3. Pátrání

342 11 1
                                    

Z pohledu Janka:
Vzbudil jsem se a podíval se na hodinky. Byla jedna odpoledne. Hned jsem vstal a šel do kuchyně za Týnou. Ta tam ale nebyla.
J: Nevíte kde je Týna?
B(Běta): Myslela jsem že je s tebou?
J: Už pár hodin ne.
Vyšel jsem z kuchyně do hospody.
J: Neviděli jste Týnu?
S(Slanina): Naposledy, když šla asi před třema hodinama s nějakýma chlapama ven.
J: Můžete být konkrétnější.
S: Byli dva, měli na sobě černý věci a tmavý brejle. Upřímně nevypadali moc přátelsky. Je něco s Týnou?
J: To se snažím zjistit.
Řekl jsem a šel před statek. Nikdo tam nebyl. Měl jsem strach o Týnu. Jestli jí někdo ublížil tak ho zabiju. Vím že takový lidí existují a podle popisu by to sedělo. Přál jsem si abych se mýlil to mi věřte. Vytáhl jsem mobil a zkusil jí zavolat. Nebrala to což jsem čekal. Nevěděl jsem co mám dělat. Čekat, volat policii, chodit po vesnici a ptát se lidí, jet do Prahy zjišťovat informace? Řeknete mi někdo co mám dělat! Byl jsem v koncích. Došel jsem k lavičce a posadil se. Řekl bych že někteří ten pocit znáte, ale moc vás nebude. Seděl jsem tam něco kolem půl hodiny a pak jsem se rozhodl jet do Prahy za Hanou. Třeba mi poradí.
Nasedl jsem do auta a za několik minut byl ve firmě.
H: Zdravím Janku.
J: Potřebuju pomoct Hano.
H: Takže karty se nepletly.
J: Co říkali karty?
H: Ukazovali nevědomost a strach. Tak co se stalo?
J: Týna zmizela.
Zavládlo ticho.
J: Co mám dělat?
H: Ptal jste se na statku?
J: Jo. Naposledy jí viděli jak šla s nějakýma chlapama ven před statek. Podle popisu by to sedělo na únos.
H: Obvolám nějaké lidi co se týče posledních událostí ohledně únosú. A vy by jste měl taky zavolat někomu. Nebo Johnovi, mohl by taky něco vědět.
J: Díky Hano.
Šel jsem do své kanceláře a i přes to že se mi moc nechtělo jsem zavolal tátovi.









Unesli Jí [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat