Válka s Warrenem

8. Kapitola

Warren, Warren, Warren.

Warren.

Warren a Já.

Já a Warren.

Zatraceně!

Probudila jsem se s otřesnou bolestí hlavy po tom všem víně. A po dalších věcech..
Tohle jsem vážně nechtěla.
Nemělo se to stát.
Chápete jaký to teď bude mezi náma divný?
Jsem jeho šéfka proboha.
Ah bože, jsem fakt ztracenej případ.

Nejsem si jistá, co teď bude. Jestli to pro něj něco znamenalo nebo ne.
A hlavně jestli to znamenalo něco pro mě.
Čekala jsem různý věci, ale ne to, že se vyspím se svým zaměstnancem.

Tak. Znamenalo to něco pro mě?

Warren se zamrvil a vytrhl mě z hlubokého přemýšlení. Otevřel oči a protáhl se.

,,Brý ráno.'' Zamručel.

,,Ahoj.'' Odvětila jsem stroze a zabalila se víc do deky. Byl stále otočený zády, takže mě neviděl.

,,Dahl? Co se včera stalo?'' Zeptal se a pomalinku se začal otáčet.
Nepamatuje si to snad? Nepamatuje si můj nejlepší sex? No, asi mu nenakecám, že se nic nestalo, když jsem nahá. Hups.

,,No, vyjel si po mně. A pak už to asi znáš.'' Zvedla jsem obočí a čekala na odpověď.
Když jsem to řekla, projel si mě pohledem a oči se mi zastavily na mých prsou schované pod dekou.

,,Ale trubko. Na to si pamatuju,'' uchechtl se. ,,chci vědět kolikrát. Přestal jsem to počítat u třetího kola.'' Zasmál se až mu vykoukly bílé zoubky.

,,Blbče.'' Dala jsem mu pěstí do ramene.

Vstala jsem z postele a šla si udělat hodně, hodně silný kafe.
Nevím. Opravdu nevím, co mám dělat.
Mám se ho ptát jestli to něco znamenalo? Nebo to nechat být?
Co kdyby řekl, že to pro něj nic neznamenalo? Prostě jedna noc a nic víc. Asi by mě to mrzelo. Ale na druhou stranu. Co když řekne, že to pro něj něco znamenalo, a že chce i něco víc, jak nejlepší sex na planetě?

Bože.

Fakt jsem ztracená.

Možná ho mám ráda.
A možná bych chtěla něco víc.
Jsem prostě vztahová, ale on mi doslova řekl, že vztah nechce.
Takže je to jasný.
Jsem jen úletovka.

,,Ty, Dahl?'' Opět mě vytrhl z myšlenek. ,,Jak to mezi náma je?''

Jo! Ano!

Zeptal se první. Výborně.

Chvíli jsme se zase věnovala svýmu mozku. Asi dlouhé tři minuty jsem mlčela.

,,No, znamenalo to něco pro tebe?'' Položila jsem otázku.

,,Jasně, že ano.'' Řekl úplně bez rozmyslu. Má mě snad doopravdy rád?
,,A pro tebe?''

Bože. Nechci odpovídat. Nechci s ním chodit. Ne teď.

,,Asi ano, ale nechci to uspěchat. Chápeš. Není nám sedmnáct. Musíme přemýšlet trochu adekvátně.'' Snažila jsem se vymyslet smysluplnou větu bez náznaku, že bych si dala další číslo. Hih.

,,To je jasný, máš pravdu. Asi jsem se nechal unést. Byl to totiž nejlepší sex v mým životě.'' Upil si kávy se stálým pohledem zapíchnutým ve mně.
Heh.
No, kdo je dobrej. Přesně tak. JÁ.

,,Jen chci abys věděl, že mi je osmadvacet a už mě úlety nebaví. Chtěla bych vážnej vztah. Tak se podle toho prosím rozmysli.'' Uvedla jsem na pravou míru. Asi ho to možná vyděsilo, ale co už.

,,Dahl, mně je třiatřicet. Taky bych chtěl něco víc. Jen to neumím. A chci najít ženskou, s kterou se to budu chtít naučit. A ty bys to klidně mohla být.'' Pousmál se.

Tak tohle mě seriózně překvapilo. To bylo snad to nejhezčí, co mi kdy kdo řekl.