PROKLETÝ OBRACEČ : Daniel Jackson

17. Šílený plán

Teorie ovládání a hašení zložáru nebyla tak náročná jako její praxe.

Ať se Harry snažil sebevíce, nikdy se mu nepodařilo zložár udržet dostatečně dlouho pod kontrolou a o uhašení se nedalo ani mluvit.
Když jednu část uhasil, ta druhá se rychle šířila.

Byl zoufalý, ale nepolevoval v tréninku. Věděl, že nemá mnoho času, proto se snažil usilovněji, než obvykle.

Ale výsledky nepřicházely a Harry začínal propadat panice. Proto si začal skládat náhradní plán. Plán, který by mohl použít na záchranu obyvatel Fairbourne.

Jediné, co Harryho napadalo, bylo obehnat dům obývaný uprchlými zločinci bariérou, kterou na zložár použil na ostrově a kterou používal při výcviku.
Ale i tenhle plán měl spoustu trhlin. Nemusel by stihnout bariéru vytvořit včas nebo dostatečně velkou. A zcela jistě by v celém tom zmatku ztratil Toma a byl by zpět na začátku.

Ani osmý den usilovného tréninku nepřinesl požadovaný výsledek.

A Harryho napadla ještě jedna možnost. Zcela šílená, ale v jeho situaci byla každá možnost bláznivá.

Kdyby opravdu pečlivě sledoval starý dům, mohl by mít štěstí a pochytat pár zločinců při jejich odchodu.

Ze svého předchozího sledování věděl, že kromě nákupu zásadně vycházejí pouze zadní brankou a na kraji lesa se přemisťují. To by mohla být Harryho šance. Z oken domu není přes stromy dobrý výhled a ani z vesnice není vidět za dům. Pokud by je rychle omráčil a spoutal mohl by je pak přemístit na ministerstvo.

Měl by být upřímný, přišel sám sobě směšný. Jeho nápady byly šílenější než kdy dříve a on nebyl o moc lepší kouzelník než před lety, tak jakou měl šanci na úspěch? Mizivou, ale udělá co bude v jeho silách, aby dokázal ochránit obyčejné lidi a zastavit Voldemorta.

Devátý den ráno si sbalil věci do batohu a vrátil se zpět do Fairbourne, kde na něj čekal nikým nedotčený pokoj.

Hostinský byl zjevně velmi rád, že se Harry opravdu vrátil a okamžitě mu připravil královskou snídani.

Mladý muž rozhodně neodmítl a s chutí se do jídla pustil. Když dojedl a poděkoval, vzal plášť po otci a vydal se na prohlídku domu na konci vsi.

Tentokráte si dal záležet, aby si všímal i sebemenších maličkostí. Tak trochu si připadal jako mudlovský detektiv. Sledoval trávu sešlápanou častým chozením k lesu i místo, odkud se zločinci přemisťovali. A právě těsně u toho místa končila bariéra kolem domu, která zabraňovala přemístění. Podobná jako byla v Bradavicích a Harry nepochyboval, že ji měl na svědomí Voldemort. Předtím si jí ani nevšiml a možná i nyní by ji přešel bez povšimnutí nebýt jeho zvláštního pocitu, když přicházel k lesu. Hned se mu vybavily Bradavice. Byl zase o něco moudřejší.

Do hostince se vrátil až po setmění a měl celkem jasnou představu jak realizovat svůj šílený plán.