9. Kapitola

5 1 0
                                    

,,Warrene, prokristapána, tys mi furt neodeslal tu zakázku?" Vyjekla jsem po něm. Jsem dneska celá rozrušená a nevím, kde mi hlava stojí.

,,Pardón šéfová, hned to dodělám."

Ten zmetek si jako myslí, že když jsme spolu spali tak nemusí pracovat? Mám chuť vraždit.

,,To si děláš srandu? Ty nejen, žes mi to neposlal včas, tys to ani nedodělal?!" Celá rudá vzteky jsem pochodovala po kanceláři a přemýšlela jestli mám vyskočit z okna já nebo z něj vyhodit Parkera.
On mě prostě nedokáže nerozčilovat.

Nestíháme termíny, chybí nám nějaké peníze a ještě do toho mám ,své dny'.
Nic zvláštního, každoroční krize, co se musí vydržet.

Dost o práci.

Odpoledne, když jsem dorazila domů jsem jen doufala, že mě dneska nikdo vyrušovat nebude a můžu si v klidu orazit. Bez Warrena. Jo dámy, mít chlapa je náročný, a to ještě ani nejsme spolu. Jak to zvládáte?

Šla jsem spát brzo, nic zajímavýho se nestalo, naštěstí. Avšak ráno na mě čekalo překvapení za dveřma. Krásná kytice tulipánů. Dokonce mě donutili se usmát. Dala jsem je do vázy a vyrazila k autu, kde čekal sám Warren. Krásnější, jak všechny tulipány na planetě. Ostatně jako každý den.

Celá rozvášněná jsem se vydala k němu. ,,Děkuju za tulipány."

,,Maličkost, když zas vidím, že se usmíváš."

Sklonila jsem hlavu, aby neviděl, že se červenám..

,,Nebudeš už na mě křičet?" Zeptal se se smutným pohledem.

,,Když mě nenaštveš, tak ne." Dala jsem mu pusu na tvář.

Válka s WarrenemKde žijí příběhy. Začni objevovat