-19-

31 6 3
                                    

Tak ještě jedna soeciálně pro Kiribaku_lover_🤍

Probudil jsem se v objetí Bakuga, u mě v pokoji. Hrozně mě třeštila hlava. Najednou jsem vyjekl. Blonďák vedle mě něco zavrčel a pak se na mě tázavě podíval.

„Já měl hrozný sen Baku.“

S rozespalým úsměvem mě objal pevněji.

„Neboj se. Byl to jen sen. Ať se ti zdálo cokoliv, neboj se. Jsi v bezpečí. Jsi tady se mnou. Jsi můj.“

Přikývl jsem a přítulil se k jeho teplému tělu.

„Tvoje věci ze včera jsem bohužel muset vyhodit. Pamatuješ si něco?“

Snažil jsem se si vzpomenout ale měl jsem okno jak kráva. Zavrtěl jsem tedy hlavou. Jediné co jsem si vybavil byl onen sen.

„Přišel si dost pozdě. Bylo ti nejspíš po cestě zle a tvůj žaludek to nezvládl. Takže si měl oblečení špinavý a upřímně, nechtělo se mi to prát. Koupíme ti nové.“

S úsměvem kývl a já ho začal vískat ve vlasech. Díky tomu, že byl na mol je lehké ho přesvědčit o tom, co se včera dělo. Doopravdy to oblečení, stejně jako moje, bylo rozleptané silnou kyselinou, stejně jako tělo toho odporné ho ubožáka, který mi sahal na Kirishimu. Mého Kirishimu. To co zbylo, bylo zakopaný na nedalekém hřbitově. Proč tam? Protože kdo by to tam hledal.

FanatikKde žijí příběhy. Začni objevovat