Please, find me... /ff - Tom Hiddleston cz/

8.

   Zhluboka do plic popotáhnu dehet z cigarety, kterou jsem před chvílí štípla Fletcherovi ze stolu u kterého sedím. V levé ruce svírám knihu, kterou mi zapůjčil Tom a snažím se jejím čtením uklidnit. I když spíše toho uklidnění se snažím dosáhnout pomocí oné cigarety, kterou mám naopak v pravé ruce.
    Na okamžik odtrhnu oči od knihy a zadívám se do dálky z balkonu, na kterém je neskutečný výhled. Poté knihu odložím na stolek.
Chvíli ji studuji jak leží na stolku. Přemýšlím o přečteném kusu knihy a dělám si menší rekapitulaci. Na sekundu mne napadne, že voní jako on.
    Volnou rukou si začnu přejíždět po stehně a přemýšlet, jaké by to asi bylo, kdyby to byla jeho ruka.
"Nekuř" vytrhne mě z myšlenek Fletcherův hlas. Načež mne obchází aby si mohl přisednout ke stolku z druhé strany.
    "Máš nějaké řešení" napodobí mě a zapálí si též cigaretu. Vydechnu kouř z plic a se záporný zakroucením hlavy semknu rty k sobě. "Ukouřit se tvými cigaretami k smrti, nic jiného mne nenapadá" opět si popotáhnu.

    Na mysli mi vytane jedna vzpomínka. Byla jsem odost mladší a ještě kouřívávala. Můj oblíbený tabák Virginie, akorát jsem si furt musela balit, to byla jediná nevýhoda onoho tabáku ale jeho chuť byla neskutečná. To jsem ještě bydlela s rodinou. S bratry a matkou.
Jediné čeho mě žádala abych nekouřila před nimi, abych je to náhodou nenaučila. Vždycky sem se tomu musela smát. Volba je snad na každém, jestli bude chtít nebo ne, přijít na chuť onomu zlozvyku.

Seděla jsem na vzdálené ohradě matčina pozemku, kde se rozprostírala její farma. Hleděla jsem do dálky a vychutnávala si ono ticho s cigaretou u úst. "Ann?" uslyšela jsem za sebou a s trhnutím jsem otočila na nezvaného hosta hlavu. Byl to Jess, můj starší bratr ale spíše vypadal mladší.
Vždycky mi přišlo, že on byl z nás čtyř dětí největší maminky mazánek. Jess tohle, Jess tamto. Vemte si příklad z Jesse.
Musela jsem nad tím protočit oči a popotáhnout z cigarety.
"Měla by si s tím přestat" pokusil se o autoritu. Jen sem si s posměškem odfrkla.
Přešel ke mě a vyhoupl se na ohradu. Uvelebil se vedle mne. Automaticky jsem mu nabídla krabičku předbalených cigaret, jestli si dá taky. Jasně že si dal. Jess nebyl svatoušek, jak si matka myslí. Jess byl pěkný kvítko, když musím mluvit slušně. Na tohle všechno jsem přišla u něj, všechno mě naučil on.
Jen tak jsem tam seděli, hleděli kam si do dálky s cigaretou v puse a vychutnávali si ono ticho. To bylo všechno ještě v pořádku...

   "Musím se tam vrátit" pohlédla jsem na Allana. "Začíná se to stupňovat, jeho hovory, jeho návštěvy. Bůh ví, co už všechno o mě zjistil" zapálila jsem si další cigaretu.
"Co policie?" hodil po mě pohledem. "Ty nic nezmůzou, dle zákona neprovedl žádný trestný čin a není mu co dokázat. Nic na něj nemají, to už jsem řešila." naposled jsem popotáhla z cigarety a típla ji. "Hm dobrá tedy, poď změnit aspoň na chvíli téma" snažil se odlehčit situaci.
"Co pan Hiddleston?" šibalsky na mě zamrkal. Nadzvedla jsem obočí. "nic, jen přátelé" s tím jsem se zvedla od stolku. "To je škoda" zamumlal si. Nenápadně jsem vzala krabičku jeho cigaret a mrštila s ní po něm, ať si svá moudra nechá pro sebe. "Hej!" zavrčel. Já pouze se smíchem odcházela.

***

   "Dobré odpoledne Dobbsová, nechceš si jít zaběhat?" ozvalo se do telefonu ihned, co jsem přijala hovor. Byl to Tom. Lehce jsem se zarděla při vzpomínce a představě, jeho ruky na mém stehně. "Hm to nezní špatně, za půl hodiny u tebe?" odpověděla jsem vyschlými rty do telefonu. Což mi následně Tom odsouhlasil a já hovor položila.

    Už v běžeckém jsem doběhla před Tomův dům. Zazvonila u těch jeho nóbl dveří a čekala, než se uráčí vyjít ven.
I v tom jeho běžeckém outfitu jsem z něj byla v háji.

