-15-

34 6 2
                                    

Zbytek večera proběhl v klidu a noc taktéž. Normálně jsem se vyspal, jen ráno jsem byl trošku v šoku. Kdo by taky nebyl, když se probudí někde jinde. Jen tak jsem ležel s rukama za hlavou a přemýšlel jak to teď bude dál. Vůbec jsem si to nedokázal představit.

Z postele mě vytáhla až vůně něčeho sladkého. Došel jsem až ke zdroji oné lákavé vůně, což byla trouba. Stal u ní Bakugou a něco pekl. Stál jsem nervózně ve dveřích a sledoval ho. Jeho blonďaté vlasy byli jako vždycky rozcuchané, rudé oči byli upřené na troubu a na sobě měl zástěru, celou od mouky. I když jsem si to nerad přiznával, byl rozkošný. V duchu jsem si vynadal za své myšlenky. Přece jenom mě spíše unesl.

Po chvíli vypl troubu a vytáhl plech, spíše formu, plnou čokoládových muffinů. Pak se na mě s úsměvem na tváři otočil.

„Dáš si, doufám.“

Začal jsem hladově přikyvovat. Přece jen se mi tohle zacházení začínalo líbit.

FanatikKde žijí příběhy. Začni objevovat