♤5♤✓

3.3K 164 37
                                    

775 slov

Bakugo někam utekl.
,,Co to?" Zeptal se Kiri. Zavrtěl jsem hlavou a odtáhl jsem se od něj. Utřel jsem si slzy. Koukl jsem se na něj a Kiri se na mě povzbudivě usmál. Nedokázal jsem mu ho oplatiti. Vyšli jsme ze záchodu a šli do třídy. Právě zazvonilo a oba jsme si šli sednout na svoje místo. Cítil jsem Bakugův pohled v mých zádech. Neřešil jsem to. Po škole jsem se zabalil a pomalým krokem jsem se vydával ke kavárně. Šel jsem hodně pomalu a zanedlouho jsem zase ucítil ten pocit že mi někdo kouká na záda. Otočil jsem se a spatřil jsem Bakuga a Kiriho. Sklopil jsem zrak a koukl jsem se znova přes sebe. Vešel jsem do kavárny a hned za mnou ty dva. Šel jsem rovnou do šatny. V šatně jsem se převlíknul a šel jsem za pult. Tsui mi hned řekla, ať jdu pomoct Urarace s objednávkami. Potom jsme to dali Marcovi a ten to šel odnést. Kes seděla na pultu vedle Tsui a povídala si s ní o něčem. Usmál jsem se. Vzal jsem nádobu kde byla pěna k tomu lžičku a dál jsem to Kes. Té se rozzářily oči a já se usmál.

Sledoval jsem ho. Tížilo mě jestli je těhotný.
„Kiri?" Zeptal jsem se ho a tím jsem přerušil jeho povídání o kávě. Podíval se na mě naštvaně něco ve stylu nenecháš mě ani domluvit?
„Je těhotný, že Jo?" Zeptal jsem se a při tom jsem ho pořád pozoroval. Jen vykulil oči a jemně kývl. Vstal jsem a šel jsem za nim.
„Deku můžeš na chvíli?" Zeptal jsem se ho nečekal jsem ani na jeho odpověď, šel jsem rovnou do šatny. Vypadal celkem vyděšeně.
„Jsi těhotný?" Zeptal jsem se ho a on se na mě vyděšeně podíval. V očích měl slzy a začal šeptat omluvy.

Jemně jsem přikývl. Bál jsem se jak zareaguje. Rukama jsem si obejmul břicho kdyby mě chtěl udeřit. Zavřel jsem oči, přikrčil jsem se, hlavu jsem dal na stranu a už jsem čekal jenom ránu. Když se dlouho nic nedělo, opatrně jsem otevřel jedno oko. Baku na mě koukal vypadl že přemýšlí.
,,G-Gomen..." šeptl jsem trošku jsem couvl. Opřel jsem se o zeď a trošku jsem po ní sjel dolů. Bál jsem se co udělá.

„Vadí ti to? Být těhotný se mnou?" Zeptal jsem se. Sledoval jsem ho. Bál jsem se jeho odpovědi. *Určitě mu to bude vadit. Vždyť jsem mu ubližoval a nakonec jsem mu udělal dítě bez jeho dovolení. Vlastně jsem ho znásilnil.* Povzdychl jsem si a čekal jsem co mi odpoví.

Nevěděl jsem jak mu mám odpovědět. Nevěděl jsem jestli mi to vadí nebo ne. Jako ne že by mi to vadilo. Vždy jsem chtěl dítě ale ne tak brzo. Nevadilo mi že ho mám s Bakugem, já ho už delší dobu mám rád. Ale bojím se. Doma mám problémy s otcem.
,,N-nevím...a-asi ne...jen...se o t-to h-hrozně b-bojím..." sklopil jsem zrak na podlahu.
,,O-otec už je nějakou d-dobu d-doma...a...m-mlátí mě p-protože j-jsem omega...b-bojím se ž-že tomu n-něco uděl-lá." Řekl jsem. Bál jsem se.. hodně. Jak jeho tak i otce. Sklopil jsem zrak ještě víc a začali mi téct slzy. Po chvíli jsem se rozbrečel úplně. Sesunul jsem se až na zem a brečel jsem.

Bylo mi líto, ze brečí. Snažil jsem se ho utěšit. Objal jsem ho. *Co to kurva dělám?!*
„Nechceš být dneska u mě?" Zeptal jsem se ho a doufal jsem ze řekne ano i ne. Trochu jsem ho od sebe odtáhl a koukal jsem se mu do ubrečené tváře.
„Nesnáším když brečíš . Vypadáš jako holka." Řekl jsem a pak jsem se na něj usmál a setřel jsem mu slzy.

Nechápal jsem ho. Nechápal jsem nic. Zakroutil jsem hlavou v nesouhlas.
,,N-nemůžu... n-nemůžu n-nechat Kes d-doma jenom s n-ním...m-musím jí ch-chránit. " dostal jsem ze sebe. Bylo mi hrozně mizerně. Nepřemýšlel jsem a prostě jsem ho objal. Zabořil jsem mu hlavu do hrudi a brečel. Cítil jsem se u něj v bezpečí, cítil jsem hrozně hezkou vůni, cítil jsem krásné teplo. Baku mě objal a já přestával brečet. Říká se že práva alfa omegy ji dokáže utišit hned. *To potom ale znamená že Baku je moje alfa.* Zavřel jsem oči a užíval jsem si jeho objetí.
,,Gomen" špitl jsem neslyšně. *nemůžu prostě nechat Kes doma s tím psychopatem. Musím ji chránit.*

„A nechcete jít teda oba na pár dní ke mě? Má matka bude ráda že si muže hrát s nějakým děckem. My..můžeme trávit čas spolu a poznat se..nebo něco takového heh." Řekl jsem a nervózně jsem se pousmál. Už jen popotahoval a já jsem si ho vyhoupl na klín aby neseděl na zemi. Mohl by nastydnou a to by pro to dítě nebylo dobrý.

A/B/O [BakuDeku] Kde žijí příběhy. Začni objevovat