Ty: Pust mě prosím
Payton na tebe koukal.
Ty: Prosím
Najednou Pay prudce pustil tvojí ruku a otočil se k tobě zády.Udělal pár kroku ke dveřím a pak se otočil zpátky.Ty sis držela za ruku a koukala jsi na svůj rozbití mobil.Bylo to ti strašně nepříjemné jak se k tobě Payton choval.Chtělo se ti z toho brečet.
Ty: To mi připomíná to jak jsme se poprvé potkali...Byl jsi taky takový...
Payton: Jaký!?A přišel k tobě hodně blízko.
Payton: No? Povídej,jaký jsem byl!?
Koukla ses mu přímo do oči.
Ty: Takový egoisticky č*rák,který si myslí,že on je prostě král a může mít všechno o co si pískne.Ale takhle to ve světě nechodí.Takovým tempem si nikoho chlapečku nenajdeš.
Payton napřáhl ruku.Ty ses lekla a zavřela jsi oči.Čekala jsi,že už dostaneš ránu.Když jsi neucítala žádnou ránu tak jsi otevřela oči.Viděla jsi jak Payton dává ruku pomalu dolu.Koukla ses na něj svýma vylekanýma očima.
Ty: Tak teď jsi pos*al úplně všechno...
Pay: T/j promiň já... to emoce
Ty: Ale ty jsi zvedl na mě ruku!
Pay: Já nechtěl
Ty: Ale udělal jsi to
Pay: Já jsme opravdu nechtělOdstrkla jsi ho od sebe.
Ty: Běž pryč!
Payton nic neříkal.
Ty: Ty jsi přišel a začal jsi tady po mně jet.Co mám s Noenem,že mě chceš zpátky!?Takového zlého jsem tě ještě neviděla.A teď se mi tady omlouváš? Pay já tě nechápu
Payton furt mlčel.Najednou někdo začal ťukat na dveře.A pak jsi uslyšela hlas.Noenovo hlas.Payton ho taky poznal.
Ty: Dej mi klíče
A natáhla jsi svou ruku k Paytonovi.Ale ten nijak nereagoval.
Ty: Paytone!
Noen: T/j jsi v pohodě? Otevři
Ty: Paytone dej mi ty klíče!
...
Ty: Budeš mě furt ignorovat?!
Noen: T/jPřišla jsi k němu blíž a chtěla jsi mu vzít ty klíče,ale Payton se nenechal.Začali jste se jako kdyby prát o ty klíče.
Noen: T/j co se děje!?
A nejednou velká rána.Nic nevidíš.Cítiš jenom silnou bolest hlavy a studenou podlahu.
Pay: Proboha T/j...
...
Neon: T/j otevři oči prosím
...
Táta: Co s ní je?
...
Sanitka: Musíme ji odvézt do nemocnice
...
Olivie: T/j drž seA pak jsi už nic neslyšela.Vidíš tmu a nic víc.Chceš se pohnout,ale nejde to.
*v nemocnici*
Noen,Olivie a Táta čekají na doktora.Po nějaký době za nima došla sestřička.Taťka hned vyskočil.
Táta: Co s ní je?
Ses: Bude v pohodě.Má jen otřes mozku,jinak je v pohodě.Ale je možné,že ztratila paměť.Ale to není tak vážný.Časem to zase bude všechno v pohodě.
Táta: Díky bohu
Noen: A můžeme jít k ní?
Ses: Ano ale opatrně,zrovna se probrala.
Olivie: DěkujemeA všichni šly k tobě.Ty jsi jen tak ležela a koukala jsi do stropu.Když jsi je uviděla tak ses usmála.
Ty: Mami... Taťi...
Olivie a taťka se na sebe podívali
Ty: Jadene...
Noen přišel k tobě blíž a sedl si na židličku.
Noen: Já jsme Noen
Ty: Noen?
Noen: Ano Noen)V hlavě jsi měla strašný bordel.Všichni tři se s tebou povídali.A pomalu ti to v hlavě začalo naskakovat.Najednou někdo zaťukal.