Život není jako film

Mami, já končím!

Rozhodla jsem se tedy...

Zítra je první den v nové škole. Abych se pořádně připravila, jdu se umýt už brzy večer. Mamce přišel kamarád a tak si mě ani moc nevšímá... A tak zalezu do koupelny a pořádně si vyčistím zuby, umeju hlavu, namydlim se a když chci všechno mýdlo smýt,začne téct studená voda. Jak jinak. Pokrčím rameny a řeknu si: ,, Alespoň budeš otužilá...a nebudeš ve vaně 3 hodiny." Vylejzam z koupelny a na hlavně mám turban... Musim vypadat fakt směšně ale nikdo si mě nevšímá. Když už odcházím do svého pokoje, zavolá na mě máma : ,, Dobrou noc!" ,, Dobrou, " odpovídám. ,, jo, a chtěla jsem ti něco říct. .... víš, já končím se šachama." Máma i její kamarád se na mě podívají.  Ten pohled. ...no já z toho nemohla... Začala jsem se hrozně smát. ,, To je vtip, viď?" Zeptala se máma. Teď mi zklaplo. Přestala jsem se smát. ,,Ne." odpověděla jsem vážně. ,, No a proč? " zeptala se trochu nasupeně mamka. Aj...pomyslela jsem si. ,,Mami...víš mě už to nenaplnuje a ani nepojedu na mistrovství. " rekla jsem. ,,Ale na tréninky chodit budeš, vid?" ,,No ...ne mami...já končím jako úplně. .... hele, nebudu ze sebe dělat na tréninku debila a potom co mi řekl trenér..."  ,, Co ti řekl? " skočila mi do řeči máma. ,,No, že jsem kretén." Mamina zvedla jedno obočí. ,, No, ne úplně. ... on to trochu obešel ale v podstatě řekl že jsem kretén. "  Její kamarád se začal smát. Zato ona rudla. Vydela jsem jak se snaží ovládat. Nakonec řekla : ,,No jak chceš, je to tvoje věc. Jen abys nelitovala!" Měla jsem chuť říct : Neboj, nebudu!-ale radši jsem držela hubu. Bylo to tak lepší pro obě.