všechno je jinak [Dokončeno]✔

23

Hráli jsme docela dlouho. Postupně se k nám přidal i Hejlovec a McCitrón. Byla sranda. Jenže se začalo opozdívat a já s Hejlovcem jsme byli unavení tak jsme šli spát.

,,Lisino!! Vztávej!!" křičela na mě máma. Zase ta pitomá škola. Šla jsem na snídani a pak do školy. No nic moc zajímavýho. Zase za 5 z ruštiny. Ach jo. Já tu chci Nasťu! Celej den nudnej. Tak na škole nic zajímavého není.

,,Tome pusť mě prosím dovnitř" prosila jsem asi po desáté u Tomova domu. ,,Ne! Kvůli tobě se tohle muselo stát!" křičel přes dveře, abych ho slyšela. ,,Prosím já to chci vysvětlit". ,,Nemáš co, já chápu všechno! A zmizni!" ,,Tome prosím". ,,Ne!" Slyšela jsem jak odchází od dveří. U něj jsem to vzdala a šla jsem do studia. ,,Honzo prosím, můžeme si promluvit". ,,Co chceš?" ,,Proč jste na mě takový? Co jsem provedla?" ,,Kvůli tobě se tohle muselo stát!" ,,To řekl Tom taky. A já chci vysvětlit, proč jsem musela být taková!" ,,Eeeh tak pojď dál" řekl a konečně mi otevřel. Doris byla zničená, měla úplně opuchlé oči od pláče. A Rady je taky docela smutnej. ,,Tak vysvětluj!" ,,Nutila mě do toho máma. Chtěla z ní udělat štětku a ona jejího tátu nemiluje. Je s ním kvůli penězům. Nasťa na svatbě nebyla, protože máma tvrdila, že jí to řekla. Mysleli jsme si, že o tom ví nebo aspoň přijede, ale ono nic tak jsem jí musela zavolat a díky maminým keců jsem jí nevěřila. Musím vědět kde je, prosím!" ,,Myslíš, že ti na tu hru skočím?! Ani náhodou ani ti neřeknu, kde je! Nechce a ani my nechceme, aby jsi to věděla!" zakřičela Doris. Takhle naštvanou jsem jí neviděla. ,,Chápu, že nemáš důvod mi věřit, ale když jsem se dozvěděla pravdu okamžitě mě to zabolelo. Litovala jsem toho co jsem jí udělala!" ,,Liso! Vypadni! A nelez mi na oči!" křičela pořád smutná Doris. Povzdychla jsem si, zabodla jsem pohled do země a šla jsem domů.