připravovat, takže si jí teď mohly vzít do parády. Po rychlý sprše jí vysušily vlasy a natočily je, pak jí namalovaly a ona se konečně mohla obléknout do svého kostýmu. Byl jí těsnější než si pamatovala, ale když se podívala do zradla, tak musela uznat, že vypadá sexy a že Ivan měl vždycky dobré oko. Tenhle kostým chtěla hlavně proto, protože byl od něj. "Teď je z tebe ta pravá kovbojka pro našeho ruského kovboje", řekl, když jí poprvé v tom kostýmu viděl.Musela uznat, že udělat ples před zkouškama byl dobrý nápad. Lidi se mohli odreagovat před zítřejším zkládání zkoušek. Morojové to měli za sebou a všichni čtyři uspěli lépe než očekávali. Teď už to čekalo jen ji a Masona s Eddiem.Nechala si od nich rudě natřít rty a pak společně odešli. Když vešli, tak se na ně upřeli všechny zraky."Já vám říkala, že z vás budou unešení."Lissa jako anděl a Mia jako ďábel byla povedená dvojka."Z nás? Viděla ses vůbec?""Eee?""Kristova noho! Ona si ani neuvědomuje, jak dobře vypadá!""Jo, sluší mi to. Skvělá práce, holky."Moc jim nevěnovala pozornost, protože se rozhlížela a hledala Dimitriho. Už to chtěla vzdát, když si všimla známého kabátu. Otočil se na ni a chytil klobouk mezi palec a ukazováček a pokloněním hlavy ji s úsměvem pozdravil. Napodobila jeho gesto a věnovala mu široký úsměv.Nemohl odolat a vzal si ten klobouk, který mu věnovala, aby jí poškádlil. Oni si taky mohli vzít kostým, přeci jenom to byl maškarní bál a všiml si Alberty, která se tu promenádovala jako Kleopatra a moc jí to slušelo. To musel uznat a taky jí to řekl, když jí viděl, což u ní vyvolalo smích a řekla mu, že jí vlastně ani nepřekvapuje, že jde za šerifa. Na tý šerifský hvězdě trval Mason a když viděl Rose, tak se musel ušklýbnout. Vážně nenápadné, že jejich kostýmy ladí. Ale stežovat si nehodlal. Pohled na Rose v upnutých béžových kalhotách, černých kovbojských kozačkách, upnuté bílé halence s černu vestičkou a červeným šátkem kolem krku, který šikovně schovával značku, kterou jí na krku zanechal při poslední příležitosti, stál fakt za to.Nakonec se celý večer skvěle bavili a měli několik fakt povedených skupinových fotek. Na některých byla s nimi i Alberta, která se k nim vždycky po dokončení obchůzky po sále vracela."Dimitri, vezmi Rose tančit. Vaše kostýmy přímo křičí po tom, aby byli spolu.""Alberto! Přestaň už pít. Ráno tě čeká boj s novici.""Kazíš veškerou zábavu...."Když vyšpulila spodní ret, tak se Rose rozesmála a odtáhla ho na parket zatímco je spokojená Alberta sledovala."Proč si jí ustoupila?""Protože jsem chtěla. Chtěla jsem s tebou tančit. Navíc v jednu chvíli vypadala jako Ivan a já jsem nemohla říct ne.""Vždycky s tebou hrozně manipuloval.""Ve tvůj prospěch, tak si přestaň ztěžovat.""To nemohu popřít. Měl jsem mu vždycky chuť rozbít hubu.""Proč? Já myslela, že jsi to chtěl.""To taky chtěl, ale snažil jsem se ovládat a nedávat to na sobě moc najevo, abys to nepoznala a on mi to ztěžoval. Pokaždý, když jsi odjela, tak to s ním bylo k nevydržení. Mluvil jen a jen o tobě, škádlil mě a utahoval si ze mě.""Jak tak poslouchám, tak ti v tom pěkně ráchal nos, že?""Ani nevíš jak."Líbilo se mu, že jí to tak moc pobavilo, protože ani teď mu to nepřipadalo tak vtipné jako jim, ale nemohl se za to na něj zlobit a nikdy se doopravdy nezlobil. Ale to jim nehodlal říkat."Kdybych někdy měla syna, tak bych ho pojmenovala po něm. Protože bych si přála, aby jednoho dne byl tak skvělý, jako býval Ivan.""Opravdu?""Jo, ale to se nám asi nepoštěstí, takže je to jen takový hloupý sen.""Nebuď z toho smutná.""Nejsem. Mám tebe a to mi stačí, jen mi Ivan občas hodně chybí.""Mě taky.""Myslíš, že by z toho mezi námi měl radost?""Jen radost? Ten by tu pobíhal s obrovským transparentem s nápisem "Romitri forever" nebo tak něco. Jako nějaká šílená verze naší osobní roztleskávačky."Když zachytil její