„Pamatuj si, nechci aby si s ním mluvil, pokud nebudu stát vedle tebe, je ti to jasné?!“
„Ano tati.“
„Myslím to vážně. A zastrč si triko do kalhot- je tady.“
Dveře se otevřely a dovnitř vešel strýček Tommy, celý zpocený z celodenní práce na horkém letním slunci.
„Venku je pořádný pařák co?“ sundaval si z ramen batoh a rozvazoval si tkaničky. „Opravdu moc si cením toho, že mě tu necháváte přespat.“
„Bude to v pohodě, pokud ráno zmizíš.“ odvětil můj táta chladně.
„Samozřejmě.“
„Ták,“ zvedl se Tommy a obrátil se na mě. „Kde mám svoje obětí?“
Udělal jsem k němu pár kroku a naklonil se, abych ho mohl obejmout. Jeho pevné sevření mi nebylo dvakrát příjemné, tiše jsem kníknul.
„Copak nevidíš, že je venku asi bžilion stupňů?“ zeptal se a zatahal mě za dlouhé rukávy.
„Já dneska ještě venku nebyl.“
„Nemáš náhodou práci na dokončení?“ přerušil nás táta.
Pochopil jsem to jako „Měl by si jít“, a tak jsem odkráčel do svého pokoje.
Později toho večera jsem ležel v posteli a snažil se usnout. Furt jsem sebou házel a přetáčel se, nedokázal jsem zabrat, když tu najednou jsem uslyšel kroky za dveřmi mého pokoje.
Po chvilce plné ohlušujícího ticha se otevřely dveře a do mého pokoje vstoupila temná silueta.
Na pár sekund bylo jen ticho. Myslel bych si, že to byl jen sen, pokud bych neslyšel hluboké nádechy a výdechy, které se snažil ten člověk utišit.
Cítil jsem, jak se ke mě přibližoval, jak z něj sálá teplo. Nebyl jsem na tohle připravený a modlil jsem se ze všech sil, aby ihned odešel.
Sklonil se ke mě a dotkl se mě. Přetočil mě na břicho a vyhrnul mi tričko. V periferním vidění jsem spatřil dvě věci: světlo z baterky a oči strýčka Tommyho, jak kloužou pohledem po mém těle.
Prsty mi přejel po zádech a já ucítil jeho hrubou dřevorubeckou kůži. Najednou se ale zvedl a odešel z pokoje, jako že se nic nestalo. Pokusil jsem se usnout a tentokrát jsem doopravdy zabral.
Ráno už byl pryč a okolo poledne někdo zavolal.
„Halo?“
„Ahoj hochu.“
„Strýčku Tommy?“
„Jo.. je doma tvůj táta?“
„Ne, šel do obchodu.“
„Dobře,“ zněl trochu nervózně. Na chvilku se pozastavil. „Volám kvůli včerejšímu večeru. Nevím, jestli si byl vzhůru, nebo-„
„Byl jsem vzhůru.“
„Tak se alespoň dostaneme rovnou k jádru věci. Mám na tebe otázku, ale musíš být naprosto upřímný, uděláš to pro mě?“
„Ano.“
„Odkud máš ty modřiny?“
ČTEŠ
Creepypasty
HororDěsivé těstoviny. Všichni si teď přiznejme - aspoň jednu jsme v životě četli, a jestli někdo náhodou ne, tak se rovnou vrhněte na čtení. (Chtěla bych ještě dodat, že creepypasty nejsou moje :)) ---------- Umístění: #13 v horor - 16.12.2020 #2 v hor...
