Pod maskou se neschováš✔️

-38-

Probudila jsem se dřív než on. Nejdřív jsem se snažila vymotat z jeho sevření, ale pak jsem to vzdala a zůstala v jeho náručí. Včera před usnutím jsem celou dobu přemýšlela, jestli mu mám něco říct.

Mám na něj křičet? Nebo to všechno zakopat hluboko a doufat, že se můj život vrátí do normálu?

To už bohužel nemohlo být možné, kvůli jedné malé malichernosti, kterou jsem si během toho všeho uvědomila.

Miluju ho.

Bohužel.

Pokusila jsem se ho probudit, ale nic se nestalo. Podle jeho zavřených očí jsem však usoudila, že už dávno nespí a jen se snaží z téhle chvíle co nejvíc vytěžit.

,,Jestli okamžitě neodejdeš, shodím tě z postele!" řekla jsem naprosto v klidu a otočila svým tělem k němu. Ve spánku vypadal skvostně...

Koutky mu cukaly a přitáhl si mě ještě blíž. Nic se však nestalo.

,,Myslím to vážně!" řekla jsem a pokusila se od něj trochu odlepit.

,,Pořád jsi na mě z neznámýho důvodu naštvaná?" zeptal se, ale pořád měl zavřené oči.

,,Jo!" prskla jsem a nasadila svůj naštvaný pohled. Pořád jsem s ním nechtěla mluvit, ale teď jsem spíš byla ve fázi odplata a změna citů vůči němu.

Vymyslela jsem během noci dokonalý plán. Vyspím se s nějakým klukem tady ze studentů. Buď bude tolik ublížený a naštvaný jako já, což mi jako odplata bude dokonale stačit. Nebo se díky tomu, co udělám od něj naprosto odpoutám, protože po tomhle se mnou nebude chtít mít nic společného.

Sejde z očí, sejde z mysli.

Usmála jsem se sama nad sebou a začala si pomalu vybírat, se kterým klukem by mi to vadilo nejméně. Sice jsem si styk představovala s někým jen těžko, zvlášť když nesnesu cizí dotyky, ale co bych neudělala, pro blaho mého budoucího já.

Navíc, stejně se s někým jednou budu muset vyspat a jestli to má být součást pomsty, tím líp.

Po několika dalších minutách se konečně zvednul a předtím než odešel se ještě nad něčím zamyslel před dveřmi. Já jsem už seděla na posteli a dívala se za ním.

Nic neřekl. Rychle vypadnul pryč a já jsem se jen dívala za ním a litovala každé chvíle, kterou tu strávil. 

Musela jsem se nad tím vším, však pousmát, protože to asi zamilovaní dělají. Nechápala jsem v tu chvíli, co moje tělo dělá, ale nechala jsme to být. Dokud jsem byla naprosto schopna uvažovat nad pomstou, pořád jsem to byla já.

Na snídani už jsme seděli vedle sebe, ale i přes jeho snahu se mnou mluvit, jsem se já nepřidávala. Muselo ho to dost štvát, ale já jsem si to spíš užívala a zároveň jsem pořád trpěla. Nemohla jsem se zbavit obrázku jeho s ní.

V hodinách byl potichu, protože už zřejmě pochopil, že tou nocí se všechno nemaže.

V kontaktních výchově jsem byla nucena se s ním líbat, což jsem v tu chvíli odmítla a učitelce jsem jasně řekla, že jestli mě bude nutit, tak ihned se zvedám a odcházím rovnou na trest. Nechtěla jsem to dělat přesně ze dvou důvodů, nejen že jsem na něj byla naštvaná, ale zároveň jsem tušila, že by v tom líbání něco vycítil a to jsem nemohla připustit.

Odmítla jsem i všechny ostatní činnosti, který učitelka přikázala, takže jsme celou hodinu jen seděli a dívali se, jak po sobě lezou další dvě dvojce. Tuhle hodinu jsme totiž měli trénovat svádění... 

