Probudila mě velká rána. Vystřelila jsem do sedu a okamžitě se schoulila do klubíčka.
Nechci do práce.
Do deseti minut společně s několika nadávkami jsem se vykotoulela z postele rovnou do kuchyně.
První věc, co dělám ráno je káva.
Káva! Káva! Káva!
Jediná pozitivní věc. Ano, dělám mou vysněnou práci, ale ranní vstávání je ranní vstávání.
.
.
.
Už nachystaná, jsem si upila z termosky mé kafe, koukla na hodinky a zjistila, že nestíhám.
Popadla jsem kabelku a běžela do auta.
Krásné podzimní počasí doprovázel mírný déšť. Miluju tohle roční období.
Po ránu jsem si pěkně zatroubila na mizerné řidiče, co se motají na silnicích, ale náladu mi to nezkazilo.
Bohužel, ale čekám, že mi náladu zkazí jeden jediný člověk. Jako pokaždé.
,,Dobré ráno šéfová." Pozdravili mě moji úžasní kolegové. Ano, ano. Moje vysněná práce má dvě části. Samozřejmě profese, ale i rozkazovat lidem, jako šéfka.
Prostě sen.
Táhne mi na třicet, mám skvělou kariéru a jsem celkem dominantní žena. A všechny muže v mém okolí to děsí. Nejradši by většina chtěla neschopnou ťupku, co si nezaplatí ani rohlík k snídani.
Promiňte chlapci, ale to já nejsem...
,,No dobré ráno," zakřenil se můj nejmíň oblíbený kolega, co mi vždy zkazí skvělou náladu. Asi nechce aby mu velila ženská, co je ještě mladší jak on. Hah.
,,Pane Parkere," jeho jméno jsem vyslovila s menší nechutí. ,,dnes mám velmi dobrou náladu, takže se nepokoušejte mi ji zkazit, jinak Vám hrozí vyhazov." Provokativně jsem se usmála.
,,Ale vy přece sama víte, že nehrozí. Vaši firmu držím na nohách," založil si ruce na prsou. ,,bohužel Vás musím zklamat, vaší krásou to funguje jen tak z poloviny."
Otočila jsem se zpátky k němu. ,,Prosím? To snad nemyslíte vážně." Odfrkla jsem si. ,,Slečno, já Vás nechtěl urazit a ani Vás nezvu na kafe. Takže nemáte důvod se urážet." Bez jediného slova se vrátil ke své práci. Konečně. A já tím pádem mohla začít být víc produktivní.
Sedla jsem si ke svému stolu a otevřela laptop.
Parker je programátor a já grafička, takže si myslí, že je nejdůležitější. Akorát si neuvědomuje, že i já umím programovat. Jen to nemám na papíře a od toho se odráží. Tupec.
A to, že řekl, že s ním má moje firma nohy a že si nemůžu dovolit ho vyhodit, je pravda jen z poloviny. Ano, je to důležitý člověk tady, ale mám spoustu dalších schopných zaměstnanců.
Musím přiznat, že jemu se vyrovná tak pět lidí. Takže kdybych vyhodila je, Parker by to utáhl sám.
A okolo práce, je jediný, na kterého se dá koukat. Programátoři jsou většinou docela nerdi s naraženýma brýlama na nose.
Kdybych ho dokázala snést aspoň dvě minuty, tak bych se na kafe pozvat s radostí nechala.
ČTEŠ
Válka s Warrenem
Roman d'amour,,Zmetku!" ,,Stačí Warrene..'' . Romantická komedie v podání dvou hodně sebevědomých lidí, co se nemůžou snést, ale přesto je k sobě táhne silný magnet. Přece jenom, co se škádlívá to se rádo mívá.
