Osudové setkání 11

305 8 0
                                    

O kousek dál se Rose odlepila od zdi, kde se opřela, aby se nezranila, když jí vtáhlo pouto. Takže díky tomu viděla jejich polibek."Ty lhářko."Rychle se za ní vydala."Lisso, poslouchej mě.""Žádné "Lisso, poslouchej mě." My dvě se nemáme o čem bavit.""Nech mě to vysvětlit, ano? Vím, zvorala jsem to. Na moji obhajobu musím říct, že jsem to myslela dobře. Tak, poslouchej mě! Zjistily jsme víc o tvojí magii!""Cože?""Jmenuje se éter a není tak úplně neznámá, jen se postupem času na ni pozapomnělo, protože je hodně ojedinělá. Měla ji i paní Karpová.""A jak dopadla.""Tohle je důležité. Lisso, neodcházej a vyslechni mě. Karpová se sama změnila na strigojku. Ne kvůli moci, ale aby se zbavila třesení a zvuků. Jakou chceš mít budoucnost? Bezduchou a nemocnou jako Karpová nebo impozantní jako Vladimir?""Přestaň mluvit o budoucnosti a minulosti! Mě zajímá, co se děje právě teď?"Rose chtěla promluvit, ale najednou se jí podlomila noha, upadla a její svět zčernal.Dimitri netrpělivě čekal v tělocvičně a sledoval hodiny. Rose už tu dávno měla být. Nechodila pozdě, něco se jí muselo stát. Rychle ty černé myšlenky zahnal. Třeba se jen zdržela kvůli Lisse a ona mu pak s úsměvem řekne, že to urovnaly.Dveře se otevřely a on překvapeně koukal na Albertu."Ahoj. Potřeboval jsi něco?""Ty tu čekáš na Rose, viď?""Potřebuješ s ní mluvit? Za chvilku by tu měla být...""Je na ošetřovně, Dimitri.""Je zraněná?"Bude v pořádku. Nešťastně upadla a praštila se do hlavy. Ztratila vědomí, ale podle doktorky to nic není.""Půjdu ji zkontrolovat. Díky, že jsi mi dala vědět.""Požádal mě o to Ibrahim. Chtěl, abych v případě, že se něco stane kontaktovala tebe, protože ho zastoupíš."Zastavil se a překvapeně se na ni podíval. "To, že řekl?""Ano. Prý by nenašel nikoho lepšího, kdo by ho v záležitosti Rose lépe zastoupil.""To jsem nevěděl.""Nechal to napsat do její složky. Kdyby bylo třeba, tak kontaktují nejprve tebe a až pak její rodiče. Janine to odsouhlasila, protože to tak bude prý lepší. Máš Rose víc na očích než oni a tebe poslouchá. Nevím, jak jsi to dokázal, ale máš na ni dobrý vliv.""Dal jsem ji motivaci. Moc spoléhá na svoje pouto a jen to jí místo u princezny nezajistí.""To máš pravdu.""Jdu se převléct a zkontrolovat ji."Když stál u jejího lůžka, tak si oddychl. Opravdu jí nic nebylo. Sledoval jí dokud neotevřela oči. Pobavilo ho, že si myslela, že je vážně zraněná, když jí nic nebylo. Jeho pobavení zmizelo ve chvíli, kdy odkryla deku a ukázala mu tak svoje nohy. Sukni měla povážlivě vyhrnutou, ale když se postavila, tak jí sklouzla nad kolena. Přesně tam kde jí lem sukně končit měl, ale myšlenky uklidnit nedokázal. Proč mu to dělá?Ihned vystartovala a podle toho, jak reagovala, tak spěchala za Lissou, proto si za ní pospíšil."Když jsem viděla tvůj kotník....""Neměla jsi na mě plýtvat magií, když ti to ubližuje."Takže ona opravdu byla zraněná a princezna jí vyléčila? Neuvěřitelné.ooOooAby byl upřímný tak s nápadem, aby se dívky účastnily plesu nesouhlasil, ale Rose překvapivě ano. Něco měla za lubem, jen ještě nevěděl co.Když se dveře sálu otevřely a dovnitř vešla princezna s kamarádkou Natalie a Rose, tak myslel, že sní. Byla tak nádherná. Nemohl od ní odtrhnout zrak. Procházela kolem a stejně jako on nedokázala zrušit jejich oční kontakt. Nakonec se přeci jen otočila s lehce zarudlými tvářemi a úsměvem na tváři.Musel pryč. Nedokázal by sledovat jak tancuje s přáteli nebo s nějakým mladým morojem, když jediné co chtěl bylo přejít k ní a protancovat s ní celou noc stejně jako v Rusku, když byli na Ivanově plese.Tohle divadlo jí jen připomnělo ples, kde s Dimitrim tančila. Líbilo by se jí to i teď, ale věděla, že