"To prostě není možný! Já odejdu na minuty a hned spálíte celý plech? Jako vážně? Byla jsem pryč DVĚ minuty!" rozléhal se kuchyní Lasturové vily naštvaný hlas rusovlasé čarodějky, která v tu chvíli překročila práh.
Naštvaně skoro přeběhla celou místnost, aby s pomocí utěrky vytáhla plech z trouby a postavila ho zvenku na parapet - stejně už jeho obsah zachránit nešel, ty zčernalé kousky něčeho, co cukroví připomínalo jen tak možná v nějakém fantastickém snu, nešlo zachránit vůbec.
"No promiň, Ginny, ale..." snažil se celou jejich situaci nějak zachránit bratr této rusovlásky, ale ta po něm pouze hodila naštvaným pohledem, že radši celou větu ani nedokončil a podíval se prozměnu na chlapce, který stál vedle něho a skrz brýle koutil na svoji přítelkyni oči.
"Žádný ale! Prostě jsi to zkazil!" zarazila ho následně ještě víc Ginny a utěrkou začala z místnosti vyhánět otevřeným oknem kouř.
"A Harry jako co?" protestně rozhodil rukama do stran Ron a vysloužil si za to další z velmi nepříjemných pohledů již tak rozčílené Ginny.
"Jsem si vážně jistá, že Harry umí narozdíl od tebe s troubou pracovat - ty ses nebyl schopný naučit ani zmáčknout těchto pár čudlíků. A ne, Ronalde, nevypadá to jako nějaká řídící deska rakety či jak se to jmenuje." zakončila rádźným a dobře mířeným projevem Ginny tuto diskuzi a troubu zavřela, stejně jako okno, aby do místnosti netáhla zbytečně zima a zimní větřík nevháněl do místnosti sníh.
A další chvíle se odehrávaly v tichosti, se šokovaným vzetřením rusovlasého kouzelníka, spokojený úsměvem plným zadostiučinění Ginny a neurtálního výrazu doplněném o lhostejné pokrčení ramen od chlapce, který přežil.
Ginny mezitím stihla znova vytáhnout již umytý váleček, nacpat do trouby, která tu byla sice jako nový mudlovská přístroj, ale se kterým se naučila za tu chvíli pracovat vcelku obstojně, tedy tak, že zatím nic nespálila, další z již zaplněných plechů a s vykrojenými lineckými kolečky a uklidnit se. Nebo se alespoň dostat do stavu, ve kterém nehrozilo vážné nebezpečí, že k úhoně přijdou všechny živé i neživé objekty v okruhu několika kilometrů.
"Hele, kde je vlastně Hermiona? Už by tady měla být." zakroutila nakonec hlavou, co znova vyndávala z poličky u stěny několik kuchyňských zástěr.
"Asi ji něco zdrželo... ona přijde." možná trošku ustrašeným hlasme ji ujistil Harry a Ginny mu věnovala krátký úsměv, načež mu vtiskla do náruče, podobně jako svému bratrovi, kuchyŃskou zástěru a sama si tu svoji uvázala pevně kolem pasu a za krkem.
"A protože bez lineckých koleček to Fleur prostě nezvládne, neb je to jediné cukroví, které jí, s mým dohledem uděláte další dva plechy." změnila nakonec s ulehčeným úsměvem, dál se nezajímající o téma jejich kamarádky, téma a začala s maximální gestikulací vysvětlovat, jak se vykrajuji linecká kolečka, a asistovat oboum chlapům, kteří byli očividně jeden neschopnější než druhý, co se týče pečení a na Hermionu si ještě dlouhou dobu ani jeden z nich nevzpomněl.
ČTEŠ
Milovat znamená promíjet (Dramione FF, AK 2020)
FanficVánoce mají být poklidné svátky strávené s rodinou. Ovšem pro Hermionu jsou spíše hektické, plné strachu o svůj život a životy svých přátel. Válka o kouzelnický svět trvá už moc dlouho, ale ani tyto samotné svátky zimy to nezmění. Pro Hermionu všech...