23. Zrádci

18 7 6
                                    

Medvěd se zasekl v pohybu a chvíli se rozmýšlel, po kom má skočit nejdříve. Cassidy a James ho vyrušili z útoku a dali tak šokované Candance šanci k útěku. Bohužel se zdálo, že je raněná a naprosto paralyzovaná. Koutkem oka sice dvě příchozí postavy zaregistrovala, ale nebyla schopná udělat jediný pohyb. Jen bezvládně ležela na zádech a z boku se jí řinula krev. Po chvilce se vzpamatovala a snažila se nějakým způsobem odsunout od monstra, ale moc se jí to nedařilo. To už se medvěd z přerušení vzpamatoval a rozhodl se pro ten snazší terč – Candy.

Cassidy s dýkou v ruce se k němu ale rychle přiblížila, čímž ho rozzuřila. Nejspíš byl silně teritoriální a chránil si svůj úlovek, nebo jej prostě dopálilo, že svou kořist nemůže dorazit. Ohnal se po Cass dlouhými drápy, kterým se jen tak tak vyhnula skrčením. Jakmile ale byla v pokleku, sypaly se na ni další rány, tentokrát zapojil i další končetiny. Většina z nich byly jakési pahýly zakončené jedním nebo vícero ostny. Cass neměla šanci přemýšlet, spíš podvědomě se převalila kotoulem vzad aby si zase získala vzdálenost. Bleskurychle vyskočila na nohy a dýkou zarazila jeden z ostnů, který jí útočil na hlavu. Za tu krátkou chvilku už jí tekl pot po čele. Cítila strach, ale zároveň adrenalin, který ji držel v pohybu. Jako by v tuhle chvíli viděla svět mnohem ostřeji vnímala i veškeré maličkosti.

Dovolila si letmo zkontrolovat stav Candance, kterou nenápadně zachraňoval James. Sice se jí mohlo ulevit, že dívka je v bezpečí, ale pro ni to byla velká chyba. V boji byla teprve nováček a doteď se vyhýbala zraněním s pomocí náhody a štěstí. Krátká chvilka nepozornosti ji stála krvavý škrábanec na paži. Zablokovala jím sice medvědův útok, ale pocit drápů zarývajících se hluboko do kůže nebyl dvakrát příjemný. Bolestně vykřikla a snažila se vyprostit. Silou do zvířete kopla, čímž se sice odmrštila dozadu, ale měla takový pocit, že jí z paže urval i kus masa. Zaťala zuby bolestí a přemáhala se k soustředění. Teď si nemohla dovolit omdlít nebo odpočívat, jinak takových ran schytá mnohem víc.

Měla štěstí, že raněná ruka nebyla dominantní, tudíž mohla tou zdravou stále bojovat. Po několika pokusech aktivně zaútočit se však dozvěděla, že porazit zvíře je pro ni momentálně téměř nemožné. Sotva jej dokázala zranit. Podařilo se jí useknout mu jeden bodec a uštědřit bodnou ránu do hlavní přední končetiny, ale nezdálo se, že by ho to kdovíjak omezovalo. Jistě musel nějakou bolest cítit, ale byl spíše rozzuřený. Zdálo se, že i energie má o mnoho více, protože Cassidy už byla skoro na pokraji svých sil. Proto také utržila další škrábanec na stehně, ale tenhle byl méně vážný než její ruka. Cítila z nohy štípavou bolest, ale pouze sykla a donutila se to ignorovat.

Copak nemá žádné slabiny? Očima létala po jeho těle, zatímco se reflexivně uhýbala jeho útokům. Přešla raději do obrany, protože snažit se ho bezcílně zranit nikam nevedlo. Čím déle s ním bojovala, tím lépe dokázala přemýšlet. Všechny nepotřebné myšlenky šly jinam a v hlavě měla čisto. Sice se jí klepaly nohy i ruce, ale po chvíli pozorování měla pocit, že už na to začíná přicházet. Zranitelný bod, někde tu musí být! Její šedé oči se zablýskly, když prokoukla medvědovo schéma.

Mezitím James odtáhl Candance od bezpečné vzdálenosti. Medvěd byl natolik zabraný do boje s Cassidy, že si jejich pohybu snad ani nevšiml. Musel uznat, že se jí povedlo ho slušně vytočit. Nebyl ale čas na žádné hloupé fóry, musel hlídat situaci. Ta drobná dívka byla poměrně vážně zraněná. Sice byla léčitelka, ale její schopnost ještě nebyla probuzená, takže si sama pomoci nemohla. A možná se ani sama léčit nemohla, to zatím nikdo netušil. Sice by ji raději odnesl někam daleko od bojiště do bezpečí, ale musel dávat pozor i na Cassidy, takže se zase tolik nevzdaloval. Blondýnka byla ještě při vědomí, což bylo dobře.

