Tomu nechápu. Najednou chou všichni jet sem. Co jim přeskočilo? Co se děje s Nasťou? S doktory jsem dohodnutý, že mi o každé změně budou dávat vědět. A oni nic.
S Jawem jsme se tedy vydali znovu zpátky do nemocnice. ,,Dobrý večer, jak je na tom Anastázia Kolářová?" ,,Kvôli ní máme pohotovosť. Prestala dýchať". ,,Snáď niechcete povedať, že je....." ,,To nevieme, ale doktory sa ju snaží oživiť dosť dlho na to, abychom môhli povedať, že je mŕtva". ,,Musíte jí zachránit!" ,,Promiňte chalani, ale nepřežila to" řekl doktor. ,,Ne!" vystřelil jsem směrem k jejímu pokoji. Nemohl jsem uvěřit tomu, že by byla ve skutečnosti mrtvá. Doběhl jsem do pokoje. Ležela tam jak porcelánová panenka. Přišel jsem k ní a vzal jí za ruku. ,,Já jim nevěřím. Prosím vzbuď se. Potřebujeme tě tu" mluvil jsem že zoufalství. Přišel i Gejmr a Jawo. Nic s ní nehlo. Kluci se rozhodli, že by bylo nejlepší jít domů. Ale já nechtěl. Když jsem jí neochránil před tím, musím jí ochránit teď! Ale stejně mě dostali domů.
Pohled Nasti
Slyšela jsem úplně všechno. Doktoři prohlásili, že jsem mrtvá, ale Kelo jim nevěřil. I Gejmr přijel, ale já jsem moc unavená, chci si odpočinout. Dlouho jsem se snažila vzbudit, až jsem se vyčerpala moc.
Co to zase je? Kelo? Jawinko? Gejmriku? ,,Vrať se k nám". ,,Potřebujeme ťa tu". ,,Prosím. Všichni si děláme o tebe starosti". ,,Já chci jen odpočívat". ,,Ale začneš odpočívat a už se k nám nevrátíš!" musím se vrátit! Musím sebrat poslední síly co mi zůstalu a vzbudit se.
Pohled Kela
Zdálo se mi to, nebo jsem s ní opravdu mluvil. No na to teď není čas musím jít do nemocnice za ní. Kolik vůbec je? Půl jedný. Jak dlouho jsem spal? Teď se k ní nedostanu. Lehl jsem zpátky do postele. Jak jsem se sem před tím vůbec dostal? Posledně si pamatuju, že mě kluci odtáhli z nemocnice. Pak mám jedno velký okno.