PROKLETÝ OBRACEČ : Daniel Jackson

18. Pouze hvězdy

Venku se stmívalo a Harry se procházel po pobřeží a zdržoval se ve stínech stromů.

Jeho chování mělo jediný důvod.

Čekal na vedoucího bystrozora Alexe Westa, kterého před chvílí kontaktoval skrze pergamen, který mu naposledy zanechal.

Netušil, kde se v něm náhle vzala ta jistota, že jeho plán vyjde, ale byl za ní rád.

Konečně začal jednat a zkracovat svůj čas v této době. 

Fairbourne bylo nádherným místem a Harrymu se zde neskutečně líbilo, ale už toužil být zpět doma, byť neměl tušení, co ho tam čeká.

Z přemýšlení ho vyrušil zvuk přemístění, který patřil Westovi.

„Weste.“

West pouze kývl na pozdrav, stejně jako Harry. Teď nebyl vhodný čas na dodržování společenských pravidel.

Společně došli do naprosté tmy mezi stromy a když se Harry ujistil, že nikdo není poblíž, vyložil Westovi svůj plán.

Bylo celkem zábavné sledovat jak se během Harryho výkladu měnil výraz Westova obličeje.

I přes tmu bylo poznat, že je v šoku.

„Vy jste se zbláznil! Tohle je to nejšílenější, co jsem kdy slyšel!“

„Z vlastní zkušenosti vím, že ty nejlepší plány jsou právě ty nejšílenější, Weste.“

„Kdybyste byl můj podřízený, okamžitě bych vás nechal převézt k Mungovi!“

„Ale to nejsem.“

„Ne, to nejste, Jacksone. Jste pouhý civilista a pokud neporušujete zákon, nemám právo vám cokoliv zakazovat.“

„Takže víte, co máte čekat.“

Harry se chtěl otočit k odchodu, ale West ho zarazil.

„Počkejte! Plán je to sice šílený, ale to jste i vy, takže je možné, že to vyjde, ale nemůžete posílat zločince před ministerstvo.“

Mladík tázavě nadzvedl obočí a až pak si uvědomil, že ho West nemůže vidět. 

„A kam je podle vás mám posílat? Ukrývat si je v pokoji?“

„Ve chvíli, kdy se první z nich objeví na ministerstvu, okamžitě z toho bude poprask a bude se to probírat ve všech vydáních Denního věštce. Ministerstvo použije všechny dostupné metody, aby zjistilo, kde se ukrývá zbytek a všechno čemu chcete zabránit se stejně stane.“

„Co tedy navrhujete?“

„Máme jedno utajené bystrozorské nepoužívané stanoviště. Můžeme je tam držet pod zámkem a ani ministerstvo ani tisk se o ničem nedozví, dokud nevykonáte, co potřebujete.“

Harry nemusel přemýšlet dlouho. West měl pravdu a on se potřeboval dostat k Voldemortovi. Tohle by mu mohlo poskytnout dostatek času.

„Dobře. Kam je mám tedy přemisťovat?“

West odněkud vytáhl kus papíru a tužku a v rychlosti naškrábal adresu.

„Tady.“

Podal papír Harrymu a ten si ho pečlivě schoval do kapsy.

„Brumbál věří, že všechno bravurně zvládnete. Jen doufám, že se nemýlí.“

West se s prasknutím přemístil a mladík osaměl.

„To já taky, Weste.“

Harry se pomalým krokem vydal k hostinci. 

Stále byl jeho plán plný děr, ale neměl moc možností na výběr.

Rozhodně nehodlal čekat, až se Voldemort ujme moci a nebude žádná šance ho zastavit.

Na chvíli se zastavil a zahleděl se na hvězdné nebe.

Kéž by tady byl Firenze, jistě by mu řekl, co hvězdy předpovídají. A nemýlil by se tak jako vždy.

Jenomže tady nebyl a Harry viděl jen a pouze hvězdy, bez žádného dalšího vysvětlení nebo nadějných předpovědí.

Zatřásl hlavou a definitivně se vydal do hostince. Od zítra ho čeká velké množství práce a měl by se na to vyspat.