♤6♤✓

3.2K 140 40
                                    

775 slov

Když si mě dál na klín tak jsem ho více objal. Nevěděl jsem co to dělám ale jeho vůně mě uklidňovala a nutila mě to dělat. Momentálně jsem nevěděl co mám říct.
,,J-já n-nevím." Špitl jsem. *Nechci je otravovat. Navíc se bojím její reakce. Reakce jeho matky.*
,,N-nechci vás otravovat." Řekl jsem. Odtáhl jsem se od něj a zvedl jsem se.
,,Už bych se měl vrátit. Ať o mě nemají strach" řekl jsem a začal jsem odcházet. Baku mě chytl za ruku a já se na něj koukl.

Trošku výhružně jsem se na něj podíval. Hned potom můj pohled změkl.
„Prosím..." Zašeptal jsem a prosebně jsem se na něj podíval.
„Deku" Řekl jsem varovně a trochu jsem na něj zvedl hlas. Dával jsem si pozor, abych nepoužil alfa hlas. Nevím jak by na to reagovalo dítě.

,,J-já..." Nevěděl jsem co mám říct. Hrozně jsem se bál. Měl jsem chuť brečet. Ale dnes už toho stresu bylo příliš. Teď už by mi to neprospělo. Najednou mi pípl mobil. Koukl jsem se kdo mi píše. *Táta...*
Táta"-jen počkej až příjdeš domů ty to tak schytáš že chcípneš!!-" polk jsem.
,,D-dobře...Ale d-dám vám p-peníze za j-jidlo." Řekl jsem. Baku si mě přitáhl k sobě a koukl se mi do mobilu.

*Takže ho otec vážně mlátí.*
„Jaký to bylo, když jsem tě taky mlátil?" Debilně položená otázka, ale já to potřeboval vědět. Myslím, že by se zase nejraději rozbrečel. Přitáhl jsem si ho do objetí a dal jsem mu pusu do vlasů. Najednou se pootevřeli dveře a v nich se objevil Kiri. *Vážně?* Pustil jsem Dekua a zašeptal jsem mu ze tu budu dokud neskončí, pak půjdeme rovnou ke mě. Pak jsem odešel a nechal jsem ho samotného.

Když odešel s Kirim tak jsem šel na záchod. Sedl jsem si k záchodové míse a začal jsem zvracet. Chtělo se mi zvracet už dřív když tu se mnou byl, ale já nechtěl aby mě takhle viděl. Když už to bylo v pohodě tak jsem šel k umyvadlu a vypláchl jsem si pusu. *Samozřejmě jsem i spláhl.* Opláchl jsem si obličej a koukl jsem se na sebe do zrcadla. Černé kruhy pod očima, pleť úplně bílá a červené oči od pláče. Znova jsem si opláchl obličej a šel jsem za ostatníma. Začal jsem dělat svoji práci. Kes se mě na něco pořád ptala a nebo mi vyprávěla co dělala ve školce.

Po asi dvou hodinách končil a já jsem mu pomohl se převléknout a obléknout. Pomohl jsem i jeho sestře a šli jsme ke mě. Vešel jsem dovnitř a zul jsem si boty. Dekua jsem poslal napřed do pokoje a šel jsem do obýváku kde si ta babizna válela šunky.
„Oi, matko, tady máš malý dítě, tak ho neznič." Řekl jsem a Kes jsem k ni poslal. Šel jsem nahoru za nerdem a povalil jsem ho na postel. Nechal jsem ho ležet a sám jsem si sedl vedle něj.

Koukl jsem se na něj. Bál jsem se co se teď bude dít. Zároveň jsem se mohl zbláznit. Celý pokoj voněl po něm. Převrátil jsem se na bok a hlavu jsem si zabořil do jeho polštáře. Baku se uchechtl a pohladil mě po hlavě. Chytl jsem ho za ruku a zatáhl jsem ho k sobě. Přitulil jsem se k němu a hlavu jsem mu zabořil do ohbí krku odkud se bere ta vůně a je tam nejsilnější. Vyloženě jsem jí začal fetovat. Hlavu jsem odtáhl a koukl jsem se mu do očí. Očima jsem sjel na jeho rty. Měl jsem chuť je políbit ale bál jsem se že by naštval. Zrak jsem vrátil zpět k jeho rudým očím. *Jsou hrozně hezké*

"Já to viděl." Řekl jsem a usmál jsem se na něj. Přiblížil jsem se k jeho obličeji a políbil jsem ho.
"Víš, že tě pořád nesnáším a zároveň mě hrozně přitahuješ?" Řekl jsem a znovu jsem ho políbil. Vplul jsem jazykem do jeho úst a prohledával jsem je. On mi po chvíli vjel taky jazykem do úst a já jsem začal válku jazyků. On jí prohrával na celé čeře a já jsem vjel jednou rukou do jeho zeleno černých vlasů. Trochu jsem za ně zatáhl a pak jsem si s nimi začal hrát.

Kdybych byl kočka tak mu vrním pod rukou. Bylo to příjemné. Vlastně se mi i splnil sen. Tato chvilka byla úžasná a já chtěl aby nikdy neskončila ale to se mi už nevyplnilo. Odtrhl jsem se od něj a sedl jsem si. Dal jsem si ruku před pusu a dýchal jsem zhluboka. Bylo mi špatně. Zase se mi chtělo zvracet. Bohužel jsem nic říct nemohl. Kdybych jen otevřel pusu tak se pozvracím. Baku se na mě díval nechápavě. *ani se mu nedivím.*

A/B/O [BakuDeku] Kde žijí příběhy. Začni objevovat