to bohužel není možné. Stýskalo se jí po Ivanovi. Ten by jí hnedka zvedl náladu, proto uvítala rozptýlení, které jí rána do obličeje té mrchy Mii přinesla. Zatímco jí odváděly, tak doufala, že Christian Lissu najde a utěší ji. Věděla, že on to dokáže.Pohodlně se usadila do křesla, zavřela oči a soustředila se. Brzy se jí podařilo najít nitky jejího spojení s Lissou a během okamžiku už viděla svět jejíma očima. To, co viděla se jí ani trochu nelíbilo.Rychle spacifikovala ředitelku a vydala se za Dimitrim. Pokud chce pomoct Lisse, bude ho potřebovat. Klepala, ale nic, přitom věděla, že tam je. Zkusila zabouchat na jeho dveře rozevřenou dlaní. "Dimitri?! Dimitri, otevři!"Sakra! Její poslední šance jsou dveře. Chytila za kliku a ta k její radosti povolila. Bez rozmyslu vtrhla dovnitř a její proslov v půlce utichl, když ho viděla ležet na posteli jen pyžamových kalhotech. V rukou měl sluchátka a knihu. To vysvětlovalo proč jí neslyšel."Rose, co se děje?"Zvedl se a upřel na ni svoje krásné oči a v tu chvíli zapomněla na celý svět. Ten malý hlásek v její hlavě jí říkal, aby to udělala. Toužila přece po tom tak moc dlouho...."Je to pravda. Stálo by to za hřích...""Co chceš, Rose?"Dimitri jí obezřetně sledoval, jak se s úsměvem k němu přibližuje. Jedna jeho část ji chtěla poslat do pokoje a spát, ale ta druhá chtěla, aby ji uložil do své postele a spát ji rozhodně nenechal...."Kousek tebe."Byla moc blízko. Sklopil zrak od jejích svůdných očí a všiml si náhrdelníku na jejím krku. Měl z něj divný pocit, ale ve chvíli kdy mu rukou zajela do vlasů na zátylku, tak všechny jeho myšlenky utichly. Dovolil jí, aby ho políbila a užíval si všechny ty úžasné pocity, které její polibek vyvolal. Další polibek byl už z jeho iniciativy."To je šílené. Co to děláme?""Všechno."Položil jí ruce na boky a přitáhl jí k sobě, tak těsně jak jen to šlo. Potřeboval cítit její tělo proti tomu svému. Ta potřeba byla primitivní. Potřeboval ji jako vzduch nebo spánek."Miluju tvoje šaty. Spálíme je."Rukou vyhledal zip na jejích zádech a šaty jí rozepnul. Dovolil jí udělat krok do zadu, aby jí šaty mohly sklouznout z těla, ale hned si jí zase přitáhl zpátky k sobě. Šílel z pocitu jejího drobného těla přitisknutému tak těsně k tomu jeho. Vyzvedl ji a ona mu omotala nohy kolem boků. Věděl, že pokud někdy nastane ta možnost být s ní takhle, že to bude úžasné, ale nečekal, že to bude takovéhle. Předčilo to všechno jeho očekávání. Pocit jejích stehen kolem jeho boků....Položil jí na postel a během chvilky jí připravil o podprsenku. Přisál se jí ke krku a rukama začal prozkoumávat nově odhalenou pokožku...Bylo to úžasné, ale brzy jeho zamlženému mozku začalo docházet, že tohle není správné a chtěl se odtáhnout, když uslyšel ten dotěrný hlásek v jeho hlavě...Proč se tomu bráníš? Toužil jsi po tom tak dlouho a teď se tvoje sny plní. Chce to stejně jako ty, tak proč jí neuděláš šťastnou...touží po tobě...udělej to. Udělej to!Rychle zamrkal, z posledních sil posbíral svoje myšlenky a rychle si to dal dohromady. Ten náhrdelník je očarovaný! Proto ten divný pocit v jeho blízkosti!Než se Rose stihla vzpamatovat, tak jí ho strhl z krku a vyhodil ho oknem. Rose překvapeně zamrkala a když jí došlo, co se děje, tak si rukama zakryla prsa a on přišel o výhled, ale bylo to tak správné. Musel to udělat, i když mě chuť si právě pořádně nakopat."To ten přívěsek. Já bych nikdy...""To je jedno! Lissa je v nebezpečí!"Podívala se po svých zničených šatech a tak jí rychle podal svoje věci, aby se mohla obléknout. Poslal jí převléknout se a sám svolal poplach a oblékl se.Nikdo nechtěl věřit tomu, co se stalo. Rose se snažila navázat s Lissou pouto zatímco ostatní zjišťovaly kdo to mohl být, kontrolovaly