Zamrkala a do očí jí praštilo světlo vycházející z oken. Chvíli jí trvalo, než otevřela oči úplně a když chtěla začít nějak přemýšlet, najednou jí hrozně rozbolela hlava.
Rozhlédla se a došlo jí, že nejspíš leží v kouzelnické nemocnici. Trochu se jí zamotala hlava, když se jí vrátily vzpomínky a najednou si vybavila všechno. Ráno, přemístění,Liverpool, Waren, kemp, Theo, boj a omdlení. Nemohla si vzpomenout, proč omdlela.
Naproti své postele uviděla své přátele a ti, když zaregistrovali, že je vzhůru, jeden z nich šel pro doktora.
,,Slečno Grangerová?" Společně s Harrym do pokoje vstoupil starší doktor s bílým pláštěm a hnědými vlasy. Na první dojem působil sympaticky.
,,Ginny?" zamumlala, ještě ne úplně při smyslech.
,,Už si vzhůru!" řekla nadšeně, ale tišeji oslovená kamarádka a přešla k její posteli. Doktor cosi měřil a kontroloval.
,,Co se stalo?" zeptala se. Doktor mezitím na její kamarády kývl a odešel.
,,Vybavuješ si něco?" tázal ji místo odpovědi.
,,Pamatuju si na Liverpool a všechno až do doby, kdy jsem byla u Thea a zavolala na ministerstvo. Potom jsem šla po nějakých schodech a co nejvíc jsem se vzdálila. A už si nemůžu vzpomenout, proč jsem omdlela," odpověděla Hermiona. Mezitím se jakž takž vyhoupla do sedu a Ginny jí podala vodu. Všimla si, že kromě Ginny a Harryho zde byl také Ron.
,,To je zvláštní, protože jsme tě našli vedle Theodora," promluvil Ron. V místnosti se na moment rozhostilo ticho.
,,Kde je vůbec Theo?" zajímala se Hermiona.
,,Je v pořádku, už se také probudil. Jeden ze Smrtijedů na něho použil Expelliarmus a on se potom s tím Smrtijedem popral a utrpěl nějaká zranění, ale ne nějak závažná, " odvětil na její otázku Harry.
,,Měla bys odpočívat Hermiono," řekla Ginny a ona přikývla.
___
V nemocnici strávila dalších pár dní a jí to nesmírně štvalo. Prakticky se jí nic nestalo, pouze omdlela. Ležela celé ty tři dny a nic nedělala, tudíž měla spoustu času na přemýšlení, až jí z toho bolela hlava.
Také se někdy pokoušela něco dělat, ale pokaždé to nevyšlo. Jediná přínosná věc, kterou si odsud odnese je zapamatování každého kousku tohoto pokoje. Stěny pokryté omítkou, na některých místech byla už trochu oprýskaná, podivně šedivá, plovoucí podlaha, na které šla vidět jakákoliv špína. Co se týče nábytku, jen pár židlí pro návštěvy, stůl, jenž stál před oknem naproti ní a její nemocniční lůžko, které zaplaťmerline bylo alespoň pohodlné. Na parapetu se díky slunečnímu světlu, které vycházelo z okna, vyjímal takový zvláštní, zelený stromeček. Nedokázala si ho k nějakému názvu přirovnat. Malá koupelna, jež byla také součástí pokoje, byla podobná pokoji, kromě nábytku a rozměrů. Upřímně do té koupelny celkem nerada chodila. A tahle věc moc přínosná není.
Děkovala alespoň přátelům, kteří se za ní každým dnem zastavili. Ginny jí vždy přečetla zajímavé články z denního věštce a také jí přinesla nějaké oblečení a věci, kterými se mohla trochu zabavit. Také jí s Harrym vyprávěli o svatbě a o miminku se toho moc napovídat nedalo, protože to přece jenom byly tři dny. Hermiona se ale Ginny často vyptávala, jaký má pocit z těhotenství a jestli už má vymyšlená nějaká jména. Ron se za ní jednou stavil s Harrym a Ginny a ona po jejich odchodu přemýšlela, jak by jejich přátelství mohlo být znovu takové, jaké bylo ještě před tím vším. Bylo jí strašně líto, že už to tak není.
ČTEŠ
Minuty Ticha
Fanfiction,,Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt..." Tomu Herm...
