12 vánočních dnů

9.okénko

✨Ironstrange ✨

„Já jen nechápu, proč ses nemohl převléknout," postěžoval si poněkolikaté Tony, když vystoupil z auta a zabouchl za sebou dveře.

„Ale říkal si, že ti to nevadí," ušklíbl se Stephen, který si velmi dobře pamatoval slova svého partnera. Není to koneckonců tak dávno, co mu šeptal do ucha, jak mu nemůže odolat v tom jeho kouzelnickém oblečku, nad čímž musel Stephen samozřejmě protočit oči.

„Nevadí mi to doma! Venku na sebe strháváš příliš velkou pozornost," zabrblal si pod nosem a rozešel se mezi stromky, které čekaly na své budoucí majitelé.

„A že to říkáš zrovna ty," popíchl ho doktor a poslušně ho následoval. Osobně nebyl velkým příznivce celého toho vánočního šílenství a myslel si, že Tony to cítí stejně. No, jak se ukázalo, mechanik smýšlí o Vánocích úplně jinak a trval na tom, že ty letošní, jakožto jejich první společné, budou těmi nejlepšími Vánocemi, které oba dva z nich prožili. Stephen nebyl proti, ovšem radostí do stropu také neskákal. Mohl všechen ten volný čas využít ke studiu, ale místo toho vyhověl svému partnerovi a odjel s ním sem, aby společně mohli vybrat stromek, který se jim bude po zbytek prosince vyjímat v obývacím pokoji. Doktor doufal, že to Tonymu dělá radost, neboť cokoliv co mechanikovi vykouzlilo úsměv na tváři, bylo hodné toho, aby obětoval svůj čas ke studiu.

„Co tenhle?" zeptal se Tony po chvíli, kdy bloudili od stromku ke stromku.

Stephen se podíval na jehličan, u kterého stáli. V jeho očích to byl prostě jen strom jako každý jiný kolem nich. „Nemyslím si, že jsem ten nejpovolanější k vybírání, takže to nechávám na tobě. Vyber si, který se ti líbí a já pak vytvořím portál přímo k nám do obýváku, abychom ho nemuseli vést na střeše auta."

„Ty víš, jak miluju, když děláš ty své jiskřivé věci," zamumlal a ukradl si rychlý polibek, než pokračoval ve výběru toho pravého stromu. On vlastně ani nevěděl, co hledat, neb to bylo poprvé, co něco takového dělal. Rozhodl se ale, že by se Stephenem měli toto sváteční období pořádně prožít. Žádné zachraňování světa, nebo ležení v knihách, či práce v dílně. Pro něj samotného to byla celkem výzva, ale byl si jist, že to spolu dokážou. Navíc, vždycky tu byly aktivity, které měli rádi oba, a které jim šly přímo výborně. Nad tou myšlenkou se musel Tony ušklíbnout.

„Líbí se mi tenhle!" vyhrkl zčistajasna a ukázal na strom, který právě míjeli. Jeho myšlenky se totiž začaly velmi rychle měnit a Vánoce se brzy přesunuly na vedlejší kolej. Teď měl v hlavě jen obrázek Stephena. Nutno podotknout, že bez jeho kouzelnického oblečku.

„Jsi si jistý?" zeptal se překvapeně druhý muž. Na to, že ještě před minutou vypadal, jako, že se jedná o nejdůležitější rozhodnutí v jeho životě, jednal teď překvapivě unáhleně.

„Ano, tak dělej, čaruj, já jdu zaplatit," naléhal a už se rozcházel pryč, ale Stephen jej zastavil.

„Žádné takové. Je mi jasné na co myslíš. A neboj, určitě na to dnes dojde, ale nejdřív si vyber pořádný strom," uchechtl se. Tuhle situaci si náramně užíval.

„Nesnáším tě," utrousil naštvaně Tony a vrátil se k vybírání stromku. Musel jen začít myslet na věci, které jej odpuzují a pak ho snad přejde urgentnost strhnout ze Stephena šaty a pomilovat se s ním přímo tady ve sněhu mezi stromky.

„Taky tě miluju," řekl pobaveně doktor. Pokud budou celé svátky vypadat takto, velmi se při nich pobaví.