kamery a zjišťovaly jestli někdo opustil pozemky akademie."Rose, vidíš něco?""Nemůžu se dostat přes tu pásku, ale ten hlas znám....ten strážce....""Strážce? Co to plácáte za nesmysly, Hathawayová?!""Sklapněte! To, že teď vidím jinýma očima neznamená, že podle sluchu nepoznám kde jste a jednu vám neubalím! Radši by jste..měl..držet zobák...no to mě poser! Ten zloduch je Viktor Daškov!"Místností to zašumnělo. Všichni šokovaně sledovaly Rose, která jim nevěnovala pozornost. Ten pohled už znal. Byla stále s Lissou."Chce, aby využila svých schopností a léčila jeho Sandovského syndrom. Říká, že předtím využíval profesorku Karpovou, ale nebyla v léčení, tak dobrá jako ona a velmi brzy účinky jejího éteru vyprchaly. Taky podle něj nebyla tolik psychycky vyrovnaná jako Lissa a tak rychle začala přicházet o rozum...je mu jedno, že tohle čeká i Lissu..."Nikdo nechtěl věřit tomu, že co Rose říká je pravda, ale její hlas byl neochvějný jako kdyby hlásala boží zákon."Odmítla ho a tak poslal pro nějakého Kenneta. Ví někdo kdo to je?"Ihned se všichni začaly dohadovat, ale nikdo ho neznal."Je to nějaký slepý moroj, vybraly ho proto aby na něj nemohla použít nátlak..."Sledoval její pevný postoj a hrdě vypnutou hruď. Záda měla jako pravítko, když najednou bolestivě vykřikla, chytila se za spánky a spadla na zem.Rychle se vrhl k ní a otočil jí obličej k sobě. Pořád měla nepřítomný pohled, takže její spojení se nepřerušilo."Rose, co se děje? Co vidíš?""Mučí ji...tak moc to bolí....."Musel jí sevřít ruce, tak silně, aby jí to začalo bolet, aby polevila stisk ve svých vlasech. Nakonec povolila a on ji dal ruce z hlavy, ale jen se zmítala a snažila se chytit za hlavu."Rose, prober se. No tak, Rose. Potřebujeme tě při smyslech, abychom mohli Liss najít."Cukla sebou a všiml si, že se její pohled zaostřil."Omdlela, což je dobře...auuuu."Pomohl jí na nohy a přidržoval jí než se trochu vzpamatovala."Nemáme moc času. Poslední, co jsem zaslechla než omdlela bylo, aby připravili převoz. Nechtějí riskovat, že by někdo ze školy přišel na to, co se děje. Někdo by se taky měl jít podívat na půdu kostela. Leží tam Christian Ozera. Byl s princeznou, když jí unesly. Měl by být jen omráčený."Během chvilky tam byl i Christian, který se hned přesunul k ní, když jí uviděl."Promiň, Rose, překvapili mě. Neměl jsem šanci jim v tom zabránit."Chytila ho za ruku a usmála se na něj."Přivedu ji v pořádku zpátky. Neboj se. Zatím je v pořádku, na to se soustřeď. Nechtějí ji ublížit, potřebují ji živou."Během chvilky už seděli v autě a byli na cestě. Chtěla se znovu pomocí pouta dostat k Lisse do hlavy, když si všimla Christiana schovaného vzadu v autě. Vrhla na něj ošklivý pohled a když se Dimitri na ni podíval, tak se musela nenápadně protáhnout a pak se sesunula v sedačce a rozhodla se to všechno vypustit z hlavy. Třeba je dobře, že je tady. Mohl by se hodit. Taky musela přiznat, že je ráda, že si Lissa našla někoho jako je on. Někoho kdo je ochoten pro ni riskovat vlastní život, aby ji zachránil.Dimitriho ujistila, že počká v autě a trochu se musela uchechtnout. Mohl by ji znát dost na to, aby věděl, že to neudělá. Jeho chyba, že pozapomněl na to, že ona nemůže zůstat čekat jako nějaká hloupá holka v nebezpečí. Nepotřebuje prince v lesklé zbroji, aby ji zachránil.S Christianem se vloupali do domu a Rose je naváděla, když se jim do cesty postavil strážce. Rose na nic nečekala a vrhla se do boje. Díky radám a tréninkům od Dimitrije, nebylo tak těžké omráčit svého soupeře i když byl větší a těžší než ona sama. Odhrnula si vlasy z obličeje a usmála se na Christiana."Půjdeme?""Teda..tebe bych fakt nechtěl naštvat.""Tak mě neštvi a pohni zadkem."

VA-Osudové setkáníKde žijí příběhy. Začni objevovat