Odsouzená

8.

,,Ty tam snad rodíš ne?" Ozvala se Caroline posměšně z WC kabinky.

Zbystřila jsem a něco jako magnet mě pohledem přitahovalo na zeď. Vedla do chodby. Poslouchala jsem něčí hlas na chodbě ale těžko říct koho. Nešlo toho moc poznat, nevěděla jsem ani co říká. Prostě jsem jen stála na dámských záchodech a hypnotizovala jsem místo vedle dveří. Ačkoliv na mě něco Caroline mluvila nemohla jsem prostě přestat. Všechno směřovalo na tu pitomou zeď a nějaký hlas. Je taky dost možné, že poslouchám svoje vlastní svědomí. Neznělo to jako můj ale klidně to být mohl ,nerozpoznala jsem to. Začala jsem vnitřně zmatkovat a já nevěděla co dělat nebo vůbec co právě dělám.

,,Caro-?" Nemohla jsem to její jméno ani vyslovit. Panika si připsala další bod. Její odpověd jsem neslyšela, bylo to velmi tlumené.

,,Já- nev-.." Zbytek se ztratil do ztracena. Najednou mě Caroline odstrčila na zeď a já jsem se po zdi svezla na zem.

,,Co to sakra bylo? Seš v pořádku?"

,,Já nevím...." Jak zkamenělá jsem koukala na podlahu a hladila si potlučenou hlavu.

,,Seš úplně horká Nik. Jdu pro pomoc" A vstala. Chaos a strach.Tyhle slova vystihovala moje chaotické myšlenky a to jak jsem se cítila. Začala jsem brečet. Z ničeho nic, bezdůvodně. No, důvod jistě byl ale ten jsem v tu chvíli nevěděla. Najednou na záchody přišel učitel Hamilton . Měl vážný výraz a vlasy jako vždy nagelované. On mě probral dokonale.

,,Co se děje Nikkol?"

,,Netuším." Starostlivě si mně prohlédl a dal mi ruku na tvář. Já jsem celá ztuhla a mé oči pozorovaly jeho výraz. Nebyl spokojený a já taky ne. Jeho ruka putovala po mém obličeji přes čelo až na druhou tvář. Místa kde se mně dotknul mi ještě chvíli mravenčili a já se v duchu modlila aby co nejdřív dal tu pracku pryč. Vyděšeně jsem koukala na Caroline. Ta byla chvíli vážná ale jakmile zjistila, že se na ni dívám začala se usmívat.

,,Co se tu vůbec dělo Caroline?" A na chvíli se otočil k ní a jeho ruka konečně opustila moji tvář. Uvolnila jsem se a oddychla si. Caroline to musela asi vidět neboť se pousmála a pak odpověděla.

,, No... Stála tu celá bledá a povídala si tu něco pro... sebe?" Řekla sama nejistě a já jsem se spolu Hamiltonem na ni podívala. V hlavě mi to začalo šrotovat a já si uvědomila, že jsem fakt blázen.

,,Já o tom nic nevím!" Bože můj! Proboha! Caroline se ke mně sehnula a usmála se. Chytla mě za ruku a já byla jak v tranzu.

,,Co máte teď za hodinu?"Pomalu jsem si hlavu opřela o zeď a uvelebím se.

,,Dějepis." odpoví Caroline a já si všimnu že za napůl zaskleněnými dveřmi se tlačí Sophie a další lidi. Před očima se mi udělaly mdloby a já zamrkám.

,, Koho máte?"

,,Pana učitele Scullyho."

,,Dobře tak já půjdu s Nikky k sekretářce a ty omluv Nikkol u pana učitele." Dá rozkazy a podívá se na mě.

,,A nechcete pomoc?" Snaží se vymluvit z dějepisu.

,,Ne ne jen jdi." A s úsměvem na ni spiklenecky mrkne. Zavřu oči a potlačím zívání.

,,Nikky slyšíš mě?" Leknu se a otevřu oči. Začnu pomalu vstávat ale Hamilton mě zadrží.

