📄2📄

124 18 2
                                    

     Sedím na baru. Bez práce, bez ženy, bez domu, bez ničeho. Pouze s několikátou skleničkou silného alkoholu. Nezmůžu se na nic. Ani na ten brek už nemám sílu. Jsem troska.
     Vím, mohl bych zavolat Arminovi, ale nechce se mi. Jsem si vědom toho, že by mi začal říkat, že se s Mikasou zase dám dohromady. Tak to ale není. Já už nechci. Dosáhl jsem svého limitu. Jenže to je věc, co prostě nedokáže pochopit.
     Opět pozvednu sklenku s alkoholem k ústům. Vyskytne se mi pohled na tetování na mém zápěstí. Bílé křídlo. Mikasa má druhé křídlo. Omámeně si obrázek na své kůži prohlížím. Byly to tak nádherné časy. Ta nevinnost. Jednoduchost. Zamilovanost. Miloval jsem ji a ona mě. Jenže to je všechno daleká minulost. A Armin tohle nedokáže pochopit. Jak by taky mohl, když je támhle v objetí té velké gorily zvané Erwin?
     Nechápejte mě zle, naprosto respektuji jeho orientaci a nevadí mi to, jen... Erwin je Erwin.
     „Za pět minut zavíráme," oznámí mi barman. Zničeně se na něj podívám. Čas se mi krátí. Budu muset zavolat Arminovi, protože nemám kam jít. Jinak to nejde.
     Neochotně vyhrabu z kapes mobilní telefon ve kterém najdu a vytočím Arminovo číslo.
     „Ahoj Erene, děje se něco?" pozdraví a zeptá se milým hláskem.
     „A-ahoj A-Armine," vyškytám ze sebe a podepřu si rukou hlavu se snahou ulehčit její těžkost. Pokračuji „mohl bych?... Mohl bych u v-ás na nějak-nějakou dobu... Bydlet?" mluvit s velkým množstvím alkoholu v krvi je dost obtížné. Jazyk se vám motá všude možně.
     „Bože Erene, co se stalo? Ne, počkat... Tohle probereme, až se vzpamatuješ. Teď mi řekni kde jsi, zajedu pro tebe," vychrlí ze sebe. Slyšel jsem, jak se zvedal a bral klíče.
     „V-v ba-ru... Tam, jak chod-íme," odpovím a bez čekání zavěsím.

***

     Následující den si mě Armin pozval do obýváku na rozhovor do kterého se mi vůbec nechce. Jakože vůbec. Mám nehorázně velkou kocovinu díky které nedokážu ani pořádně uvažovat.
     „Takže? Co se stalo?" zeptá se rázně Armin. Seděl v náručí Erwina, který si mě všímal jen tak napůl. Hlavní atrakce pro něj byl Armin.
     Uhnu pohledem na levou stranu směr k zemi. Avšak to ho neodradilo a ještě víc chladně mě popostrčil. Nemám na výběr. Bohužel. „V práci jsem dostal padáka, Mikasa mě vyhodila z domu, protože si našla někoho jiného. Nemám kam jít, nemám kde pracovat. Nemám nic. Stačí?!" odpovím naštvaně.
     Oba dva na mě vyvalí oči. Armin se vrhnul do uklidňování „však ona to s ním ukončí a vrátí-"
     Přeruším ho „ne nevrátí! A já to ani nechci! Už jí mám plné zuby! Tu její věčnou nevěru jsem snášel dost dlouho! Spíš mi poraď s prací. Potřebuji se dostat zpět na nohy. Zařídit si nějaký byt a být opět sám sebou," naštvaně vyštěknu.
     „Můžeš se dnes po něčem kouknout. Jak na našem počítači, tak zkus zajít do města a poptat se přímo tam," navrhne jemně Armin. To je dobrý nápad, jen počítám s tím, že tu nic nenajdu. Tokyo poslední dobou lidi neshání. Chci říct, že jich čím dál tím víc chodí na pracák právě z toho samého problému, co já. Vyhazov. Neříkám tedy, že oni něco podělali, to ne. Já jsem podělal, docela podstatnou věc. Ale to nic na tom nemění, že se lidé propouští.
     „Po něčem se podívám, i když na to nevsázím."
     „Nic neříkej, dokud to nezkusíš. Pak mi zavolej, ok?"
     Přikývnu a zvednu se z gauče. Musím si prvně zajet pro věci k Mikase, jenže na to potřebuji auto, které nemám. A proto se rozhodnu dnes jen porozhlédnout na netu.

***

     Erwin je v práci hned z rána, dělá pro slavnou firmu ne jen Japonska, ale celosvětově. Jmenuje se Ackerman. Jinými slovy to je příjmení rodiny, co tu firmu vlastní. Mikasa mi říkala, že je s tou rodinou spojena, ale není z větve, které patří firma. Jinými slovy, to jsou její vzdálení příbuzní.
     Armin odešel před hodinou. Pomáhá jednomu starcovi v kavárně. Není to známé místo, ale drží si své zákazníky. A je tam útulno.
     Oba dva se vrátí až večer. Byl jsem donucen zavolat Mikase a domluvit se s ní, že si přijedu pro věci. Armin se tam staví se mnou, protože je můj odvoz.
     Hrabu se na netu a ne nic a nic najít. Momentálně se nic nehledá. Jsem hozen napospas ulicím, kde se budu muset na každém rohu ptát. To je snad ten nejhorší scénář.
     Vlastně není. Nejhorší scénář bude, pokud nic neseženu.

Ehm Ehm.... zmíněné tetování, jak vidíte na coveru, mají oba dva. Každý pár (až na ten první). Levi tmavě podré, Eren bílé. A proč to má takový význam? Si počkejte na konec.

Více životů v jednom (Riren/Ereri) (POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat