Deník Draca Malfoye - 5. ročník

868 63 5
                                    

Milý deníčku,
tento rok byl do předposledního měsíce školy téměř... dokonalý.
Děly se samé krásné věci.

Víš, jak jsem minule psal, že se Pán zla vrátil a já to budu mít těžké?

Tak přesně Ty-víš-koho návrat Ministerstvo kouzel celý rok popíralo a psalo o Potterovi různé hnusné věci, jako například, že je blázen, který to nemá v hlavě v pořádku a zaslouží si jít ke Svatému Mungovi.
A o Brumbálovi psali to samé.

Ach, jak já byl šťastný! Konečně Potter nebyl ten slavný hrdina, který zabil Pána zla, ale jen hloupý blázen!

A ještě lepší bylo, že jsme v Bradavicích dostali tu nejúžasnější učitelku na OPČM, kterou jsme mohli dostat – Dolores Umbridgeovou.
Byla sice trochu při těle a malinko připomínala ropuchu, ale chováním byla úžasná.
Celý rok mi nadržovala, přijmula mě do svého klubu a vyháněla neschopné učitele, jako třeba toho pitomce Hagrida nebo blbku Trelawneyovou.

A Pottera nesnášela a dávala mu samé školní tresty. Byl jsem štěstím bez sebe.

A celý rok takhle proběhl – Potterovi se pořád smáli, ale někdy o Vánocích přestali, protože udělal nějakou nepovolenou organizaci, která se jmenovala Brumbálova armáda. Má sladká profesorka Umbridgeová na to ale naštěstí přišla, a teď se podrž...

Vyhodila Brumbála a chtěla ho poslat do Azkabanu, ale ten dědek jí bohužel utekl.

Jo, to jako fakt! Brumbál byl pryč, ředitelkou se teď stala Dolores! Já jí tak miloval...

Několikrát mě pozvala na šálek čaje a společně jsme plánovali, co provést tomu Potterovi zlého.
Dolores mi pověděla, že se domnívá, že Potter někde skrývá toho vraha Blacka a že se nejspíš obnovil Fénixův řád.

Potter také začal chodit na doučování z lektvarů. Bylo to dost vtipné, ale bylo to potřeba, protože byl v lektvarech neschopný.

Zbylý zbytek roku jsme si užili v ředitelství Umbridgeové.
Všechno bylo fajn, až na... posledních pár dní před koncem roku.

Potter se v den dělání NKÚ zničehonic vytratil, a s sebou vzal i svou partu.
Dolores ho nakonec s naší pomocí objevila ve svém kabinetu, jak se pomocí letaxu přemisťuje v jejím krbu.
Měl pěkný průšvih, a Umbridgeová na něj málem použila Cruciatus.
Nakonec nás poslala pryč a s Potterem a jeho partou se vydala za nějakou "tajnou zbraní". Od tý doby jsme jí neviděli.

NKÚ jsem úspěšně dokončil a šel jsem s jemnou starostí, kde Dolores je, spát.

A když jsem se probudil, všechno bylo špatně. Od ostatních jsem se dozvěděl, že můj otec skončil v Azkabanu. Že Pána zla viděli na ministerstvu. Že smrtijedi zaútočili na Fénixův řád a Pottera, a že prohráli. Že Sirius Black zemřel a je ve skutečnosti nevinný. Že se Brumbál vrátil.

Nejvíc mě ale zasáhla ta zpráva s mým otcem. Je v Azkabanu..?! V nejstrašnějším vězení všech dob?
Co když tam pošlou i mou matku? To pak budu sám!

Za všechno mohl Potter. To on poslal mého otce do Azkabanu.
Chtěl jsem ho v tu chvíli zabít, ale neměl jsem na to sílu.

Večer jsem brečel. Co když v tom Azkabanu otec umře? Co když mě matka neubrání a umřu i já? A co když bude chtít Pán zla, abych za otcovu neschopnost dostal trest?????

Bál jsem se. Celý rok byl tak úžasný, a najednou se vše tak strašně změnilo. Všechno. Chtěl jsem být sám, s nikým jsem se do konce roku nebavil.

A teď jsem s matkou doma. Narcissa brečí už tři dny po sobě, a bojí se jít i ven, nikam mě nepouští. Obáváme se nejhoršího. Kéž by byl konec toho všeho trápení! Proč to tak bolí?

𝐉𝐞𝐧 𝐩𝐫𝐨 𝐩𝐨𝐭𝐭𝐞𝐫𝐡𝐞𝐚𝐝𝐲Kde žijí příběhy. Začni objevovat