Taekook - Inzerát

Inzerát 0.5.

Taehyung POV.

Nemohu se dočkat, až zase uvidím hyungy, už je to dlouho, co jsme někde byli spolu. Škoda, že se Jungkook necítí dobře a nepojede s námi. Hyungové by si ho určitě hned oblíbili, zvlášť Hobi-hyung a Jimin, protože je vážně roztomilý.

Žít s ním je skutečná zábava, cítím se tak svobodně. Je skvělý kluk, který se se mnou vždy směje, vaříme spolu, pomáhá mi s nádobím a kupuje cestou z brigády moji oblíbenou zmrzlinu.

Docela mě mrzí, že si spolu dnes nezahrajeme, když zítra odjíždím. Jungkook je celý den zavřený v pokoji, nešel ani do školy, tak mám o něho trochu starost. Říkal, že se necítí dobře, nejspíš celý den spal.

Hrál jsem sám Overwach, jeho oblíbenou hru a asi jsem ho vzbudil, protože vyšel z postele celý rozespalý.

,,Ah, nevzbudil jsem tě, Jungkook-iie? Mám to nahlas, viď?"

,,Ne, hyung, to je dobrý. Jen jsem se přišel napít." usměje se na mě úplně vyčerpaným výrazem. Vždyť skoro celý den spal.

,,Vypadáš vážně hrozně." poznamenám, když ho vidím.

,,Děkuju." řekne ironicky. Celou cestu do kuchyně se kolíbá, jako by se mu motala hlava. Mám o něho vážně starost.

,,Jungkook-iie, jsi v pořádku?" zvednu se od hry, abych šel k němu, když najednou začne padat. Rychle mu přiběhnu na pomoc, stihl jsem ho chytit ještě dřív než upadl. Je úplně horký a zadýchaný.

,,Vždyť máš horečku." sáhnu mu na čelo. Vezmu ho do náruče a odnesu do postele, kde ho pořádně přikryju. Takhle ho tady nemůžu nechat.

Vytáhnu si z kapsy mobil, abych dal vědět hyungům, že nikam nepojedu, sice mě to mrzí, ale Jungkookovo zdraví je přednější. 

Jungkook POV.

Vůbec nevím, co se stalo. Cítím se jako bych umíral.

Jak se tak dívám z okna je ráno, Tae už odjel s hyungama. Nevím co mám dělat, potřebuju se napít, ale všechno mě bolí, jsem durch zpocený a chrčí mi v hrudi. Vážně jsem asi někde nastydl. Proč zrovna teď? Mám takovou smůlu.

Najednou se ozvalo zabouchnutí dveří.

Co? Kdo? Zdá se mi to?

Tae odjel, takže kdo to může být? Aah, pokud to je zloděj, pevně doufám, že mě radši zabije, protože tohle je hrozný, jakmile se nadechnu, začnu kašlat.

,,Ah, už jsi vzhůru?"

Cože? Tohle je Tae-ho hlas, stojí u mé postele, jako by nic.

,,Hyung.. ech echhh!" jakmile ho oslovím, rozkašlu se.

,,Aah.. pomalu.." zvedá mi hlavu a dává napít něčeho, co chutná jako vitamínový nápoj. Je to vitamínový nápoj.

,,Hyung, co tu děláš?" ptám se zmateně potom, co mi podloží hlavu polštářem.

,,Došel jsem na nákup, pro nějaké vitamíny, prášky a jídlo."

,,Ale.. neměl jsi jet kempovat se svými hyungy?"

Vezme hadr, který namočí do mísy a pak mě s ním otírá čelo i tvář.

,,O to se nestarej, Jungkook-ah." usměje se na mě.

,,Ale, hyung.." znovu se zakuckám, ,,proč jsi nejel?" stále se ptám.

,,Protože jsi nemocný."