A/B/O [BakuDeku]

♤14♤

Bylo mi to líto. Připomnělo mi to ten den po tom jeho rutu. Otočil jsem se k němu a objal jsem ho. Přehodil jsem si nohu přes jeho pas a ruku pres jeho hruď.
,,Gomen... jenom prosím, až to  budeme dělat, vem si kondom, já už další dítě nechci. Nebo ne hned teď." Řekl jsem. Baku se na mě otočil a taky mě objal. Dal mi pusu na čelo a já jsem ho políbil na rty. Pak jsem si zavrtal hlavu do jeho hruďi a začal jsem fetovat jeho vůni.

Musel jsem se usmat, když začal fetovat moji vůni.
„Hej! Stává se z tebe feťák.“
Řekl jsem pobaveně a začal jsem ho hladit po zádech.
*Obcas mám strach, ze si ublíží. Celkem často od nej cítím negativní náladu.*
Někdo prudce zabouchal na hlavní vchodové dveře. Matka jim šla asi otevřít. Slyšel jsem křik. Deku úplně ztuhnul. Dítě se probudili a začalo vriskat. Hodil jsem Dekua na skříň a přehodil ho dekou.
„Nehejbej se.“
Zaseptal sem vzal jsem dětskou cepicku. Nasadil jsem mu ji na hlavu a vzal si ho do náruče. Začal jsem ho kolébat. Otevřeli se dveře a v nich stal nějaký chlap. Podle toho jak Deku reagoval, tak to byl jeho otec. Začal rvát kde je Deku a Kes. Dělal jsem nechápavého. Požádal jsem ho, aby se ztisil, ze mi děsí brášku. On se naštval snad ještě víc.

Bál jsem se. Bál jsem se že ublíží Bakugovi nebo Kadeovi. *Doufám že Kes je taky zkovaná.* Tak nějak jsem viděl co e děje. Můj otec pořád řval na Bakuga kde jsme. Bál jsem e o něj. Zvlášť když měl v ruce Kadeho. Najednou otec vytáhl od někad nůž a napřáhl se proti Bakugovi. To už jsem zareagoval a vběhl jsem mezi ně...

Myslel jsem, ze to bude můj konec. Viděl jsem jak se proti mě naprahl já jsem odkládal kadeho. Když jsem se otalcel zpátky viděl jsem Dekua na zemi, jak z nej príští krev. On vypadal trochu vydesene. Pak se začal smát a utekl. Začal jsem volat záchranku. Snažil jsem se mu ránu ucpat. Byla moc hluboká....
tekli mi slzy. Byl jsem zoufalý.
„Deku...neumírej...miluju tě...proč jsi nemohl zůstat na ty skříni...“
Blekotal jsem paty přes devátý. Kade šílené křičel. Proběhla sem matka. Viděla co se stalo. Dobehla pro záchranáře. Museli nás oba odvést do nemocnice. Nebyl jsem schopný bez nej být ani minutu. Záchranáři říkali, ze jsem utrpěl velký šok.

Byl jsem ve tmě. Nic jsem neviděl. Bál jsem se ale byla tu jedna věc co mě uklidňovala. *Vůně mojí Alfy. Vůně Bakuga. Byl tu se mnou. Je tu se mnou. Pravděpodobně je se mnou na pokoji ale proč je tu e mnou celou noc? Stalo e mu snad něco? Prosím ne.*
.....Timeskip.....
*Uběhlo nějakej čas a Baku je tu pořád se mnou. Ani na sekundu mě neopustil. Byl jsem za to rád.* Pomalu jsem začal otevírat oči. Cítil jsem tlak na právě ruce. Otočil jsem tam pomalu hlavu. Baku seděl u postele. Hlavu měl na madraci a spal. Za tu ruku mě držel. Ruku jsem vyprostili z jeho sevření a pohladil jsem ho po těch hebkých vlasech. Baku občas sebou šil. *Asi e mu zdají noční můry.* Začal jsem ho hladit a drbat. Baku se uklidnil.
,,Neboj Baku, jsem tady v pořádku. Nikdy tě neopustím, nato tě moc miluju. Miluju tě." Otočil jsem se trochu na bok a sklonil jsem e k němu. Políbil jsem ho do vlasů a trošku jsem natáhl jeho vůni. *Neboj, jsem v pořádku tady. V životě bych tě nedokázal opustit*

