Opatrně jsem se ho na ten nůž optal.
„Bál jsem se, že by si mě mohl podvést Kiri. Ale teď vím, že ti můžu důvěřovat.“
A usmál se na mě. Bylo mi trošku úzko. Možná trošku víc. Tak či tak už nebylo cesty zpět.
„Můžu mít prosbu..?“
„Samozřejmě.“
„Nevím jak si to představuješ, ale mohl bych dnes spát sám?“
Zamyslel se. Viděl jsem, že se mu to moc nezamlouvá.
„Fajn. Ale pod podmínkou, že ti zamknu okno a ty se v pokoji zamykat nebudeš. Platí?“
Začal jsem horlivě přikyvovat a on se opět usmál. Jelikož jsem byl unavený, ukázal mi pokoj ve kterém dnes přespím. Byl to malý útulný pokojík ve kterém byl jen nejzbytnější nábytek. Žádné dekorace, jen to nejnutnější. Když jsem se tak zamyslel, vzpomněl jsem si, že v tomhle domě Bakugou žil i jako malý. Tohle klidně mohl kdysi být jeho pokoj.
Zavrtěl jsem hlavou a šel najít koupelnu. Měl jsem tam už nachystané mýdlo, šanpón a ručník. I přesto že teď jsem spíše jeho vězeň, stará se o mě hezky.
ČTEŠ
Fanatik
FanfictionJednoho dne se Kirishima probudí na neznámém temném místě a přivázaný. Ten stejný den také zjistí, že se stal zajatcem a hračkou nějakého kluka a taky zjistí, že mu ten hlas je velmi povědomý.
