všechno je jinak [Dokončeno]✔

19

,,Nasti, vztávej je snídaně" probouzel mě Gejmr. ,,Už jdu" zamručela jsem do polštáře a než jsem se stihla zvednout tak mi stáhl peřinu a já se vykopala z vyhřáté postele. Šla jsem jak mrtvola na snídani i do koupelny. ,,Čo sa stalo?" zeptal se Jawo, když mě takhlen viděl. ,,Nic jen bych spala" řekla jsem a snažila se o úsměv. Zahráli jsme několik her.

Zdar,
Sorry za mojí neaktivitu, ale nemám nápady. Taky se omlouvám, ale nwm kam to s touhle knížkou dotáhnu. Každopádně zítra bude o trošku delší kapitola než tahle což znamená normální doufejme. A mám taky připravené další dvě knížky. Máte se na co těšit. Jo a s těmi knížkami na narozeniny pořád platí kdyby náhodou měl někdo zájem. Dám sem ještě menší pokračování a bude se tu střídat pohledy Lis a Nasti.

Bohužel jsem po obědě musela jet zpátky do Pardubic. Jen co si vyzvednu ten papír hned jedu zase zpátky. Loučili jsme se docela dlouho i když se zase zítra vracím.

Po strávených hodinách v zaprděným vlaku byla nuda. Byla jsem tak ráda, že jsem mohla vylézt ven. Na vlakáči na mě čekal Tom a rovnou jsme šli do školy. Jen jsme vešli a zazvonilo na přestávku a chodby byli zaplněné dětmi. Protlačila jsem se k ředitelně a o chvilku později se dostavil i Tom. Zaklepala jsem a vešli jsme dovnitř. ,,Dobrý den, pojďte dál" řekl ředitel a my se posadili. ,,Už to mám vytištěné, Jo a slečno, vaše nevlastní sestra Lisa vám vzkazuje, že se jí po vás stýská". ,,Dobře, děkuji pane řediteli, ale já se Lise vyhýbám schválně. Obvinila mě, že jsem mohla za to, že jsem nebyla na svatbě svého otce a má nevlastní matka začala s otcem a Lisou manipulovat. Proto s ní nemluvím. Bolí to, když si vzpomenu na poslední setkání s ní. Bylo to na praxi s Tomem a matka mě vzala za vlasy a táhla mě pryč. Ona byla u toho, mohla jí zastavit, ale ona tam stála a koukala se na nás. Do doby než přišel Tom mě někam táhla" odůvodnila jsem, aby pochopil oč jde. ,,To je mi líto, ale teď se toho nemusíte bát. Byl jsem i na úřadech a schválili vaše zplnoletnění. Dnes tam ještě společně zajdeme. Co vy na to?" ,,Moc děkuji pane řediteli". ,,Dobrá tak můžeme tedy jít" řekl a vztali jsme že židlí a já s Tomem jsme si to namířili k východu a ředitel si ještě došel pro kabát.