𝐁𝐀𝐃 𝐁𝐋𝐎𝐎𝐃 | draco malfoy ✔

what is love?

Pomalu, ale jistě se blížil konec školního roku a já vůbec nevěděla, kam půjdu. Rodiče jsem neměla a adoptivní rodiče mě vykopli z baráku, takže co teď? Fakt nevím. Aby toho nebylo málo, měla jsem jisté podezření, že naši sázku s Malfoyem možná prohraju. Od toho incidentu v koupelně jsem se cítila zvláštně, zároveň i ta vůně z Amorova šípu. Zjistila jsem totiž, kdo tak voní. On. Občas jsem se i přistihla, jak na něj myslím. Byla jsem z toho všeho strašně zmatená a vůbec jsem se v sobě nevyznala.

Dnešní zážitky ze dne byli nulové. Krom toho, že jsem šla ze schodů, někdo na mě seslal klopýtací kletbu a já spadla přímo na záda. Pekelně to bolelo a přísahala jsem, že jakmile zjistím, kdo to udělal, dám mu tečku.

Byl už večer. Pansy ani Millicent tu nebyli, takže jsem měla celý pokoj pro sebe a zůstala sama se sebou a mými úžasnými myšlenkami. Většina studentů už si balili domů a neustále si povídali o tom, co budou o prázdninách dělat a jak se těší ba rodiče a domov. Mezitím jsem tu byla já, která žádné domů nemá. Někdo otevřel dveře a byl to zrovna ten, kterého jsem vidět nechtěla a měla jsem ho plné zuby, a hlavně hlavu.

„Jakej idiot na tebe seslal tu klopýtací kletbu?" zeptal se mě naštvaně.

„Kdybych to věděla, tak teď pravděpodobně leží na ošetřovně, se zlámanými kostmi a monoklem na oku" odpověděla jsem a on se uchehtl, hned na to ale zvážněl.

„Chceš ty záda namasírovat? Aby tě to tolik nebolelo" v jeho hlase byla slyšet starost, ale sakra kde se to vzalo?

„Kdo jsi, a co jsi udělal s Malfoyem?" krátce jsem se usmála. Vím, že jsem musela zkazit každou hezkou chvilku, ale to bych nebyla já.

„Neodmlovej, Riddelová, a otoč se" krátce jsem se zasmála a udělala, tak, jak on řekl. Když mě masíroval, cítila jsem zvláštní energii a vlastně jsem vůbec nebyla proti tomu, že se mě on dotýká. Poté mě přestal masýrovat a pouze se mě dotýkal, ale to pouze pro mě znamenala mnohem víc. Otočila jsem se na něj, byli jsme od sebe sotva pár milimetrů. On tikal pohledem mezi mnou a mými rty a tím jsem pochopila, že má ty samé usmysli jako já. Nevydržela jsem to a naše rty spojila v jedny, ale z jednoho polibku se stalo líbání. Byla to hezká chvíle, dokud mi něco v hlavě nedalo facku a já se neprobrala.

„Co to děláme? Prosím odejdi chci být teď sama" koukal na mě s nechápavým výrazem, ale hned poté odešel.

****

„Dobrý den, slečno Riddelová, chtěl jsem vám jen říci, že na prázdniny budete přebývat u Láskorádových" oznámil mi ředitel druhý den.

„Cože?" vykulila jsem na něj oči.

„Nemáte kam jít a Xenophilius Láskorád se o vás rád postará" po této informaci jsem odešla a proklínala jsem svůj život. Celé prázdniny strávím s Lenkou Střelenkou a jejím ještě střelenějším tátou. Plus jsem ještě zabouchlá do Malfoye a prohraju naši sázku. Super.

****

Druhý den jsem strávila celý den s ní. Znala jsem jí pouze z drbů, ale ona byla úplně jiná. Viděla jsem v ní pouze dobro a byla strašně hodná a milá.

„Lenko, můžu se na něco zeptat?" přerušila jsem ticho mezi námi, když jsme seděli ve výklenku na okně.

„Jen se ptej" na jejím obličeji se rozzářil úsměv.

„Co je to láska?"

„Nikdy jsem jí nezažila, ale podle mě je to, když máš někoho tak moc ráda, že bys pro něj udělala vše na světě a dala by jsi za něj život" už podle Lenky tvrzení jsem si uvědomila, že jsem se do Draca zamilovala.

****

Byl tu poslední den. S Lenkou jsme se bavili na chodbě, ale já jí stejně moc neposlouchala, protože jsem byla zabraná do pozorování Draca opodál. Když Lenka odešla, zůstala jsem tam sama a zírala na něj. Nevýhodou bylo, že přišel Brumbál, jenom jsem v duchu doufala, že neviděl, jak na něj zírám.

„Jak se těšíte na prázdniny slečno?"

„No jo, celkem jo" křečovitě jsem se usmála.

„Temné časy jsou za dveřmi, užívejte si dokud to jde. A pamatujte, jen jediná věc na planetě je silnější než zlo" potom byl na odchodu, ale ještě než stihl odejít jsem ho zastavila, protože jsem vůbec nevěděla, co tím myslí.

„Jaká?"

„Láska, Betty, láska" podíval se nejdřív na mě a poté na Draca, poté odešel. Chvíli jsem tam stála, poté jsem zatřásla hlavou a odešla si do pokoje pro kufr.

Když už jsem byla téměř na odchodu, přišel do pokoje on.

„Betty?" to jsem se přeslechla, nebo mi právě řekl jménem?

„No?"

„Víš, nerad to říkám, ale tu sázku jsi vyhrála" jenom jsem pokývala hlavou a potom mi došlo, o čem celá sázka byla. On je do mě taky zamilovaný. Ale můžu s ním být? Jak by to fungovalo? Já nejsem nikdo, jenom sirotek a nic víc. Nejsem pro něj dost dobrá. Nikdy jsem lásku nezažila, nevím pomalu ani co to je, bude mu beze mě líp.

„Takže 3:2 pro mě?" vypadla ze mě nejvíc nevhodná věta, doufala jsem, že se zasměje, abych se ho nedotkla.

„Ty seš fakt pitomá, ale jo" zasmál se. Uf

„Než odejdu, měla bych ti říct, že mé city jsou vzájemné, vrtá mi to hlavou od té doby, co jsi mi dal pusu na tvář"

„B-betty a nechtěla bys-" nedořekl to, protože jsem ho ihned přerušila, bylo mi jasné, co chce říct.

„Ne, Draco, nechtěla. Bude to tak pro oba lepší věř mi. Zapomeň na mě" pohladila jsem ho po tváří a smutně se na něj usmála.

„Já to cítil stejně od stejné doby" dotkl se mé ruky, která spočívala na jeho tváři.

„Ale řekl si mi to první to znamená ,že vyhrávám já" oba jsme se zasmáli a poté jsem odešla, jenomže mi do smíchu rozhodně nebylo. Chtěla jsem brečet, fakt strašně moc, ale nechtěla jsem dávat najevo city. Právě jsem nechala jít svou první lásku, ale ptáte se proč? Znám ho až moc dobře, je to arogantní tupec ze Zmijozelu, stejný had jako všichni do jednoho v této koleji. Merlinví, jak by to dopadlo.