Celkem dost brzo ráno jsem se probral. Bolí mě snad celý tělo, ale stálo to za to Dekua zachránit. Snad je v pořádku. Dneska odpoledne ho zrovna půjdu navštívit, nemůžu se dočkat až ho uvidím. S úsměvem na rtech jsem vstal z postele a šel si udělat jako každý den svoji kávu.
------Mezi tím v Nemocnici-----
Ráno jsem se probudil s obrovskou bolestí hlavy a ležel jsem na nějaké měkké posteli což bylo rozhodně lepší než spát na paletách s dekou. I když jsem neviděl úplně ostře, podíval jsem se okolo kde se to nacházím. Moment! Já jsem v nemocnici? Řekl jsem si v hlavě když v tom přišel nějaký chlap s bílým pláštem... ehm doktor a nějaký jiný chlap pravděpodobně policista.
,,Dobrý den Midoriyo, jak se dneska máte? Bolí vás něco?"
Řekl doktor s klidným hlasem,,Mám se dobře, jen mě strašně moc bolí hlava" odpověděl jsem s klidem ,,A co se stalo??!" Řekl jsem už trochu s důrazem.
,,Včera vás zachránil pán Bakugou Katsuki z nedalekého doupěte skupiny LOV kde vás věznili." Řekl klidně Policista.
,,Budete tady ještě týden aby jsme vás víc ošetřili a aby jste se vzapamtoval." Řekl doktor a šel směrem ke dveřím
,,Na chvilku si s váma pan Polista popovídá"Kývnul jsem na důraz že rozumím. Za tu chvilku co jsem vzhůru vidím už celkem ostře. Podíval jsem se na Policistu který si sednul na židličku vedle mě.
,,Takže nevím či si pamatujete, ale zachránili jsme vás před LOV. Pár hrdinů utrpělo lehkých zranění jinak jsou všichni v pořádku." Řekl klidně polistita
,,Ale máme tu i špatnou zprávu" řekl policista už s neklidným hlasem
,,Utekl nám jeden z hlavních padouchů jménem Shoto Todoroki a je pravděpodobné že půjde po vás"S vážným výrazem jsem se koukal na policistu. Nějakou chvilku jsme se ještě o tom bavili když v tom dovnitř vešel doktor a hlasitě už známí hlasy za ním.
,,Dobře už máme vše probrané a už půjdu vyrazit podat informace na stanici." Řekl policista který si na hlavu dál policejní čepici a s úsměvem se rozloučil a odešel.
Za dveřmi zněli stále známé hlasy které se blížili. A ve dveřích se objevil Katsuki a za ním naštvaná sestřička.
Konečně jsem uviděl Izuka... Konečně s ním můžu mluvit a vidět ten jeho úsměv. Za mnou byla stále uřvaná sestřička, bože můj to je siréna nebo kde bere tolik energie na řvaní?! No to je jedno. Zabouchl jsem dveře a letěl k Dekuovi který se okamžitě rozzářil když mě viděl. Obejmul jsem ho a dal mu pusu a růžr položil vedle na stolek který byl vedle něho.
Dneska jsem mega šťastný i přes tu bolest hlavy jsem šťastný. Konečně cítím tu jeho sladkou vůní, cítím to jeho teplo, konečně cítím ty jeho jemný rty a hlavně jeho po mém boku. Když mě políbil přerušil nás doktor.
,,Musím vám ještě něco říct"
,,A co?!" Snad je v pořádku, Musí být
,,Bohužel má Midoriya v sobě nějakou látku co mu umožňuje oplodnit. "
Vykulil jsem na doktora oči a podíval se na Katsukiho kterými zářili oči. Wait na co teď myslí??!
Když nám to řekl, odešel doktor pryč z místnosti. A podíval se na překvapeného Dekua který se na mě koukal. Dal jsem mu polibek a presunul se k uchu a jemně zašeptal ,,No vidíš budeme mít rodinu, budeme mít malého či malou "
Když to dořekl, kousl mě do ucha a dodal ,,Budeš naše mamina!" No twl je tu pár minut a už teď bych ho láskou zabil.
Celý den jsme si povídali a k večeru spolu usnuli v náručí až do dalšího dne.Ohayou❤
Vím že to je taková slabší kapitolka ale snad se vám líbí 👉👈😶❤
Jinak chci vám
MEGA MOC PODĚKOVAT
Za přes 400 přečtení a přes 60 hvězdiček a za ty komentáře vám taky mega děkuju 😻Přeju vám hodně zdaru ve škole😷❤❤
Q: Jaké je vaše nejoblíbenější roční období??
Moje asi léto ☀❤
ČTEŠ
Po Škole..... [BakuDeku YAOI]
RandomOhayou já jsem Midoriya je mi 16 let a tohle je příběh o mém běžném životě, který se avšak brzy změní. Žiju v Tokyu a chodím na tu nejlepší Hrdinskou střední školu pod jménem UA. Kde se avšak dostal i můj tiran který mě ,,doprovází" od školky. Ale...