My lovely NEKO boys❤️🐈

Chci pomáhat víc

Ode dne kdy se narodil Takami už uběhlo pár let a Takamimu je už 6 let. Od té doby se toho celkem dost změnilo, Matt už chodí do práce a o víkendu má u mě brigády. Za tu dobu jsme měli i svatbu, takže Sam je oficiálně můj manžel. A peněz taky dost přibylo, chodí ke mě do veterinářství mnohem více pacientů z celého světa a tak jsme získaly i pár sponzorů, takže peněz je teď až nechutný přebytek, za dva měsíce se z nás staly milionáři. Co mě trošku ale znervózňuje je to, že když jdu někdy jen tak po ulici nebo na nákup, tak se na mně všichni dívají jako na celebritu ale já se mé práci nevěnuju kvůli slávě ale protože mě to baví. Na příští týden kdy bude mít Sam narozeniny, plánuju nás 4 vzít na týdenní dovču do Londýna.

Dnes mě hoši ale dost překvapily, když jsem totiž otevřela dveře od domu, tak tam na mě oba zíraly s prosícím výrazy v obličejích. Když jsem je pozdravila a oni mě patřičně přivítaly, tak jsem se konečně zeptala co se děje, a co by si moje zlatíčka přály. Protože tohle gesto je naučil James a nepovedlo se mi je to odnaučit. Za chvíli mi někdo poklepal na rameno, byl to Nate, že prý je tu na to hlídání Takamiho. Otočila jsem se na Sama a Matta a vykulila jsem na ně nechápavě oči. Než ale stačily něco říct tak se moje sestřička ovinula kolem mého pasu a radostně poskakovala. Nate ji vzal do náručí a šel se podívat za spícím Takamim do jeho pokoje. Hoši mi zatím vysvětlili, že ten útulek pro neky ve kterém Sam vyrůstal tak, že před nějakou dobou dostal nového majitele který ho dočista změnil k lepšímu a že by se tam oba chtěli strašně podívat, což mně docela i potěšilo, protože jsem hned měla něco v plánu.

Když jsme dorazily na místo, nemohla jsem uvěřit svým očím. Před námi stála krásná a o pečovaná budova. A když jsme vešli dovnitř tak Sam začal plakat dojetím. Ocitly jsme se v plně zařízené budově kde bylo nespočet pokojů které v sobě mely vše co bylo potřeba. Za chvíli na nás promluvil postarší upravený pan majitel. Provedl nás celou budovou a vysvětlil nám jak se tu o neky stará. Najednou se k němu přiřítil jeden vyděšený neko a z jeho nervózního hlasu vykoktal ze sebe, že jeho partner začal rodit. Ten postarší muž se na mě podíval a naznačil nekovy ať mě za ním vezme s sebou, vyděšený neko na něj jen kývnul, vzal mě za zápěstí a rychle ale zároveň opatrně k pokoji kde neko rodil. Asi tak po třech hodinách už byl malý neko na světě a zatím co jsem toho mrňouse trošku otřela od krve a zabalila ho do teploučkého ručníku, T ten jeden olizoval a uklidňoval toho druhého po tom porodu.

Jen tak zahřívám a utěšuju toho malého a najednou se ke mě přiblíží ten který zastává matku toho malého a začne mě prosit abych si toho malého adoptovala a odnesla hned dnes. Že prý chce pro něj jiný život než jen tu v útulku. Nevěděla jsem co říct a tak jsem se pomluvila s majitelem, že si vezmu všechny tři. Po tom štědrému daru, který jsem muži předala na útulek, jsme se všichni vydaly k našemu domu ale nešli jsme hned domů ale zastavili jsme se před středně velkým domem pár bloků od nás, který byl v prodeji...

Ahoj, lidi

Tak tady to utnu, aby jsem měla lehčí začátek příští epizody. Doufám, že se vám tato epizoda líbila a budu ráda za každé hlasování pro můj příběh nebo nějaký komentář :).

Tak zatím