Válka s Warrenem

7. Kapitola

Už dlouho jsem neměla nikoho ráda. Opravdu, opravdu dlouho.
Jak jsem si dodělala vysokou, neměla jsem žádnou vážnější známost.
Nebylo to tak, že bych nemohla, ale nechtěla jsem.
Věnovala jsem svůj veškerý čas své kariéře a začátkům firmy.
Mému snu jsem obětovala každou minutu svého času. A ten sen se mi splnil.

Odškrtnuto.

A teď ten další bod mého seznamu. Mít někoho, kdo mě bude beznadějně milovat. A koho budu beznadějně milovat já.
Jasně, že bych chtěla to žili spolu šťastně až do smrti, ale to se dnes už tak nevidí.

Je mi dvacetosm. Už by to chtělo něco vážnějšího. Ne noční úlety.

Na tyhle srandy jsem už stará. Heh.
I když pár jich tu bylo ještě nedávno.
Ale to mi bylo sedmadvacet. Heh. Heh.

Ah, Dahlie, ty zatracené v srdci stále děcko.
.
.
.
Z přemýšlení mě vytrhl zvonek.
No, jako, neříkej mi, že je to zas ta osina. Pousmála jsem se nad svou myšlenkou a šla ke dveřím.

Samozřejmě to byl Warren. Kdo jiný.

,,Všechno nejlepší osmadvacítko!'' Zakřičel jako moje šestnáctiletá kamarádka.
Zasmála jsem se a pozvala ho dál.

Přinesl mi svázánou kytici slunečnic.

,,Vím, že nesnášíš růže.''

Holky, on je buď telepat nebo mě stalkuje.

,,Děkuju moc.'' Obejmula jsem ho a šla dát slunečnice do vody.

Úplně jsem cítila jak mi vejrá na zadek, tak jsem se provokativně trošku zavrtěla. Jsem hrozná, já vím.

Jen jsem slyšela frustrující výdych. Usmála jsem se sama pro sebe a v duchu se pochválila.

Nalila jsem nám víno a přisedla si k němu na gauč, kam se sám pozval.

Večer byl naprosto spontánní. Koukali jsem na filmy a u toho si povídali.
Od úplných hovadin až po ty inteligentní řeči.

Bylo asi třičtvrtě na dvě v noci a já šla otevřít už třetí láhev vína. Už jsme oba dva byli malinko líznutí a nějak jsme nepřemýšleli.
Teda aspoň já.

Vzala jsem otvírák s úmyslem zapíchnout ho do korku, ale to mi Warren neumožnil.

Přivinul se ke mně a začal mi dravě okusovat krk. Rychle si mě otočil k sobě čelem a doslova mi strhnul  tričko.
V rychlosti mě chytil pod zadkem a vyhodil mě na linku.

,,Už ti vážně nemůžu dál odolávat.'' Vydechl a vysvobodil má prsa z podprsenky, které se okamžitě zhouply.
Začal mi je mnout a to už byl pro mě a mou vůli konec.

Aby nebyl pozadu, přetáhla jsem mu přes hlavu tričko a pohled mi spočinul na jeho pevném vyrýsovaném břiše.
Přejela jsem mu rukou po svalu a skousla si ret.

Rázem jsem před ním byla jen v kalhotkách položená na mé posteli.
Malá Dahlie byla už zcela vzhůru připravena na noční legrácky s panem Parkerem.

Odhrnul mi kalhotky na bok a začal si hrát.

Pak se děly věci, které jsem doposud nezažila.
Jeho intenzivní přírazy mi ničili dosavadní představy o mužích a jejich výkonech.
Pokoušela jsem se mu vyjít pánví vstříc, ale málokdy se mi to povedlo.
Prsa se mi houpala při každém nárazu.
Nechápala jsem tu rozkoš a malá Dahl z toho byla celá v rozpacích.

Dala mu to najevo silným stažením a mým výkřikem jeho jména na konec.

Tohle byl ten nejlepší sex v mém životě.

,,Byla jsi přesně taková, jakou jsem si tě představoval. Dokonalá.'' Svalil se vedle mě.

,,Máte často o mně hříšné představy pane Parkere?''

,,Od té doby, co si si vzala ty uzounké šaty na náš pohovor.'' Zasmál se.

,,A líbí se mi, když mi říkáš pane,'' otočil se na mě a zabijácky mi kouknul do očí.
,,chceš si to zopáknout?'' Nadzvedl obočí a pohladil mě po boku.

Jen jsem souhlasně přikývla a malá si přímo zakřičela o přídavek.

,,Tak popros!'' Přikázal mi a zorničky mu úplně zčernaly...