myšlenku na Ivan oblečeného jako roztleskávače s nápisem Romitri na prsou, tak se rozesmál. Nemělo to totiž chybu."Romitri?""Tak nás překřtil. Rose a Dimitri. Romitri.""To je hezké. Líbí se mi to.""Ještě ty s tím začínej.""Neměl jsi mi o tom říkat.""To neměl. Ale myslím, že by z toho měl obrovskou radost a že po tom obrovským záchvatu smíchu, který by dostal až by jsme mu to řekli nebo by na to on přišel a jeho proslovu o tom, jak to celou dobu věděl....byl by z toho fakt nadšený.""Chybí mi..kdyby se mi někdy dostal do rukou tan, co mu to udělal...""Nedostane.""Jak to můžeš-...? Tys ho zabil.""Moje čtvrtá molnijská značka je za něj. Dostihl jsem ho a zabil jsem ho.""To je dobře, Dimitri. Děkuji.""Za co prosím tě?""Za to, že jsi ho pomstil. Vím, že ho to nevrátí zpátky a ani nesmaže bolest z jeho ztráty...ale už vím, že byl potrestán za to, co udělal. A nejen Ivanovi. Pár dní po...pár dní po Spokane...."Cítila jak se napjal a snažila se uklidnit, aby mohla pokračovat."Pár dní po Spokane jsem měla noční můru. Zdálo se mi o Izajášovi a Eleně...že to byli oni, kdo přepadli Ivana a že to oni ho zabili. Viděla jsem ho umírat přímo před mýma očima. Vím, že to nebylo skutečné, protože jsem to nikdy nemohla vidět doopravdy..ale bylo to tak skutečné. Od té doby jsem pořád přemýšlela jestli u toho byli nebo ne a chtěla jsem zjistit, kdo za to doopravdy mohl a jednou pro vždy to uzavřít.""Jsem rád, že s tím souhlasíš. Dlouhou dobu jsem přemýšlel jestli jsem udělal dobře.""Udělal. Aspoň podle mě a jen na mém názoru záleží, ne?""Jen na tvém?""Jako hodný manžel bys měl svoji budoucí manželku poslouchat, ne?"Měl, co dělat, aby jí neukázal jak moc ho potěšilo, co teď řekla a tak doufal, že to pozná jen z jeho emocí a podle jejího úšklebku to musela poznat."Jen počkej, až skončíš zkoušky.""A proč pak?""Protože ti dám pořádně zabrat.""Víc než po mé oslavě?"Pořád mu na tom něco nehrálo, ale přikývl. "Budeš prosit.""O konec nebo o přídavek?"Proklouzla mu k Albertě a spokojeně skrývala svůj smích za skleničkou."Strašně vám to spolu slušelo, Rose. Skoro jako kdyby jste byli novomanželé nebo tak něco. Nechcete mi něco říct?"Chtěla odpovědět, ale Dimitri jí předběhl. "Později."Měla chuť mu vrazit, protože právě nepřímo Albertě potvrdil, že mezi nimi něco je. Alberta nebyla hloupá a vzhledem k tomu, že se ptala, proč se Dimitri nepřipojí ke zkoušení, tak už jí to muselo být jasné a vzhledem k jejím rozšířeným očím jí bylo jasné, že jí to došlo. Dala mu, co největší ránu do ramene, ale hned na to si začala podrážděně třít svoje rameno.Dimitri se při pohledu na ni musel rozesmát. Trucovala jako malá holčička a vypadala přitom hrozně roztomile a taky sexy. Jenže kdy mu sexy nepřipadala."Dimitri! Mohu vyjmenovat minimálně jednu příležitost, kdy jsi mi o tom lhal.""Nelhal jsem, ty ses nezeptala. Zeptal jsem se tě, jestli si myslíš, že by mi něco takového prošlo kdybych neměl svolení od jejího otce.""Ibrahim..on o tom ví?""Nejen ví, ale schvaluje to. Což je vlastně dost podezřelý, když o tom tak uvažuju.""No, kdyby s tím měl najednou problém, tak jsem tě ráda poznala. Mám za vás radost, i když je to trochu divné.""Není moje studentka, o tom už jsme mluvili.""Mělo mi to dojít dřív, ale pořád jsem si říkala, že se určitě pletu.""Znám ji roky, vlastně od doby, co byla prcek v růžových šatečkách schovaná obličejem v ohybu krku jejího otce, byla to jen otázka času.""To na mě navlékal táta jen abys věděl!""To ti na tom prohlášení vadí nejvíc?""Byla jsem dítě, takže označení prcek sedí.""Pořád jsi prcek."Dupla mu na nohu a odešla za Lissou a je tam nechala. Jejich smíchu si nevšímala...a ani bolesti v její noze. Auuuu. Proč mu na tu nohu dupala? Měla by být už poučená a nemlátit ho, když ví, že to bude bolet i ji. Zajímalo ji jak se bude tvářit až to dostane a bude mít zase křeče.....