12 vánočních dnů

6.okénko

✨ Wanda + Vision ✨

Rudovláska seděla u krbu s knihou v ruce a čekala až se k ní připojí její milý. Prosinec už byl skoro v půlce a tak se rozhodli, že byl nejvyšší čas, aby společně ozdobili stromeček. Wanda už měla všechno nachystané, jen ten její muž tu chyběl. Přes dne měli příliš mnoho práce s Tommym a Billym, takže museli nechat zdobení na večer, až budou ti dva poklidu spát. Vision dnes trval na tom, že je uspí, ale nyní už mu to trvalo příliš dlouho a ona sama začínala pociťovat, jak se jí zmocňuje únava. Opustila proto místo u krbu a tiše se vydala do druhého patra, kde měli dvojčata pokoj.

Její srdce podivně zaplesalo, když vešla do pokoje a našla tam spícího Visiona, zatím co Tommy a Billy na ni divoce kulili svá očka a ani trochu nevypadali, že by měli někdy v blízké době usnout. Musela se nad tím usmát. Vždycky ji překvapilo, kolik lásky může cítit, když se jednalo o její děti nebo jejich otce. Pomocí magie zařídila, aby se kolébky začaly pohupovat, o čemž věděla, že dvojčata nakonec přece jen uspí. Poté opatrně políbila Visiona na tvář tak, aby jej nevzbudila, a tiše se rozešla zpátky dolů, kde na ni čekalo zdobení stromku.

Rozhodla se, že i k tomu použije magii, neboť to bylo rychlejší a možná jí pak zbude čas i na ozdobení domu z venku. Sousední domy už dávno prozařovaly temnou noc, což z toho jejich dělalo takový smutný dům. A jak by jejich dům mohla nechat být smutný, když uvnitř panovalo tolik radosti? Při práci si tiše pobrukovala nejrůznější vánoční koledy a úsměv po celou dobu neopouštěl její tvář. Nikdy by ji ani ve snu nenapadlo, že by tohle mohl být její život. A jistě, byl dost zvláštní, ale svým způsobem taky ten nejvíc obyčejný, který mohla mít. S Visionem souhlasili, že kdyby je bylo někdy potřeba, zakročí, ale jinak budou vést klidný rodinný život. A jí se to vážně líbilo. Líbilo se jí, že se nemusela hnát za pomstou. Líbilo se jí, že nemusí skákat tak, jak pískají mocní. Líbilo se jí, že se nemusí s nikým hádat, co je správné a co ne. Líbilo se jí, že mohla trávit čas se svými dětmi a vědět, že jsou v bezpečí.

Když konečně rozsvítila venkovní světýlka, čímž jejich dům konečně zapadl mezi ostatní, věděla, že je přesně tam, kde má být. A když si pak o pár minut později lehla k Visionovi do postele a ten ji ihned uvěznil u něj v objetí, věděla, že už ani nikde jinde být nechce. Nikdy.