10. Kapitola

5 1 0
                                    

Je o týden později a Warren tak trochu zmizel. Před šesti dny mi napsal esemesku, že si musí vzít volno. Toť vše.
Je mi celkem fuk, že není v práci, ale jedno mi není, že mi neřekl, kde vlastně je a co dělá.
Mám snad jen já pocit, že bych měla o jeho stavu něco vědět, když mezi náma možná něco je?
Ach jo.

Proč teda chce zkusit bejt vztahovej typ, když jediný, co spolu podle něj máme je zaměstnaneckej vztah.
Možná to vypadá, že tlačím na pilu, ale je to divný.

Právě jsem doma a chystám se jít s kamarádkou se někam najíst (možná popít).
Hezky jsem se oblíkla, vzala nový boty (samozřejmě na podpatku) a vyrazila. Před tím jsem ještě asi pět minut na sebe koukala do zrcadla a opěvovala svou krásu.
Nevím na koho teda chci udělat dojem, když je to čistě holčičí večer, ale tak co už.

.

,,Dahl neříkala si ještě nedávno, že ti pije krev a teď s ním děláš techtle mechtle?"

,,Já vím Minnie, ale on je tak strašně krás-" Nenechala mě to ani doříct a dostala jsem pohlavek.

,,Nebuď jak puberťák!" Okřikla mě. Jen jsem se začervenala a podepřela si zamilovaně hlavu. V minutě jsem, ale otočila a zamračila se. ,,Ale jsem naštvaná. Někam zmizel a já absolutně netuším, kde je." Odfrkla jsem si. Minnie se dívala chvíli za mě. Nadzvedla jsem obočí a otočila se za jejím pohledem.

Stál tam Warren a koketoval tam z nějakou brunetou. Otočila jsem se zpátky na Minnie a naštvaně mlaskla. ,,Já jsem strašná kráva, že?" Položila jsem si hlavu do dlaní.

,,To taky, ale on je kretén."

Obě dvě jsme se zvedli a vyrazili k východu. Prošla jsem tak aby si mě všiml, zmetek.
Jeho úsměv ho najednou přešel a zavolal na mě, ale já jsem dělala, že neslyším a odešla jsem.

To se nám to hezky vybarvuje, chlapec.

Válka s WarrenemKde žijí příběhy. Začni objevovat