Po hodině se už Jake naštval a chtěl se mnou ihned mluvit, ale já jsem se rychle dostala na hřiště, kde jsem mohla začít aplikovat svůj plán na to, jak ho dostat z hlavy.

Postavila jsem se k jedné posilovací soustavě, kde v tuhle chvíli byl i jeden kluk, kterýho jsem vybrala jako ideálního kandidátá. Stejně starej, druhá úroveň, což znamená s nikým se nebaví. Hezkej, svalnatej a jsem schopna ho porazit v souboji, takže neškodnej.

Udělala jsem několik přítahů a byla jsem na sebe hrdá. Nejen proto, jak moc jsem se zlepšila ode dne, kdy jsem sem přišla, ale i na to, jak se na mě nasraně Jake díval.

,,Nevíš kolik je hodin?" zeptala jsem se onoho kluka, kterýmu jsme s Jakem vždy říkali Žvanil. Skoro nikdy totiž nemluvil...

,,Za hodinu je večeře," řekl a usmál se. Viděla jsme ho tu už několikrát flirtovat s holkama, ale nezdálo se, že by na mě chtěl něco zkusit.

,,Hele, jak dlouho sem vlastně chodíš?" zeptala jsem se a nasadila svůj flirtovací výraz, kterej jsem byla nucena trénovat v každé kontaktní výchově. On se nejdřív zkoumavě podíval, a pak se trochu usmál. Pochopil... Jak už jsem zmiňovala, styk tu pro nikoho nic neznamenal. Bylo to jen zpestření...

Potom jsme navázali docela nezávaznou konverzaci. Už se mnou normálně flirtoval a šlo to dost poznat. Před večeří jsem se s ním rozloučila a ještě na něj schválně mrkla.

Chtělo se mi ze sebe zvracet, ale krutá realita mi říkala, že se jednou takhle budu muset chovat, takže tréninkem ničemu neuškodím.

Schválně jsem si zase nesedla s Jakem, abych mu jen potvrdila své úmysly. Doufala jsem, že ho to bude bolet stejně jako mě!

Podle zvyklosti si tu vždycky s někým začali a po uplynulé době se pak sešli v jedné z prázdných tříd, kde to dělali. Vždycky mi to přišlo nechutný... Zvlášť, když jsem se zamyslela, kolik lidí mohlo souložit na místě, kde jsem si psala poznámky, ale takhle to tu bohužel chodilo.

Vlastně tohle bylo správný rozhodnutí. Nejen že se musím postavit své slabosti z doteků, ale zároveň se postavím své slabosti ohledně Jakea.

Jak jsem předpovídala Žvanil mi před jeho odchodem z jídelny nenápadně naznačil, ať jdu za ním. Pousmála jsem se a škodolibě se podívala na Jakea. Potom jsem jen odevzdala prázdný talíř a hodlala svou pomstu dokonat.

Došla jsem až do hlavní haly, kde jsem se rozhlédla a našla Žvanila, jak stojí pod schodištěm. Nechtěla jsem celou tu situaci komentovat slovy, takže jsem k němu jen přišla a hned ho začala líbat.

Ano, pro člověka, který nesnáší dotyky, je tohle doopravdy složitý. Prakticky hned se zapojil a začal mi rukama jezdit po zádech a zadku. Ano, teď už jsem se musela doopravdy ovládat, abych mu něco neudělala nebo neřekla. Nepřirozeně jsem sebou cukala, ale on si toho očividně nevšímal, protože mi začal stahovat tričko.

V tu chvíli jsem se chtěla odtáhnout a celou tuhle šaškárnu ukončit, ale bohužel - nebo spíš bohudík - mě ještě předtím někdo chytil zezadu za tričko a odtrhl mě dřív než jsem to udělala já.

Vesmír se nad vámi někdy slituje a někdy vás potrestá. V tuhle chvíli to bylo obojí.