„Jak se jmenuješ?" snažil se ji udržet při smyslech a zároveň odpoutat pozornost od bolesti. Byla trochu otupělá, nejspíš z šoku, který si tu prodělala. Zatímco se vzpamatovávala, ze svého batohu vytáhl nějaké obvazy pro první pomoc. Rána na boku nepřestávala krvácet, i když proud krve už byl o něco menší. Tohle není dobré, pomyslel si zamračeně.

„C- Can- Candance," zašeptala dívka stále trochu nepřítomně. Vypadalo to, že se každou chvílí rozbrečí. „J- Já nechci umřít! Prosím zachraňte mě!" naléhavě ho popadla za triko. Její stisk byl křečovitý, jako by se chytala poslední naděje.

„Neboj se, nenecháme tě tu. Vidíš, tvoje kamarádka se snaží to monstrum zastavit. Já teď potřebuju, abys se mnou spolupracovala, ano?" nesnažil se ji příliš utěšovat, ale zabavit. Fungovalo to většinou lépe. Candance po chvíli přikývla.

„Dobře, vyhrň si triko a drž si tady ten obvaz. Tohle sněz, je to... léčivá pilulka," řekl a podal jí červenou kuličku o velikosti přerostlé borůvky. Sám nevěděl, co v tom vlastně bylo, ale dokázalo to zahojit většinu zranění zevnitř. Bylo to trochu plýtvání, pro její převážně povrchovou ránu, ale nic jiného u sebe momentálně neměl. Mělo by jí to však pomoci zastavit krvácení a trochu zhojit zranění.

Jakmile byla Candance stabilní, obrátil svou plnou pozornost k Cassidy. Nevedla si zrovna nejlépe. Viděl, že už je vysílená a má na sobě nějaké šrámy. Se zamračením několikrát sevřel a rozevřel pěsti, aby ulevil své vnitřní frustraci, která se neznámo kdy, objevila. Ještě ne. Ještě není čas ji zachraňovat.

Cass se vítězně ušklíbla, když si všimla, že medvěd si za každou cenu chrání hrdlo. To byl nejspíš jeho slabý bod. Nějak si nedokázala představit, že by byl natolik inteligentní, aby ji cílevědomě mátl. Problém byl, že i když teď znala jeho slabinu, stále bylo složité se k ní dostat. Neměla by se do útoku vrhat bezhlavě, přeci jen to měl být trénink, ne boj na život a na smrt. Zároveň však při svých schopnostech neviděla ani žádnou jinou možnost. James byl nejspíš zaneprázdněn ošetřováním Candy, takže na jeho pomoc se stoprocentně spoléhat nemohla. Uvidíme, kdo s koho ty zrůdo.

Rychle vystartovala přímo proti medvědovi. Snažila se přivést svou mrštnost na maximum a dostat se tvorovi ke krku tak rychle, že nebude schopen zareagovat. Bohužel ale podcenila i jeho reflexy a mnohé končetiny, které měl k dispozici. Prudkým pohybem ruky ho vážně zranila na hrdle. Dýka projela jeho tenkou kůží jako po másle, na rozdíl od jiných míst. V tu samou chvíli ale ucítila tlak v břiše. Něco... nebylo v pořádku. Naopak, něco bylo velmi, velmi špatně.

„Cassidy!" matně slyšela rozzlobený výkřik Jamese, ale nevěnovala mu pozornost. Pohledem slétla ke svému břichu, ve kterém byl zabodnutý osten. Bolestně vykřikla a věděla, že tohle je konec. Víc už toho nezvládne. Poslední, co si mlhavě pamatovala byl pocit, jako by ji něco trhalo zaživa zevnitř, když ji obluda zvedla do vzduchu a prudce odmrštila. Pak už necítila nic.

***    ***    ***

Ahoj! Jsem tu s další kapitolou - opravou. :D

Tohle dole je starý content, ale nechám to tu, aby i noví čtenáři věděli, že mám (ač ne příliš aktivní) knihu na ilustrace xD.

Pracovala jsem také na obrázcích :D. Můžu vám sem přidat prvotní skicu Cassidy, která sice není nic moc, ale tak pro přiblížení mých výtvarných schopností bude stačit. Teď dělám lineart a barvičky a hodně jsem ji upravila, takže výsledné dílo bude vypadat jinak :)

Zároveň bych chtěla vědět, jestli by bylo podle vás lepší založit na tyhle obrázky samostatnou knihu? Vždy bych tam přidala celý postup toho, jak jsem tvořila a svoje komentáře

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Zároveň bych chtěla vědět, jestli by bylo podle vás lepší založit na tyhle obrázky samostatnou knihu? Vždy bych tam přidala celý postup toho, jak jsem tvořila a svoje komentáře. Nevím, jestli se mi to chce cpát sem do kapitol knížky, raději bych to měla odděleně... Jaký máte názor vy?

Tess <3

HuntedKde žijí příběhy. Začni objevovat