všechno je jinak [Dokončeno]✔

12

Po obědě jsme šli na ten film. Upřímně nevím co je horší. Jestli Lis nebo ten film. Málem jsem z toho zvracela jaká slaďárna to byla. Jsem asi jediná holka co nesnáší slaďárny?

No pak jsme se vrátili do studia. Honza tam něco zařídil a Tom mi po chvilce řekl ať jdu s ním.  Tak jsem šla stejně tam byla nuda. Mířili jsme ke škole. ,,Tome?! Co tu děláme?" ,,Jen chci něco zařídit, ale potřebuju tady i tebe". ,,Ok" řekla jsem nejistě. Fakt se začínám bát, co chce u mě ve škole.

,,Dobré odpoledne Tomáši, Annastázie" pozdravila nás jedna profesorka, která mě učí na ruštinu. Mám jí ráda a na ruštinu jsem nejlepší, takže mě má taky ráda. Oba s Tomem jsme jí pozdravili a šli jsme dál školou. Táhl mě přímo do ředitelny. ,,Dobrý den, pane řediteli" řekli jsme s Tomem najednou a pan ředitel nás přivítal a ukázal nám ať se poradíme. ,,Annastázie, máme pro vás nabídku.  Dohodl jsem se s panem Tomášem, že by jste se od něj mohla vyučovat fotografování. Tomáš nám bude dávat informace o vašich pokrocích" načl ředitel a Tom pokračoval. ,,Byl to můj nápad, protože když jsem ti půjčovat foťák tak jsi měla hezčí fotky než já a tak mě napadlo tě víc zdokonalit a měla by jsi výuku doma. A skončila, by jsi až já uznám, že jsi plně vystudovaná a škola ti dá výuční list" jen jsem na ty dva koukala jak na zjevení.  Postupně se mi vytvaroval velký úsměv na tváři za následného pištění. Popadla jsem Toma kolem krku a hned jsem s tím souhlasila. ,,Jak to, že tě tu všichni znají? To jsi sem chodil?" zeptala jsem se, když jsme odcházeli. ,,Jo chodil. Byl jsem nejlepší žák na škole. Učitelé mě chválili a podpovali mě ve focení". ,,Annastázie, můžete na moment?!" řekla učitelka ruštiny. ,,Jistě". ,,Pomozte prosím Elisabeth s ruštinou. Jestli nebude mít příští týden dobrou známku propadne". ,,Bohužel paní profesorko, s Lis jsme se pohádali a s rodiči jsem se také pohádala, takže..." ,,Plně rozumím, a smím li se zeptat u koho teď bydlíte?" ,,U mě" dodal rychle Tomáš než jsem stihla jakkoliv protestovat paní profesorka už byla v konverzaci s Tomášem.

,,Jak jako u tebe?" řekla jsem, když jsme konečně vypadli z tý školy. ,,Dohodl jsem se s Doris a Honzou, že budeš bydlet u mě. Váže se to právě s tím učením". ,,Fajn beru". Šli jsme tedy k Tomovi domů. Má pěkný byt. Krásně zařízený. Prostě krása. Provedl mě celým bytem a šli jsme s Doris a Honzou na večeři do mekáče.