Cítil jsem příjemné a známé drbáni na hlavě. Uklidnilo mě to a začal se mi zdát hezky sen. Já, Deku a Kade jsme spolu doma koukám na televizi a děláme blbosti. Je to měsíc co se to stalo. Neprobudil se. Říkali ze pokud se do týdne neprobere rak ho odpojí. To nechci. Začal jsem se probouzet. Otevřel jsem oči podíval jsem se na Dekua. On se na mě usmíval a hladil mě. Chvíli jsem nemohl uvěřit svým očím. Chvíli jsem na nej koukal jako na ducha. Pak jsem po něm skočil a začal jsem brecet. Líbal jsem ho kde jsem mohl. Mackal jsem ho v náruči. Kade se probudil a začal ječet. Bylo mi to jedno. Můj Deku se probudil. Po chvíli přišla sestřička a když zjistila, ze se Deku probudil, tak šla pro doktora. Podal jsem mu Kadeho. Trochu vyrostl a přibral za tu dobu, co byl v komatu.

Byl jsem rád že je zase vidím.
,,Baku nebreč. Všechno už je v pořádku. Jsem tady." Řekl jsem  usmál jsem e na něj. Baku se ještě víc rozbrečel a objal mě. Objal jsem ho na zpátek a políbil jsem ho. Tak nějak jsem si sedl a Kadeho jsem si položil na klín. Vyrostl. Usmál jsem e na něj a pohladil jsem ho po vlasech. Baku i sedl vedle mě a zase mě objal. Opřel jsem e o něj a byl jsem rád že jsem  nima. Po chvíli přišel doktor a začalo nějaký šetření.

Jsem rad ze ho brzo pustí. Doufám, ze už dostali jeho otce. Asi ano. Doufám, ze už mě nikdy neopustí na takhle dlouhou dobu. Psychicky jsem to nezvladal. Chodil sem i Kirishima, aby se na mě podíval. Nemohl ale snášet pohled na to jak sedím u Dekua a brecim. Přestal chodit a jen mi posílal úkoly ze skoly. Za 14 dni už bude moct chodit do skoly. Matka řekla ze se o nej postará, ale já ji nevěřím. Celá škola ví o moji a Dekuovi pletce. Zjistili, ze mezi mnou a jim něco je. Nevadi mi to.
Posun času o 14 dni....
Šli jsme spolu do skoly. Deku silel. Bal se o Kadeho a taky se val co řeknou ve škole. Všichni na nás koukali. Někdo znechucene a ostatní na nás mluvili a pozvbuzovali a celkové to bylo celkem trapný.

V šatně jsem šel ke svoji skříňce. Měl jsem jí na druhý straně co Baku. Ve skříňce jsem si vzal věci na první hodinu a šel jsem na místo kde jsme měli sraz. Baku už tam byl a povídal si s Kirim. *Zajímalo by mě proč je se mnou mates když má blízko i ke Kirishimovi. Nebo mě má jenom aby měl nějaký děti?* Nad touhle myšlenkou jsem si povzdychl. Došel jsem k nim a pozdravil jsem. Pak jsme společně šli do třídy.


Cítil jsem jeho nejistotu. Polibil jsem ho a chytil jsem ho za ruku. Nehnul jsem se k jeho uchu a Zaseptal jsem.
„Jsi jediné slunce mého tmavého světa.“
Řekl jsem a Kiri po Dekuovi hodil zavystivy pohled. Šel jsem si sednout do lavice. Slyšel jsem jak mu Kirishima řekl.
„Co já bych dal za to, aby mě povzbudil, chytil za ruku nebo mě polibil. Už pro nej nic neznamenam.“
Vypadal smutné a měl slzy na krajicku. Usmál jsem se na ne.
*Mozna bych mu mohl někoho dohodit.*
Vstal jsem a šel jsem za Denkim.
„Kaminari na slovíčko.“
Řekl jsem nepříjemně. On se zvedl a šel se mnou na chodbu.
„Ty ses alone, ze Jo?“
On mě jen trochu vydesene sledoval.
„Neměl by jsi zájem a Kirishimu?“
Zeptal jsem se ho. On na mě Třeštík oči. Jo já vím ze má plátky se Serem, ale oficiálně spolu nechodí.
„Nebo jestli by jsi věděl o někom s kým by na mě mohl zapomenout a být zase jen kámoš, tak řekni.”
Řekl jsem a šel jsem špatný do třídy. Nechápu jak se ten blbec mohl dostat do naši party...