***

   "Když jsme teď doběhli a takhle se zprasíme, vážně?" stála jsem vedle Toma, se založeníma rukama, před lednicí se zákusky. On se na mě pouze zašklebil a už si vzápětí diktoval objednávku u pokladny. Jen jsem nad tím protočila oči a vydala se za ním, následně si pouze objednala vodu a kávu.

   Posadila jsem se naproti němu k malému stolku. V očích mu jiskřilo jak malému dítěti. Musela jsem se nad tím pousmát.
Najednou začal huhlat s plnou pusou. "Nemluví se s plnou pusou." věnovala jsem mu úšklebek. "Večer, film?" zašklebil se. "Proč ne." pokrčila jsem rameny. "V 7 u mě?" mrkl. Já přikývla.
Poté co konečně dojedl svůj cukrovkový podíl, jak já říkám, jsme se vydali domů. Bohužel jen chůzí, páč by se asi Tomovo dortík při běhu potkal se zemí.

***

   V 7 hodin večer přesně, jsem zvonila na Tomův domovní zvonek. Po chvíli mě vpustil do útrob svého domu. Mile jako vždy mě pozdravil a chtěl mi sundat kabát. Já mu však vrazila do ruky tašku s popcornem a pitím a vysvlékla se sama.
   Poté mě začal strkat do obýváku.

   „Jen bych tě rád někomu představil" zazubil se a počkal než vejdeme do jeho obýváku.

   Na pohovce se rozvaloval jeho herecký kolega Chris Hemsworth a Chris Evans. Tohohle jsem se přesně děsila, toho, že mě bude chtít seznámit se svými kolegy/kamarády. Stála jsem po Tomovo levici a připitoměle se usmívala. Zvedla jsem ruku na pozdrav. „Zabiju tě" vyslala jsem tichou výhružku směrem k Tomovi. Ten se jen zlomyslně uchechtl a představil mou maličkost.

***

   Musela jsem se posadit mezi ty dva a započít nucený rozhovor, který vlastně nebyl až tak nucený.

   Po chvíli, co jsem Evansovi vyčetla jeho roli ve fantastické 4 a jak sem ho tam neměla ráda a Chrisovi také nějakou tu maličkost, tak se vrátil Tom. Všichni tři jsme na něj upli pozornost. Náš Hiddleston se byl převléct do něčeho pohodlnějšího. Měl na sobě jen obyčejné tepláky a tmavé tričko s krátkým rukávem, přes které se rýsovali jeho svaly. Kdyby tu vedle mě neseděli ti tva, zaskučela bych, že ho nemužu mít a z koutku úst by mi tekla slina. Bože, začínám se cítit jak infantilní fanynka.

  Na stole, před námi se objevilo několik lahví se značně drahým pitím. Já nad tím musela protočit oči. „No tak, pánové, já myslela, že to bude seznamovací a filmový večer" na poslední slovo jsem dala důraz a zmateně se podívala kolem sebe. „Vždyť jo" zasmál se Chris a hodil mi do klína misku s popcornem. „No...aspoň něco, tu pro mě máte" přivlastnila jsem si onu krabici, když už se po ní chtěl začít sápat Evans. „Hej!" zatvářil se ublíženě a já si musela představit Kapitána Ameriku. On je prostě tak sladkej. S přivřením jednoho oka a našpulenou pusou, jsem mu nakonec popcorn nabídla.

***

   „Vy ste neřekli, že to bude horor!" panicky jsem zakvílela a natáhla přes sebe deku, která byla přehozená přes opěradlo pohovky.

   Nastala další lekává scéna ve filmu a já vrazila krabici s popcornem Evansovi, ať si jí nechá a já se mohu pokojně zakrýt dekou, jako by mi to mohlo nějak pomoci. Z deky mi vykukovala jen moje hlava. Zase sem čekala, co se bude dít. V duchu jsem úpěla, proč je v tom filmu tolik lekavých scén, asi proto, že je to horor ty náno.

Zase. Nadskočila jsem na pohovce, opět si stáhla deku do obličeje a chytla oba herce, co seděli, každý po mé jedné straně za paže a přítáhla si je blíž. Ovšem jsem nevěděla, že na mě něco kují. Tom do mě velice nenápadně šťouchl prstem a já s jekotem vyletěla do stoje. Rozeběhla jsem se dál do útrob domu. Kluci v pokoji propukli v hlasitý smích, až jim tekli slzy. Já stále s jekotem pobíhala sem a tam než jsem se nakonec uklidnila.

   Hleděla jsem na Evanse se štěněčím výrazem. „Proč jsi tak roztomilej" zaúpěla jsem a rozesmála se. Nakonec se k mému smíchu přidali i kluci. Notná dávka alkoholu dělala své. „Stejnak vás tři najdu ráno v jedný posteli" ďábelsky sem se zahihňala.
"Aby sme Vás dva nenašli v jedný" zasmál se Hemsworth a mě v tu chvíli zaskočilo pití.