14. Kapitola

4 1 0
                                    

Uběhl týden a žádný romantický gesta neproběhli. Ani je po něm nevyžaduju, ale chtěl abych mu odpustila.
V práci se ignorujeme, sem tam se na mě pousměje, ale hned sklopí pohled.
Nerozumím tomu, co se vlastně stalo.

Mám pocit, že se mi zhroutil svět. Nevím jestli jsem se zamilovala, ale je mi líto, že jak rychle to přišlo, tak rychle to odešlo.

,,Dahl? Mohla bys jít se mnou vedle?" Vytrhl mě z myšlenek. První věta za několik dní.
Jen jsem se zvedla a šla za ním.

,,Vím, že nebudeš nadšená, ale musím dát výpověď."

,,Ehm, cože?" Na tohle jsem čekala šest dní? ,,Můžu vědět důvod?"

,,Mám pocit, že když spolu budeme pracovat, nemůžeme pokračovat v našem vztahu. A jelikož jsem se do tebe úplně zbláznil, přijde mi tohle jako jediný možný východisko."

,,Nevím jestli se mám zlobit nebo být spokojená." Kroutila jsem hlavou s takovým poloúsměvem.
,,Notak se sbal a vystřel." Zasmála jsem se. Jo, tohle se bude muset ještě pořešit formálněji, ale v téhle situaci nemám náladu na výpovědní kraviny.

,,K tobě do postele?"

,,Hahaha."

Válka s WarrenemKde žijí příběhy. Začni objevovat