Loose Ends •[Překládá se - Zastaveno]•

✨16✨

Z pohledu Richieho

,,Ráno Losers!" pozdravím všechny, když dorazím do kuchyně. Sundám si brýle a začnu si je, pomocí svého trička na spaní, čistit. Od všech se mi dostane zpátky, tiché a ochraptělé, dobré ráno. Dojdu k Eddiemu, který zrovna jí cereálie s mlékem a o něčem horlivě diskutuje se Stanem. Opřu se vedle něj, čímž si získám jeho pozornost.

,,Cereálie! Mňam, já chci taky, nakrm mě!" zasměji se a otevřu pusu. Eddie zčervená a zabodne pohled do misky s cereáliemi.

,,Nech ho na pokoji Richie. Proč jsi vždycky tak nechutný?" zamručí Stanley. Podívám se na něj a zlomyslně se ušklíbnu.,,Máš TAAAKOVOU pravdu Stanley, promiň Eds",,v pořádku" zamumlá Eddie a dá si do pusy sousto své snídaně.

,,Oh a Stanley, zlato? Máš něco na krku" poukážu prstem na jeho nafialovělý flíček na krku. Stanley si zakryje cucflek svým límcem od košile a Bill vedle něj se po mých slovech zakucká a viditelně zčervená, stejně jako Stan.

,,Mo-Mohl bych dostat da-další palačinky Bene?",,Za chvíli budou Bille!" zasměje se Ben, který stojí u plotny ještě s Bev a Mikem a dělají společně palačinky.

Pohladím Eddieho po stehně, tak, aby to nikdo neviděl a vydám se k Mikeovi.

Z pohledu Eddieho

Zčervenám a napnu se, když mi Richie přejede rukou po stehně. Dám si do pusy další lžíci cereálií a odvrátím od všech pohled.

,,Tak, v kolik potom přijdeš?" upoutá Stan moji pozornost, nechápavě se na něj podívám.,,Cože?",,Říkal jsi že mi potom přijdeš pomoct s přihláškou na vysokou školu" nadzvedne jedno obočí.

Sakra, úplně jsem na to zapomněl...ale slíbil jsem že dnešek strávím s Richiem...ale Stanleymu už to slibuji dobrý měsíc. Kurva!

,,Oh, jo...ne...já ne...Jo, už si vzpomínám" vyblekotám ze sebe a podívám se na Richieho, který mě sleduje.,,Děkuju" usměje se na mě Stanley.

,,Mohu ti potom zavolat? Moje máma...mě bere...zkontrolovat" (lékařská prohlídka)

,,V sobotu?",,No, však víš...moje máma" zasměji se a on přikývne.,,Jo, vím...dobře, tak mi potom zavolej" usmál se Stanley a já jen přikývl. Richie mě po celou dobu snídaně sledoval. Potom co jsem dojedl snídani, jsem se zvedl a řekl, že musím jít. A překvapení...Richie šel se mnou. Se všemi jsme se rozloučili a v tichosti se vydali směrem k mému domu.

,,Omlouvám se, úplně jsem na to zapomněl" vydechnu a podívám se na něj.,,To je v pohodě, Eds. Je to sice blbost, ale chápu. Nechci tě žádat o to, aby ses zbavil Stana...protože vím, že to neuděláš" řekne Richie nervózně a ruce dá do kapes. Zastavím se a podívám se mu do oči. Musím zaklonil hlavu, protože Richie je o dobrou hlavu vyšší než já.

,,Taky jsi neměl partu tak brzo opouštět, jen proto, aby jsi šel se mnou. Budou si myslet špatný věci",,Myslíš 'dobrý věci'...chci jen strávit více času s tebou. Zažaluj mě" protočí očima a zase se rozejde. Po asi pěti minutách ticha, dojdeme k mému baráku.

,,Dobře, tak jsme tady...Casa Kaspbrak. Je příliš brzo na to, rozdat si to spolu ve tvém pokoji, když je paní K doma? Nebo se mám jen tady s tebou rozloučit?" podívá se na mě a já nad jeho slovy lehce zčervenám a bouchnu ho do ramene.,,Richie~" pohraju si s jeho jménem na jazyku a on se na mě jen s úšklebkem podívá.

,,Toto zasrané město není nic jiného než všudypřítomný neviditelný zasraný kokršpaněl" (nemám ani tucha co má tahle věta znamenat, ale takhle je psaná v tom komiksu, takže ji tak i nechám, protože nevím jak jinak to přeložit),,uvidíme se, můj drahý" usměje se na mě Richie.,,Uvidíme se" zamávám mu a oba se vydáme k sobě. Zastavím se a ještě se na něj otočím.

,,Richie!!" rozeběhnu se k němu a zastavím několik metrů od něj. Richie se na mě s očekáváním dívá. Zvednu ruku, prostředníček a prsteníček spojím k sobě a usměji se na něj. (doufám, že jste to pochopili...je to něco jako, když děláte Spoka jen spojíte jiné a jen dva prsty :DD) Richie udělá to samé gesto jako já a úsměv mi oplatí. Potom se už oba vydáme domů.

Z pohledu Richieho

Šel jsem dlouhou ulicí, kde bylo jen pár domů. Na jednom z trávníku si hrály tři děti s míčem, dva kluci a jedna holka. Lehce jsem se usmál...aspoň oni mají normální dětství a nemusí nahánět vražedného klauna.

Zadíval jsem se na jeden z kanálů a klekl si k němu.

,,Měl by jsi být raději mrtvý...porazili jsme tě jednou, porazíme tě znovu. Takže, měl by jsi raději být kurva mrtvý" zvednu se a zamračím se.

,,Nemůžeš mi ho sebrat. Nedovolím ti, aby jsi mi ho vzal. Slyšíš mě ty zkurvysyne!?" zatnu ruce v pěst. Kopnu do plechovky, která spadne do kanálu. Ozve se jen řinčivý zvuk. Uchechtnu se a podívám se vedle sebe, kde na mě koukají, tři děti, které jsem před chvíli viděl si hrát opodál s míčem.

,,Mluvíte sám se sebou, pane?" zeptá se mě holčička...všem mohlo být okolo 12ti let.

,,Neměli byste být doma a hrát nintendo? Běžte! Běžte!" začal jsem je odhánět.,,Běžte domů a držte se dál od stoky. Huš! Huš!" otočil jsem se a s rukama v kapsách se vydal domů.

Taaak, po hodně dlouhé době nová kapitola😅🤍 moc se omlouvám, že jsem tak dlouho nebyla aktivní, ale měla jsem problémy s Wattpad a navíc mám teď opravdu hodně školy. Jinak doufám, že se vám všem daří a jste v téhle době zdravý a nic vás netrápí✨ jinak, budu se snažit být více aktivní, ale opravdu vám nic neslibuji😅

Omlouvám se za chyby🙏

✨TPWK✨