,,Ještě mi tu omdlíš. To tak!" Koukám na něho zmateně, jak se jako jinak mám dopravit k sekretářce? Se sedu ze země se ke mně klekne a zvedne mně do náruče. Ztuhnu a vyplašeně na něj koukám. To nemyslí vážně! Vážím tak 58 kilo! Drží mně skoro u zadku a to mně neskutečně znervózňuje. Snažím se abych nepůsobila nervózně a nebyla jak prkno. Svaly trochu povolí ale nervózní jsem. Z té jeho voňavky se mi motá hlava a já se snažím abych tu doopravdy nepřišla do mdlob. Trochu zaheká a Caroline se tu vedle culí.

,,Já bych opravdu došla pěšky. Chodit umím."

,,To jsem rád, že umíš chodit. Caroline otevři mi prosím dveře."

Rychle nás předběhne Caroline otevře a přidrží dveře. Avšak trochu se přetlačuje s lidmi na druhé straně. Znovu se mi obraz začerní z toho davu venku. Zhluboka se nadechnu to na mé čichové buňky ale zaútočí jeho voňavka a to už nezvládnu. Chtě nechtě položím hlavu na rameno a zavřu oči. Slyším šum na chodbě jak se všichni vzdalují. Bože z toho bude velký poprask.

Zděsím se toho, když jsem to znovu ucítila. Prudce jsem zvedla hlavu a hledala něčí pohled. Hamilton si toho všimnul.

,,Jak ti je?" ,,Já...eh..." Viděla jsem Sophii jak šeptá dalším slepicím. No jasný přitom si mně natáčí! To bude průšvih... V davu cosi hledám a na sucho polykám. Sucho v krku se mi nedaří potlačit.. Když se můj pohled zakotví na jednom místě.

Měl velká křídla. Počkat ty jsem viděla! Jo bílá křídla se vyjímala i u Isaacova bratra... Dva strážní andělé být nemůžou, to nebude anděl. Koukal na mně dost vyplašeně stejně jako já na něj. Založil si ruce do kapes u mikiny a úpěnlivě mně pozoroval.

Mohl být starší než já a tak o půlku hlavy vyčníval z davu. Měl po stranách vlasy kratší a spadaly mu skoro k očím. Barvu jsem již nepostřehla a Caroline otevřela dveře do jeho kabinetu. Zazvonilo.

,, Běž Caroline do třídy já už to nějak zařídím." Kývla na mně místo pozdravu a rychle odešla. Zavřela dveře a Hamilton byl v rozpacích, bylo to vidět. Procházel místností a pak se mě optal zdali mám doma rodiče.

,,Ne.Pracují daleko." Což je pravda. Jsem zvědava co vymyslí. Byla jsem už celkem v pohodě. Jako by se nic nestalo.

,,Aha co s tebou? Nechceš ani zavolat babičce nebo tak?"Zavrtěla jsem hlavou.

,,Mně je už dobře bylo to jen... chvilkové." A rozhodím rukama.

,, Prý sis povídala pro sebe, byla si bledá a celá ses potila, pak jsi málem omdlela. Tuhle hodinu tu s tebou zůstanu pak sem někoho pošlu. Jak se dopravuješ domů? "

,,Autobusem." ,,Jezdíš s někým?" ,, S bratry." Sednul si ke stolu až židle nepříjemně zapískala. Lekla jsem se a přikryla jsem si uši. Bylo to tak nahlas. Hamilton mně pobídl abych se napila. Nechtěla jsem odmlouvat a tak jsem vypila celou malou PET lahev.

,,Chceš něco?" ,,Ne, děkuji." Namočil kapesník a dal mi ho načelo. Lehla jsem si na černou pohovku a zavřela oči. Průběžně se mně ptal jestli jsem v pohodě, pouze jsem přikyvovala. Přemýšlela jsem o tom klukovi. Jsem si jistá, že to je cizinec. Jeho křídla určitě něco znamenají. Taky jistě byl důvod proč jsem po něm nevědomky pátrala. Můžu využít toho, že chodí k nám do školy. Doufám, že mi pomůže. Co když to bude nějakej namyšlenec? Hold budu muset být taky namyšlená protože pomoc zkušenějšího je v mém případě k nezaplacený.