My lovely NEKO boys❤️🐈

Zpátky do hořké reality

Alex:

Je sobota odpolko a já se s bráchou dohodla, že pojedeme za mamkou a uděláme na ní takovou přepadovku, neberte to zle. Jen chceme zjistit proč je naše máma k nám tak uzavřená.

Sam:

Dnes Alex pojede za svojí mámou a snad to není nic vážného, nabídl jsem se tedy, že Matta vezmu do Zoo a pak se sejdeme doma. Alex byla moc nervózní a Matt se těšil strašně moc do Zoo, jen jsme si museli nějak skrýt ocásky a ouška, né každý potřebuje vědět, že nejsme tak úplně lidi a taky aby nám nešlapali po ocáscích, protože i přes to co jsem vše zažil, šlápnutí na ocásek je to nejbolestivější co znám.

Vyrazil jsem s Mattem dřív než Alex s bratrem. Takže jsem jí dlouze políbil a Matt jí vběhl do náruče a řekl „ mám tě moc rád, mami! " Bylo dobré a hřálo mě u srdce, že si nepamatuje co se mu stalo před pár lety, jen bylo těžké vysvětlovat mu proč nemá drápky ale jinak jsme ho milovali s Alex, jako by byl opravdu náš vlastní syn.

Alex:.

Když se se mnou rozloučil Sam s Mattem, začala jsem trochu panikařit ale naštěstí přijel brácha a uklidnil mě objetím. Potom jsem se hluboce nadechla a vydechla a lehli jsme autem směrem k naší mamce. Nebylo to moc daleko ale stejně jsem chtěla mít auto s sebou.

Když jsme dojeli na místo a zazvonili na zvonek u dveří, tak se chvíli nic neozývalo ale potom se ukázala mamka ale jen hlavu strčila do dveří. Tělo schovávala vevnitř. Když jsme jí pozdravili ani nás nepřivítala a hnala nás pryč. Nate už to nevydržel a prudce ale bezpečně rozrazil dveře, tak aby mamku nepraštil. Mamka hbitě odběhla do koupelny ale klíče od té koupelny jí spadly z rukou těsně než se zavřela.

Uklidnila jsem bráchu, který byl naštvaný už víc a víc. Když jsem ho zklidnila tak jsem se rozešla ke koupelně a pomalu vešla dovnitř a zavřela za sebou. Najednou uslyším tichý pláč, vychází zpoza záclonky která visí téměř ve sprše. Začnu na mamku mluvit se starostí v mém hlasu. Po asi tak 15 min. co mě mamka jen poslouchala se najednou prudce shrnula záclonka a uviděla jsem mamku s bříškem velkým, jako by byla těhotná už asi tak 8 měsíců. "počkat, TĚHOTNÁ?"
Mamka se na mě podívala a padla s pláčem na kolena. Já měla tolik otázek ale nechtěla jsem jí jimi zasypat a tak jsem jen vlezla do sprchy a objala jí.
„ Mami? Slib mi, že nám s bráškou vše povíš, nebo aspoň mě ale teď je důležitější na tebe dávat pozor, protože vypadáš na to, že už máš před sebou už jen pár týdnů a já tě nechci stresovat ještě víc! Okey?"
Mamka jen přikývla a objala mě na zpět. Nějak jsem pak domluvila Nateovi a jeli jsme zpátky ke mě. Jenže aby toho nebylo dost, tak jsem kromě stresu cítila, že ještě něco není v pořádku. Byla jsem tak zaujatá tím štěstím kolem mě do teď, že jsem zapomněla pozorovat chování mého těla.
...