všechno je jinak [Dokončeno]✔

28

Pohled Lis

Hejl mě dneska vzal pro menší změnu do parku, nedaleko MenTova studia. Navrhla jsem Hejlovi tam jít, když už jsme tady, ale on trochu nechutně odsekl. ,,To je sice hezký nápad, ale ty jsi už zapomněla, komu Honza pomáhal před pár lety?  Dohodli jsme se na tom, že o něm a jeho bandě nepadne ani slovo" to mě docela naštvalo, ale nic jsem neřekla. Nechtěla jsem se s ním hádat.

Pohled Nasti

I když jsme se neviděli takovou dobu tak jsme si měli pořád co říct. Až teď jsem si uvědomila, že jsem nikomu ještě neřekla o tom mém plánu. No nic ještě si budou muset počkat. Doris si našla novou práci. Tom se stal profesionálním fotografem a fotí pro ostatní, ale pořád i edituje MenTovi. U Radyho se nic nezměnilo. A Marek si našel holku. Všichni mi řekli, co se tu nově dělo, jen oni o mě zatím věděli, že jsem "zahraničí" kanál a že mi nahoru pomohl Macko s Gejmrem a MenTem. ,,A jak bylo v Anglii?" ,,Suprově. Moje angličtina rozšířila své obzory a korm toho, že jsem si tam založila kanál tak se toho tolik nezměnilo. Až na můj vzhled". ,,To jo, hodně jsi vyrostla" poznamenal Tom. ,,A co ona? Ukázala se tu někdy?" ,,Ne, ale dala se dohromady s Hejlovcem" řekl Honza. ,,Moment jak jako, dala dohromady s Hejlem?" ,,No je s ním zasnoubená" pokračoval a já neměla co na to říct.

Pohled Lis

Rozloučili jsme se asi po dvou hodinách strávených společně v parku. Radši jsem šla domů. Nechtěla jsem se někde potulovat. ,,Mami, tati, jsem doma" ,,Jak jsi si to užila s Hejlovcem?" rejpala si mamka. ,,Dobře, když už se ptáš" řekla jsem a zmizela jsem v pokoji.

Pohled Nasti

Šla jsem na nádraží a napsala jsem našim Slovákům, kdy jedou domů. Prý až pozítří tak jsem jela za nima ke Gejmrovi.
O další hodiny ztrávené ve vlaku jsem zase před Gejmrovým domem. Tentokrát mi otevřel Gejmr. ,,Hádam, že spíme tak jako, když jsem tu byla posledně" ,,Ty jsi to pořád pamatuješ?" ,,Na to se zapomenout nedá. Jawo s Kelem v pokoji pro hosty a ty ve studiu a já u tebe v ložnici" řekla jsem na jistotu a kluci na mě koukali s otevřenou pusou. ,,Co je?" ,,Ja si to nepamätám, ale ako si si to dokázala zapamätať?" ,,Ani nevím. Prostě se mi to nějak vrylo do hlavy a pamatuju si to" úpřímně jsem jim neřekla celou pravdu. Pamatuju si to kvůli té Gejmrovo voňavé posteli.