Odsouzená

5.

5.

,,Ahoj. Chcípáči!" A usměje se na mě Caroline a vejde do pokoje. Konečně někdo! Včera poté nehodě co jsem se vybrečela jsem strávila naprosto stísněný večer. Neměla jsem co dělat. Mobil se mi vybil a nabíječku nemám, kniha je téměř dočtená a já se nemám k tomu abych ji dočetla. Tělo mě bolí od toho jak pořád ležím, už se těším až půjdu domů.

,,Ahoj Car." Narovnám se a za Caroline se objeví i Rupert. Chodí s námi do třídy je jeden z naší party. Je to můj nejlepší kamarád, vlastně všech.

,,Rupe!" úsměv se mi roztáhne do široka a on ke mě doskáče a obejme.

,,Čus marode." Caroline si sedne na postel a Rupert s úsměvem si přitáhne židli.

,,Nejsem marod, jen tu ležím pro kontrolu." a vezmu si nabízený čokoládový větrník a mysli tyčinku.

,,Díky. Umírám hlady." A pustím se do čokoládového větrníku.

,,Koukám, že máš nějaký nadstardant. Pěkný." A Rupert se rozhlíží po pokoji.

,,Až na tu hroznou barvu stěn. Táta si připlatil ale je to tu hrozný je tu ticho a jsem tu sama. Je to až děsivý." Svěřím se mezitím co hltám větrník.

,,Si to s tebou vyměním a rád. Přísahám, že až uvidíš Vencovou s její sexy vestičkou, zemřeš v ten moment." Je na něm vidět, že smích zadržuje.

,,To teda! Hele všiml sis toho břicha? Ona je snad těhotná ne?" Ozve se Caroline.

,,Chudák dítě." Zhrozím se.

,,Bůh nás ochraňuj." Rupert prstem nakreslí kříž a sklopí hlavu.

,,Ty seš pablb." Začne se smát Caroline.

,,Proč? Projevuju úctu k .."

,,Malému zlosynovi?"doplní ho Caroline.

,,Co když to je holka?" Prohodím.

,,Tak to abych si šel rovnou hodit mašli jestli bude mít vzhled po Vencový."

,,Jo no. Se na ní nedá ani dívat." A Car se oklepe.

,,Prošvihla jsem snad ještě něco krom té módní přehlídky?" Rupert se na sebe s Car podívají a pokrčí rameny. V pokoji zavládne ticho.

,,Mě příští týden čekají talentové zkoušky." Řekne Caroline. Překvapeně se na ni podívám.

,,Už?"

,,Už." A smutně přikývne.

,,Mě naštěstí až o týden později." zazubí se Rupert.

,,Je povinnost aby jsi tam se mnou byla Nikkol !A je mi jedno jestli budeš na vozíčku ochrnutá s tikem v oku- prostě jdeš. Jasný?" Usměju se.

,,To je mi jasný. Budu tam pro tebe." A mrknu na ni.

,,No já si připadám jak odstrčený." Připomene se Rupert stále s úsměvem, který je pro něj typický. Ten kluk smutek nezná.

,, Ale no tak Rupe, co ty? Kdy máš přijímačky? A kam vůbec jdeš?" Zajímám se protože si nepamatuji, že by se mi o tom zmiňoval.

,, Já jdu přece na strojírenskou." Vrhnu na něj nechápavý pohled s vytaženým obočím.

,,Tak  mi to přibliž." Rupert protočí oči a začne mi trpělivě a srozumitelně vysvětlovat.

,,Průmyslový logistik neboli provoz a ekonomika dopravy. Týká se to organizace přijímání, evidence a přepravy materiálů, řízení materiálového toku, skladování a vedení příslušné dokumentace.."