217 drinků (Yzomandias x Nik Tendo)

10 - pandora

Už po cestě jsem cítil, jak se atmosféra uvolnila. Myslím, že si Jakub promluvil i s Dominikem. Patřilo mu za to jedno malé bezvýznamné plus od mé maličkosti, Dominik mě už nevraždil pohledem. Uvolněné prostředí auta mě nabíjelo pozitivní energií, která se teď probíjela na povrch - dlouho jsem jí necítil, tak tady byla, v celé své síle. Upřímně, pořád byly věci, kvůli kterým bych asi tak šťastnej být neměl. Rozchod s Verčou? Jako by se vůbec nestal.
Do Ostravy jsme dorazili kolem 5. hodiny, koncert začínal v 9. Odnesli jsme si nějaké věci na hotel a pak vyrazili do klubu na první zvukovou zkoušku. Nehráli jsme tam poprvé, takže jsme se pozdravili s vedoucími jako se starými známými a pokračovali dál do zákusilí. JS tam s nima zůstal.
Dominik si vzpomněl, že v autě zapomněl nabíječku a tak se vrátil ven. Decky mě poplácal po rameni. „Bude to bomba," nadhodil. „Si piš kurva." Po chvíli odešel za Tokym a připravovali ozvučení.
Zapojil jsem mikrofony a zkoušel, jestli je vše ok.
„To jsou moji bratři, jestli máš něco proti nim, tak zmiz, každej z nás má požehnání, každej z nás je blessed," začal jsem do mikrofon rapovat ,Spolu' a viděl kluky, jak přichází, Dominik se svou nabíječkou a Andreas s obrovským stativem.
Dominik se ke mně hned rozběhl a vzal si svůj mikrofon a přidal se: „Nechci vztah, ale staaaaack baby, nechci dítě, já chci Beeeeenz." Oba jsme se zasmáli a radši toho nechali. Zvuk byl strašnej a tak jsme řekli zvukařovi, ať s tim něco udělá... sice se moc netvářil, ale mně to bylo jedno. Ať si to vyřeší, jak chce, takhle se přece nedá hrát.
Měl jsem energie na rozdávání a nemohl se dočkat večera. Všichni jsme si zašli na jídlo do restaurace, co našel Toky. Museli jsme Tomáška pochválit, ať už tu restauraci našel jakkoliv, od fanoušků nebo sám, stálo to za to. S alkoholem jsme začali už u večeře, protože kdy jindy, než né teď a tady, žejo. Začalo se přípitkem slivovice a k jídlu jsme popíjeli víno. Zaplatili jsme a vydali se zpátky k hotelu.
Cítil jsem, jak pár skleniček vína spolu se slivovicí začaly dělat svoje a já měl ještě lepší náladu, než doposud. Vystupovat bez alkoholu v žilách nepřipadalo v úvahu. Jednou jsem to zkusil a stačilo.
Šli jsme temnými ulicemi a bavili se o všem možným. Asi jsem nebyl jedinej, koho alkohol nakopnul. Dominik dělal celou cestu píčoviny a nechápavé a odsuzující pohledy kolemjdoucích komentoval slovy: „Co čumíš." Pak dostal záchvat smíchu. Jeho přeskakování hloubky hlasu bylo ještě vtipnější, než jeho dobrá nálada způsobená alkoholem. „Double Trouble zase spolu v Ostravě pičo!!!" To jsem byl já, už omámenej trávou a jeho očima.
„Volové, nedělejte ostudu kultivovanym lidem, mrdky," protočil očima Decky a tahal nás pryč, ale k jeho smůle nás to rozesmálo ještě víc. Ne, že by on měl vážný obličej.

Přicházel jsem na pódium a zvedal mike. „Ostravo, neslyším tě! Udělejte bordel!" Všichni se rozječeli z plných plic a já začal jako zběsilej pobíhat a máchat rukama. Ozval se beat a já vyskakoval do rytmu a svými pažemi udával tempo i davu, který se natahoval z pod pódia. Atmosféra byla už teď na rozbití. Z tmy se vynořil Dominik a hned začal rapovat. Křik fanoušků se ještě navýšil. Plácli jsme si a byli připraveni ze sebe vydat to nejlepší. Už to byl nějakej pátek, co jsme měli poslední vystoupení, a opětovné pocítění té euforie nám opět dodalo smysl života. Přesně proto jsme to dělali.
Naše duše byly jedna a vzájemně jsme si vykřikovali hlasivky. Posílali jsme tu energii do davu a ten nám ji vracel zpátky desetkrát. V tu chvíli neexistovala žádná minulost ani budoucnost, výčitky a obavy z nadcházejícího, zášť nebo křivda. Bylo jen teď, naše těla a beat.
Vyměňovali jsme si jízlivé pohledy a bouchali do sebe pokaždé, co jsme se přiblížili. Během hraní tracku ,Spolu' jsme se objímali a jednu chvíli jsem i seděl Dominikovi na ramenou. Žirafa. Vzpomněl jsem si na zkoušku zvuku.
„Nik Tendo!!!" ozvalo se z davu a na Dominikově rameni přistála červená krajkovaná podprsenka. Oba jsme se rozesmáli, ale Dominik ji sebral ze země, kam spadla, a hodil zpátky do davu, odpouštějíc si nějaké perverzní poznámky. Rychle jsme si vyměnili pohledy a nepřerušovali svůj rapový výstup.
„Necháme to plavat, prosím. Chyběl mi můj parťák," vydechl mi do tváře Nik, když jsme oba dva popadali dech mezi písničkami. Jen jsem ho chytil za ruku a začal se zas hýbat na následující track. Naše spojené ruce jsem na vteřinu zdvihl a pohyboval jimi do rytmu, doplňujíc je i o naše vyšinuté poskakování. Reflektory osvětlovaly naše zpocená těla a radost z výkonu.

Kopali jsme do sebe panáky vodky, jako kdyby to byla voda. Vsadili jsme se s Tokáčem, že jich zvládnem 10 naráz. Já prohrál, protože mě odrovnal pohled na Dominika, kterýmu to teklo ven nosem a měl pobryndanou celou bradu. Jeho tričko se pyšnilo velkým bezbarvým flekem. „Kurva!" zařval a zalovil v peněžence. To byl litr pro Tokyho od každýho z nás, chytrej tah.
„Vlčku pojď sem a rozbij mu hubu," pověděl opileckým hlasem, ale na mě už čekal JS. Odešel jsem za ním na pokoj a vyslechl si samou chválu.„Skvělá show, Jakube. Jsem rád, že jste zas v pohodě, koncertování zafungovalo. Samé pochvaly na vás, celej večer. Lidi se mohli zbláznit, ochranka měla co dělat, aby je udržela na uzdě." Zasmál se a já s ním.
„Děkuju za to, co jsi pro mě udělal," řekl jsem. „Já a Verča jsme si dali pauzu." Jen mě poplácal po rameni, lítost jsem ani nechtěl, nezasloužil jsem si jí. Díky alkoholu jsem na sebe ale působil přijatelněji a netrávil tak celou dobu sebenenáviděním.
Vrátil jsem se na pokoj za Dominikem a začal s ním koukat na anime, co měl právě rozkoukaný. Bohužel to byla už několikátá řada a já to nikdy dřív neviděl, takže jsme většinu času strávili tím, že mi vysvětloval hlavní zápletku a postavy, dokonce jsme se i stihli pohádat o tom, která anime holka měla nejlepší výstřih, já tvrdil Širaki a on Sasuke.
Nakonec jsme oba dva usnuli vyčerpáním na posteli.