My lovely NEKO boys❤️🐈

Zase ty!

Sam:

Když se Alex začala natahovat po budíku aby už bylo konečně ticho, začal jsem kňučet protože se začala i zároveň zvedat z postele. Udělala mi tak dobře, teď jsem na řadě já snad, Ne? Ale neměl jsem šanci, sice mě slyšela kňučet tím jsem si jist ale abych pořádně upoutal její pozornost, musel bych jí škrábnout nebo kousnout a to nechci v žádném případě dělat.

Tak jsem jen sledoval jak mě Alex podrbala mezi oušky a pak odcházela směr kuchyň. „ Ach Alex, nemám rád když odcházíš ale rád tě sleduju jít" řekl jsem si v hlavě a malinko zavrněl. Když už byla tak 10 min pryč, vyhrabal jsem se z postele taky a nasadil si můj obojek a šťastně za doprovodu znějící rolničky jsem pádil do kuchyně za Alex.

Ke snídani jsme měli topinky s máslem, byli moc dobré ale mě spíše bavilo pozorovat topinkovač jak ty tousty vylétávaly ven, když už byly opečené. Jednou jsem je i chytil ve vzduchu ale jen jsem si spálil ruce.

Alex:

Když jsi Sam spálil o topinky ruce měla jsem co dělat abych se nezačala smát, tomu truhlíkovi ale přemohla jsem se a beze slova Samovi strčila ruce pod studenou tekoucí vedu v dřezu. Po snídani jsme si udělali ranní hygienu a začali se oblékat bok po boku.

Sam vypadal smutně a tak jsem ho ve chvíli kdy si nandal tričko tak jsem Sama chytila za límec a přitáhla si ho k sobě, dala mu pusu na čelo a zeptala se:
„ Copak je kocourku? Nechci abys byl smutný, budu smutná taky. Copak tě trápí? "
Neřekl nic jen se na mě zadíval těma jeho očkama v nichž se mu blyštili malé smutné jiskřičky, které by se za chvíli proměnili v slzy. Přiložila jsem tedy mé rty na ty jeho a po chvíli líbání jsem malinko pootevřela pusu, v tu ránu mi Sam začal jazýčkem prozkoumávat každý kout mých úst, nevěděla jsem co dělat a tak jsem začala dělat to samé, prozkoumávala jsem jazykem zase ty jeho ústa.

Potom už jsme se jen dooblékli a vyrazili. Celou cestou se Sam třásl a tak jsem mu strčila jednu ruku do jeho kapsy na zadku a když po chvíli udělal to samé u mě, uklidnil se. Začal mě vést do celkem tmavé uličky ale těsně než jsme tam vkročili, zastavil mě známý hlas volající mé jméno. Byl to Nate, můj starší bráška, který pracuje jako šéf policie tady.
Zastavil se u nás a začal nám říkat jak je ta ulička nebezpečná a že pokud tam opravdu potřebujeme, že musí trvat na tom, že půjde s námi.

Co se dalo dělat? Kývla jsem a představila mu Sama a Sama jsem představila zase bráchovi. Podali si ruce a vydaly jsme se do té tmavé uličky. Netrvalo moc dlouho a Sam zastavil u jednoho ohořelého a polorozpadlého baráku. Když pak zaťukal a dveře se otevřeli, nemohla jsem uvěřit svým očím. Stál tam James!
...