3. Ministerstvo

168 10 4
                                    

,,Děkuju moc, že jsem tady mohla pár dní pobýt," poděkovala Hermiona, která stála u dveří s taškou v ruce a byla vděčná Billovi a Fleur.

,,To je samozřejmost," usmála se Fleur a Bill přikývl.

,,Můžeme vyrazit?" zeptala se nedočkavá Ginny.

,,Jasně," přikývla kudrnatá čarodějka, znovu se usmála na pár Weasleyových a následně se s Harrym a Ginny přemístila.

Okamžitě poznala vůni svého domova a šla položit věci do své ložnice. Opět jí přišel byt opuštěný, tak jako když odcházela. Strašně jí tady chyběl někdo další.

Pod touto myšlenkou ale nevypustila slzy, protože v Lasturové vile probrečela za doprovodu moře celé dny a ulevilo se jí. Ne úplně, samozřejmě, tu bolest na srdci bude cítit dál, ale při každé vzpomínce už nebude mít potřebu se okamžitě rozplakat. Možná to bylo změnou prostředí, možná časem.

,,Vše je jen otázkou času..."

,,Jsi si jistá, že tě tady můžeme nechat?" ozvala se Ginny z předsíně, kam se přemístili.

,,Samozřejmě, už je mi líp, opravdu," odpověděla Hermiona. ,,Musíte být chvíli zase jen spolu a oslavit, že se budete brát." A za těchto Hermioniných slov se Ginny podívala na Harryho a usmála se.

,,A mohu se zeptat... no, jak to teď máte s Ronem?" zeptala se jí opatrně Ginny. Hermiona si povzdechla, mohla čekat, že se o to bude Ginny zajímat. A chápala to.

,,Omluvila jsem se mu. Byla by to zbytečná ztráta času. Chápal to. Nechci mu ublížit ještě víc. Takhle se z toho bude chvíli dostávat, ale hned potom ho to opustí. Nalhávala jsem si, že by to mohlo fungovat, když jsem stejně milovala někoho jiného."

Ginny přikývla. ,,A někoho jiného by-" Byla přerušena.

,,Ginny to ne. Nemohla bych mít někoho jiného. Ublížila bych jemu, ubližovala bych sobě. Potřebuju být sama. Neměla bych dostatek energie budovat nový vztah," skočila jí do řeči Hermiona, ale ne hrubě. Jen chtěla, aby Ginny pochopila, že na to se jí nemá ptát.

,,Dobře. Tak se měj a napiš." Ginny k ní přišla a objala jí.

,,Ahoj," rozloučila se se zasnoubeným párem a Ginny a Harry se následně přemístili do svého domu.

Hermiona si povzdechla. Bude si zase dlouho zvykat na to, že je sama. Nicméně za pár dní stejně nastupuje na ministerstvo a bude zaměstnaná jinak. Pozná nové lidi a nebude mít čas na myšlení.

Když ale nad tím tak přemýšlela, mohla nastoupit do Bradavic. Měla by dokončené studium a mohla by si splnit sen stát se ministryní kouzel. Je to jedna z věcí, nad kterou často přemýšlí. Dodělat si studium.

___

Zhluboka se nadechla a opět pohlédla do zrcadla. Viděla dívku, jež měla dříve nezkrotné kudrnaté vlasy, ale teď už nezkrotné nejsou. Viděla dívku, která mívala vrásky od smíchu, ale teď po nich už nebyla ani stopa. Viděla dívku, která moc neřešila módu a nosila různé svetříky, ale teď před sebou viděla ženu, která měla úplé šedé kalhoty s vysokým pasem, černou blůzu a přes to šedé sako. Změnila se. Hodně.

Vlastně by se teď zasmála, když si uvědomila, že se maluje. To nikdy nebyl její zvyk. Tedy jako ano, ale v malé míře. Nikdy to nebylo tak výrazné. A pro jistotu použila voděodolný makeup. Celá představa ji opět nahrnula slzy do očí, proto se rychle sebrala, popadla tašku s věcmi, které bude potřebovat a vyšla z bytu.

Minuty TichaKde žijí příběhy. Začni objevovat