Taekook - Inzerát

Inzerát 13

Jungkook POV.

Teď nějak nevím, co čekat, má zvláštní výraz ve tváři, ve kterém nepoznám, zda se zlobí, nebo má radost. Všichni nahlédli k dárku, zdáli se též překvapení, chápu, že to není levná záležitost, nemohu popřít, jak dlouho mi trvalo si na hyungův dárek ušetřit, ale vždy když jsem kolem toho procházel, myslel jsem jen na to, jak úžasně by mu padla a líbila. Připomínala mi ho, byl jsem šťastný, že ji mohu konečně koupit.

,,Není to bunda z Gucci kolekce?" podotkl užasle Jimin.

,,Ta šíleně drahá?" zamračí se na něho nevěřícně Namjoon.

Trápí mě, že Taehyung stále nic neřekl, jen nehnutě zírá na tu bundu, jako by nevnímal okolí.

,,Ehm.. hyung.." oslovím ho starostlivě, ,,líbí se ti?" nejistě se ze sebe vydám, když ke mě pozvedá svůj obličej.

,,Jungkook-ah.." zachvěje se mu hlas, vypadá najednou dojatě, ,,proč jsi mi ji koupil?" zní však naštvaně.

,,Já.. myslel jsem si, že se ti bude líbit a chtěl jsem ti jí prostě koupit." směji se nesměle, snažím se nějak zlehčit situaci.

,,Kde jsi na ní vzal?" ptá se, jako bych vykradl banku.

,,Ehm.. šetřil jsem si na ní z brigád."

jakmile jsem mu odpověděl, vrhl na mě vážný výraz s vykulenýma očima.

,,Z-zlobíš se, hyung?"

trochu nejistým hlasem se ho ptám.

,,Aah.. jistě že ne." usměje se a pevně mě obejme. ,,Mám radost, ale.." podívá se na mě, ,,mohl sis za to koupit přece něco pro sebe."

,,Já nic nepotřebuju." zazubím se na něho, jsem rád, že se mu líbí, hned si jí vyzkoušel.

,,Waa.. Jungkook-ah, teď z něho nikdo nespustí oči." pronese Hobi, nad čímž se pozastavím. Vypadá na něm opravdu úžasně, tak že na sebe strhává pozornost. Sakra, co jsem to udělal? 

Poté, co všichni doslavili, pomalu se uchylovali ke spánku. Namjoon s Jinem šli jako první, měli oba něco v sobě a byli dost přítulní, takže všem nám došlo, proč jdou jako první "spát".

Jimin odešel chvíli potom, co Suga šel spát, chvíli jsem si povídal s Hobim, ale skoro jsem usínal, takže jsem odešel, aniž bych Taemu popřál dobrou noc.

Pozdě v noci, skoro k ránu, jsem se vzbudil. Měl jsem žízeň, tak jsem si šel do kuchyně pro vodu, kde jsem zaslechl hlasy.

,,Aah TaeTae.." slyšel jsem Hobiho, jak si povzdechl a já úplně ztuhl, schoval jsem si rychle za roh, když se ozval i Taehyung.

,,Mmm.. Hobi nech toho!" chechtá se. Cítil jsem jak se mé srdce rozbušilo, zpotil jsem se, jako by se mi plnila nejhorší noční můra. Taehyung je osamotě s Hobim v obýváku.

,,No tak.. pověz, co tě donutilo se tak postavit na vlastní nohy. Nikdy jsem tě takového neviděl, ani když jsi byl se mnou." povídá Hobi, nerad je poslouchám, ale v té chvíli mě docela uklidnilo slyšet, že si jen povídají.

,,Přestaň se starat.." směje se, tipuji, že je asi dost opilý, ,,.. neměli bychom jít, už spát hyung? Pomalu svítá." dodává s mávnutím rukou k oknu s krásným výhledem na hory.

Řekl jsem si, že bych asi měl jít a přestat je poslouchat, nejspíš nedělají, ani neudělají nic hloupého. Jsem pomalu na odchodu, dokud Hobi nepromluví.

,,Je to Jungkook-iie?"

zastavil jsem se. Myslel jsem si, že o mě ví, takže jsem úplně zmrzl.