Stále tomu nedokázal uvěřit. Byl volný! Dýchal čerstvý vzduch a viděl nebe! Tohle považoval za vysvobození, za zmrtvýchvstání. Protože nebýt Brumbála, jistě by v Azkabanu zemřel.
Albus Brumbál odmítl Harrymu sdělit podrobnosti ohledně jeho propuštění a mladík nenaléhal. Musel se však přesunout na bezpečné místo, aby nebyl příliš na očích. Chápal to a slíbil Brumbálovi, že bude opatrný.
Byl propuštěn dva dny před soudním procesem s Tomem. Jediné o co Albuse Brumbála požádal, byl sdělení výsledku. Musel vědět jak se věci mají.
Zatímco čekal na zprávu od budoucího ředitele Bradavic, dával se v maličkém domečku dohromady. Ta krátká doba v Azkabanu se na něm podepsala. Jak zjistil byl tam dohromady tři týdny než se vyřešily všechny formality.
Jemu to však připadalo jako věčnost.
Zhubl, zeslábl a neustále ho děsily zlé sny. Věděl, že to časem zmizí, přesto se s tím nedokázal smířit.
V den soudního procesu byl jako na trní. Nedokázal se na nic soustředit a neustále sledoval hodiny. To, že stále přetrvával v roce 1943 znamenalo, že Voldemort povstane.
Harry se domníval, že to, kdy a v jaké síle se rozhodne právě u soudu.
Chyběli mu přátelé, chyběl mu Severus. V Azkabanu si nedokázal vzpomenout ani na jednu šťastnou chvíli s profesorem lektvarů. Stále se mu vracely jen jejich hádky, neustále lži a později vzájemná nevraživost mezi studentem a učitelem.
Teď, když měl své vzpomínky zpět, utápěl se ve smutku. Příliš ho bolelo, že odešel bez rozloučení a ani neznal výsledek své cesty. Tak rád by Severuse znovu objal a ještě naposledy mu řekl, jak moc ho miluje.
Nezbývalo než doufat, že to bude moci udělat po svém návratu.
Deset minut před patnáctou hodinou zahučel krb a z něj vystoupil Albus Brumbál. Jeho vážný výraz Harryho upřímně vyděsil.
„Tak jak to dopadlo, pane?“
„Špatně, chlapče. Toma odsoudili pouze na pět let.“
„Vždyť chladnokrevně zabil tři lidi!“
„To já vím. Bohužel většina byla toho názoru, že jednal pod tlakem způsobeným svým dosavadním životem v sirotčinci. Prý se jednalo o zkratové jednání a nelze dle jednoho zločinu tvrdit, že z něj vyroste vrah.“
Harry se zhroutil do křesla. Jeho naděje na brzký návrat byla rázem pryč.
„Je mi to líto, Danieli.“
Harry však už přemýšlel nad tím, co bude dělat následujících pět let. Pak ho něco napadlo.
„Co se stane s věcmi, které má Raddle ve škole?“
„Budou uloženy, dokud se pro ně nebude moci vrátit.“
„Pokud se nemýlím, byla v loňském roce otevřena Tajemná komnata, že ano?“
„Ano, ale-“
„Tři viteály o kterých víme. Deník, prsten a medailonek. Deník byl z roku, kdy byla otevřena Tajemná komnata a je možné, že ho má Tom stále ve věcech a co víc, může už být viteál!“
„A ty mě žádáš, abych zjistil, zda ho Tom má.“
Brumbál se neptal, jen konstatoval.
„Vím, že toho chci moc, ale já do Bradavic nemůžu a pokud mám čekat pět let, než se Voldemort dostane z Azkabanu, tak rozhodně nehodlám čekat, jestli se pak stane nebo nestane nesmrtelným.“
Albus Brumbál obdivoval zápal a odhodlání v chlapcových očích. Uvědomoval si, jak se musí cítit sám a jaký má jistě strach, že se mu nepodaří změnit budoucnost. Právě proto souhlasil.
ČTEŠ
PROKLETÝ OBRACEČ : Daniel Jackson
FanfictionTřetí pokračování ze série PROKLETÝ OBRACEČ James Potter při domovní prohlídce jednoho ze stoupenců Pána zla, zajistí obraceč času, který nese známky prokletí. Vezme ho domů, aby ho mohl řádně prozkoumat, ovšem malý Harry se k němu dostane a obraceč...
